Phoebe v říši divů

Z negativnějších komentářích usuzuji, že by se na filmu daly najít drobné chyby, ale mně se do toho nechce, protože si nechci pokazit hezký zážitek. Obdivuji tvůrce, kteří i přes neveselé téma dívky, trpící poruchami jednání a myšlení, dokázali navodit hřejivou atmosféru a nevybočit z ní. Z části toho dosáhli líbivou vizuální stránkou s rozmanitým použitím barev a kouzelných předmětů, v nichž se hlavní představitelka Phoebe svým nevinným půvabem ztrácela a tento obraz tlumil občasná mrazení v zádech. Ve výsledku mi film přinesl neobvyklý a příjemný zážitek a dobrou náladu. (16.02.2012)

Od filmu jsem čekala pohádku o Alence v říši divů, zasazenou do dnešní doby a dočkala se výborného dramatu, který řeší jednak vztah mezi matkou a dcerou a jednak je o dítěti, které trpí psychickou poruchou, která mu neumožňuje zcela normálně vyrůstat v dnešním světě. O dítěti, které je JINÉ než ostatní. Elle Fanning ve své první hlavní roli ukazuje svůj obrovský talent v citlivém a krásném filmu. A jak sama Elle říká: ,, Každý be měl být alespoň trochu jako Phoebe,,. Plný počet, protože tento film vážně nemůžu dostat z hlavy! (10.05.2009)

Holčička Phoebe má kolem sebe trošku jiný svět. Pořád je to ale malá holčička, kterou se snaží její okolní svět pochopit. Já se třeba do té postavy té učitelky dostal hned, protože mi Phoebe zase tak zvláštní nepřišla. Prostě jenom nad věcmi přemýšlela trošku jinak, než jiné děti. Na film se tak z hereckého hlediska pěkně koukalo, ale u mě to ve výsledku skončilo na průměru, protože se zajímavým nápadem přišlo vcelku průměrné a nudné zpracování. (30.09.2015)

Film vykalkulovaný pro úspěch na nějakém festivalu nezávislých filmů- dívenka s vrozeným neuropsychiatrickým onemocněním, její (intelektuálští) nezvládající rodiče, "divná" učitelka dramatu, která jediná jí rozumí, kritika amerického státního školství a navrch osvobozující úniky do fantazijního světa. Podobným způsobem jako Phoebe mě iritovaly třeba filmy Jmenuji se Sam nebo adorované loňské Zmizení (to má ale aspoň plus za Deakinsovu kameru). (27.02.2014)

Film se mě mile dotkl ve více rozměrech. Jedním rozměrem je nepochybný talent malé představitelky. Dále film zpracovává hned několik závažných problémů-rodina ochromená (jakoby celá nemocná) nemocí dítěte, - kreativita jako léčivá, ale potencionálně nebezpečná cesta v případech nemocných dětí a dítě lapené svou představivostí do do svého světa, který málokdo pochopí. Fantazijní prvky na mě působily spíše děsivě. Film se snaží říct hodně věcí, ale nic úplně. (28.08.2009)