Kletba Měsíčního údolí

Kletba Měsíčního údolí je zároveň i kletbou pro milovníka fantasy. Zoufale utahané dialogy, nesmyslné pasáže, kdy máte sami chuť Marušku zabít a nechcete to nechal na amatérech z lesa. Herecké obsazení bylo příjemné, ale ani oni nemohli utáhnout na svých bedrech nudný scénář, kterému chybí správné napětí. Několik vtipných momentů přesto nedokázalo zlepšit celkový dojem ze snímku. (17.02.2011)

Po smrti svého otce se malá Marie Merryweatherová (Dakota Blue Richards) se svojí chůvou paní Heliotropovou (Juliet Stevenson) stěhuje ke svému strýci Benjaminovi. Už na cestě jsou ale přepadeni záhadnými povaleči, a pak ze staré knihy Marie zjišťuje, že mezi její rodinou (Merryweatherovi) a sousední rodinou De Noirů panuje po staletí válka, protože se obě rodiny obviňují ze ztracených perel matky přírody. A to se ještě blíží den, kdy budou perly buď navráceny, nebo bude celé údolí zničeno. To Marie za pomoci Robina De Noir samozřejmě nedopustí... V poslední době se podobných filmů vyrojily desítky - ať již několikrát vzpomínaná Narnie, nebo Csupova Terabithia, ale zdá se, že tento pohádkový žánr (zvlášť s přibývajícími možnostmi vizuálního zpracování) jen tak nevymře. A tam Kletba měsíčního údolí nepřináší zhola nic nového, prostě příběh o záchraně světa malou slečnou trošku šmrcnutý Romeem a Julií. Dakota Blue Richards do své role skvěle zapadla (stejně jako ve Zlatém kompasu), ostatní jsou zde jen jako kompars, včetně Nataschy McElhone a Ioana Gruffudda. Až mi bude takových 12, tak se na tuto pohádku rád podívám znovu ... (15.12.2009)

Žánr fantasy patří mezi mé oblíbené. Ovšem v tomto případě jde o naivní dětskou fantasy s hodně tupým dějem, a občas i nelogickými zvraty. Po celou dobu jsem se více méně nudil. Bavit jsem se začal až v samém závěru, který ovšem byl přeplácaný a samozřejmě skončil happy endem. Dětem se to moná bude líbit, ale já jako dospělý divák dávám palec dolů. Most do země Terabithia byl mnohem lepší a nebyl tak okatě určen jen pro jednu cílovou skupinu a dokázal pobavit i dospělé, v případě tohoto filmu to rozhodně nehrozí. (11.08.2009)

Hex, Helsing a Ja sme netrpezlivo čakali kto kam pôjde. Báli sme sa len jedného. Na koho padne Mesačné údolie. Po akčnosti bažiacich ľudí to bola nudou obrastená nezáživná vec, plní sterility a absencie deja. Pripadla mne. Lúčil som sa slovami, že nič to, aspoň sa stretnem s Hornblowerom. To bola len jediná náplasť na mizerný príbeh, s mizernými hercami ale hlavne prevedením. Von Trierov Mesiac nezničil údolie, lebo som sa aj s perlami hodil do vody, no morské panny ma vytiahli. Nezabudli na moju agitáciu v Zátoke panien. Ráno makovník s mliekom a Grankom, potom tajomný kuchár, otravná pani. Beh lesom bol ničotný, v bukovom som nemohol nájsť ani ten dubák. Pani spisovateľka sa priživila na všetkom inom a Maďar, či čo to je za „režiséra“, predstavil kŕčovité chvíle bez akejkoľvek atmosféry, ktoré najviac charakterizuje padajúca hlava dozadu alebo dopredu, podľa toho ako zaspíte... (videné 01.01.2015, STV1 archív) (02.01.2015)

Rodinné filmy jsou vděčné a u toho zůstává. Rodiče na ně půjdou se svými dětmi, utratí peníze, protože chtějí ratolesti pobavit, a vůbec nevadí, že konečný výsledek je film, který mezi konkurencí neobstojí a hodí se akorát na optické disky. Film "Kletba Měsíčního údolí" je klasickou fantasy pohádkou moderního ražení, která čerpá inspiraci v "Narnii", ale nepřináší nic vlastního. Je docela smutné, jestli začneme evropskou kinematografii chápat jako tu, která pouze kopíruje americkou. "Kletba Měsíčního údolí" byla natočena jako koprodukční film Maďarska, Velké Británie, Francie, Austrálie, Nového Zélandu a Spojených států. Koprodukce docela šílená, navíc je smutné, že na něm peníze nejsou vidět. Je to film poměrně levý, a to rovnou na první pohled. Digitální triky nejsou nijak ohromující, stejně jako není ohromující příběh, který si bere z "Narnie" víc, než by se na první pohled zdálo. Máme tu lva, který je pro jistotu černý a nejmenuje se Aslan, máme tu holčičku, která nemá rodiče, ale nemá ani sourozence, potom strýčka, který ji nechce přijmout (dobře, to je spíš film "Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod"), no a nakonec tomu nechybí ani něco z filmu "Faunův labyrint". Jen ta skvělá atmosféra zde není. V konečném důsledku je to pak jenom další film, který zapadne a z kterého se nikdy nestane nic víc než jen příspěvek do filmografie několika tvůrců a nepříliš výrazných herců. Ioan Gruffudd asi nikdy nebude patřit k těm hercům, které budu uznávat. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/sherrybaby-lets-dance-unesena.html (03.03.2013)