Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Martina DrijverováKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrají:
Hana Maciuchová, Petr Štěpánek, Stanislav Zindulka, Mário Kubec, Matěj Hádek, Robert Jašków, Magdaléna Gracerová-Chrzová, Svatopluk Schuller, Jaromír Meduna, Jiří Racek, Michal Gulyáš (více)Obsahy(1)
Odvážnému štěstí přeje, říkává se. Jenže v pohádce Silák a strašidla toto rčení neplatí. Jura, hlavní hrdina příběhu, je sice nebojácný, ale to ho právě tuze trápí! Ne kvůli sobě samotnému, ale kvůli Lidce, děvčeti jak z obrázku, které má tolik rád. Lidčina teta mu ji totiž nechce dát za ženu, že prý kdo strach nezná, ten také neví, co to je o druhého se bát. A tak se milý Jura vydá do světa, aby poznal strach. Což o to, strašidel se po světě potlouká dostatek - mládenec si to vyřídí s vodníkem, popere se s čertem, dokonce ani strašlivého ducha se nezalekne! A jakpak se tedy stane, že si nakonec svou Lidku Jura vezme za ženu? Milý lidový příběh na motivy pohádky Václava Říhy "Nebojsa", napsala spisovatelka M. Drijverová. Režisérka Vlasta Janečková obsadila do role tetičky skvělou Hanu Maciuchovou, jako Jura se představí Jiří Racek, Lidku hraje Magdalena Chrzová. (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Nebojsa v provedení pro malé děti, případně pro ty z nás, kdo mají rádi jednoduché příběhy. Jednoduchý neznamená hloupý. Lišit se, či být chudý, není chyba ani nedostatek, tím je neschopnost se bát. Že je s tím spojen i nedostatek pokory, zazní jen při rozhovoru hlavního hrdiny s tetou Lidunky. Poučení, že krást se nemá, z pohádky vypadne jak kostlivec ze skříně několikrát. Přísná teta je ve skutečnosti hluboce moudrá žena, která jen chce, aby manžel její neti byl ucelená osobnost. Společné muzicírování ústředního páru je sympatické, stejně jako hudba v celém filmu. Škoda jen, že Lidunka neměla ani zlomek půvabu a šarmu své tety. ()
Přeju si, aby mi pohádky na dobrou noc vyprávěla Hana Maciuchová. Má dost specifický hlas, nezaměnitený a neoposlouchaný. Pohádce prospělo, že se neodehrává jenom interiérových kulisách. Oživilo ji to. Nechybí ani klasický atribut, nadpřirozené bytosti. Ty k českým pohádkám neodmyslitelně patří. Pan Zindulka byl velmi roztomilý vodník. Lidka byla bohužel nemastná a neslaná. ()
Taková poněkud divná pohádka. Ty holky, jak derou peří, vypadají, jako by sem z Marsu spadli, mladí chasníci vypadají sami jako strašidla i bez převleku, a ty jednotlivé návštěvy mlýna, hostince a panského domu mi přišly natočené tak nějak bez zájmu. Měly jakousi atmosféru, kterou dělaly kulisy a kamera, ale jinak Jura někam přišel, s každým strašidlem se dohodl jako politik na preferenčních hlasech, a bylo fajn a růžovo. A mám věřit, že SPOILER SPOILER se pak lekne panímámy špinavé od sazí? Až omdlí? Ale no tak. ()
Variace na pohádku o Nebojsovi, akorát že nebojácný Jura je cigán a naučí se bát taky úplně jinak (tady scénáristka hodně zamáslila). Také pochybuji, že by se ve mlýně, kde vodník kradl pytle mouky, objevila žárovka i s vypínačem, tohle rekvizitář taky asi neodhadl. Ale dohromady se na to kouká pěkně, hlavně díky klasickým kulisám, ve kterých tenkrát všechny inscenační pohádky vznikaly a díky nim měly svoje kouzlo, které už se v nových pohádkách nadobro vytratilo. A taky díky krásné hudbě Vadima Petrova, jehož tóny jsou rozpoznatelné od prvního taktu. ()
Nebojsa je hodně klasické téma, které se mi ve svém temném zpracování líbí mnohem víc než tahle uvolněná verze. Určitě to nebylo nic vyloženě špatného, ale abych řekl pravdu, tak žádný zázrak to také nebyl. Na porevoluční bídu to ale bylo lehce nadprůměrné, což ovšem pořád není moc dobrá vizitka. 55% ()
Reklama