poster

Tiché světlo (festivalový název)

  • Mexiko

    Stellet licht

  • Mexiko

    Luz silenciosa

    (neoficiální název)
  • Francie

    Lumière silencieuse

  • Nizozemsko

    Stellet licht

  • Německo

    Stilles Licht

  • anglický

    Silent Light

Drama / Romantický

Mexiko / Francie / Nizozemsko / Německo, 2007, 131 min (Director's cut: 142 min)

Režie:

Carlos Reygadas

Scénář:

Carlos Reygadas

Kamera:

Alexis Zabé
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ten Druhy
    ***

    Istým spôsobom kontroverzný film, ktorý rozpráva príbeh ľúbostného trojuholníka (muž a 2 ženy) v uzavretej komunite mennonitov na severe Mexika. Láska rúca náboženské predsudky a dostáva sa do rozporu s konvenciami a svedomím človeka. Ako provokáciu to však nemožno brať, mennoniti aj tak televíziu nepozerajú. Je to skôr experiment, ktorý kladie dôraz na formu. Evidentná je snaha režiséra pripodobniť rytmus filmu, rytmu života zvláštnej komunity, ktorá odmieta výdobytky modernej spoločnosti. Verím, že niekomu sa môže tento film zdať nekonečný, pomalý a nudný, ale mňa takéto čudácke komunity s bizarným spôsobom života čímsi priťahujú.(6.9.2011)

  • Radiq
    odpad!

    Ty dlouhý nudný záběry, strašná nuda. Připomnělo mi to stejně nudný filmy Andreje Tarkowského. Navíc děcka čuměly do kamery, déšť byl nerovnoměrnej, jediný ukázaný emoce jsou smutné či depresivní atd. Ale to hlavní: dost nezajímavej příběh, kterej by se dal říct za cca. 15 minut. Ve skutečnosti to vůbec nestálo za zfilmování. Žili jak nějaká zkurvená křesťanská sekta...(18.12.2008)

  • betelgeuse
    ***

    Na představení v Torontu přítomný režisér divákům slíbil film bez „syrového sexu“, a bez ohledu na pobavený tón, se kterým tato slova pronášel, se opravdu zdá, jako by Reygadas považoval posun od těla k duši za pokrok ve své kariéře. Mě osobně se popravdě po tělesnosti a opulentním, leč funkčním stylu (barokních pohybech kamery, vizuálně-hudebních plochách s transcendentními účinky) zejména SOUBOJE S NEBEM stýskalo. Příběhem farmářova váhání mezi dvěma ženami zasazeného do uzavřené bílé komunity mluvící zvláštním jazykem vycházejícím z němčiny, úplnou absencí jiné než reprodukované hudby, klidným snímáním s několika výraznými dlouhými záběry, scénou zmrtvýchvstání, užíváním neherců – tím vším se Reygadas velmi zjevně hlásí k tradici spirituálního filmu, zejména Carla Theodora Dreyera. Stejně jako Tom Tykwer točící Kieslowského není Kieslowským, podobný pocit jsem měl i z tohoto spojení. Reygadas je nepochybně talentovaný režisér, jeho aspiraci zklidnělého spiritualisty ovšem moc nerozumím: ztrácí tím na své originalitě a hodnocení jeho nejnovějšího filmu se tak nutně omezuje na poměřování jeho a mistrů, kterým klade hold. Pro mě je to hold spíše mechanický a zcizující: jako celkem obyčejná historka, byť v neobyčejné komunitě, s nasazeným spirituálním filtrem - aneb jak by to vypadalo, kdyby byl Reygadas Dreyerem (kterým není). Reygadas sice prokazuje cit pro zvolené prostředí a bressonovsky oživlá herecká "dřeva", z filmu přesto příliš čouhá režisérova ambice, vědomí toho, co chtěl a priori dosáhnout.(7.10.2007)

  • santiamén
    *

    Spoilery. Hvězdička za práci s kamerou. Zbytek představuje ten nejtuctovější příběh o milostném trojúhelníku, natahovaný nekonečnými záběry, absurdními prvky (dramatická smrt v prudkém lijáku následována zázračným zmrtvýchvstáním) a zasazením do rádoby atraktivního prostředí náboženské sekty. Nekonvenční způsob života, specifický jazyk a miliarda árijských dětí z nudného a již tisíckrát zpracovaného námětu originální film netvoří. Úvodní a závěrečná desetiminutová časosběrná sekvence je pak brilantní ukázka nesmyslné onanie režiséra. Nadhodnocené.(13.4.2014)

  • sestrad
    ****

    Ach, ten démon všechny chlapy jistého věku prostě asi nemine, že. Myslím tím mužského, který se najednou cítí tažený z rodinného hnízda za jinou sukní. Nejdřív "Ničeho nelituju" a pak "Dal bych cokoliv za to, kdybych mohl všecko vrátit zpátky" - taky klasická věta, ne? Fakt mně s tím někdy štvou. To napětí ve filmu, které vytváří tichost scén a jejich hrdinů, je něco neuvěřitelného, že mu odpouštím i to cosi, co u Reygadase zavání, hm, estétstvím? Kdo to napsal, že náboženství a erotika (no, u tohohle filmu by sedělo ai ještě jiné slovo) mají cosi neodolatelně společného, ne úplně srozumitelného a přitažlivého? No prostě pro mě dost zajímavý zážitek, budu zvědavá, kudy se Reygadas vypraví v dalším filmu.(17.6.2009)

  • - Ceny (výběr): MFF Cannes 2007: Cena poroty; MFF Chicago 2007: nejlepší film, MFF Bergen 2007: Cena poroty, MFF Stockholm 2007: nejlepší scénář, MFF Riga 2007: nejlepší film, MFF Havana 2007: nejlepší zvuk, kamera, režie. [LFŠ 2010] (Jeremy.jk)