Fimfárum – Do třetice všeho dobrého 3D

Autoři se hrdinně pokusili uválet z prdu kuličku, žel, poslední díl Fimfára stává se sám o sobě pohádkou "O Nastavované kaši". Pouhopouhých 72 minut i s titulkama , které se z diváckého hlediska zdají být osmi hodinami, jsem vyloženě protrpěl. Kdybych měl hledat nějaká pozitiva, byli by to pánové Werich a Poš. Zásadním pozitivem tohto animáče ale zůstává skutečnost, že film nakonec skončí. Sice asi tak 72 minut po tom, co správně skončit měl, ale skončí. A věřte mi, je to neskutečně úlevné. (20.12.2013)

Nějak mi uniká, co je na téhle pohádce špatného. Já osobně jsem se bavil a nenašel chybu, nebo důvod, proč to nechtít vidět znovu.. Vyprávění Jana Wericha, malé, mírně nostalgické, vtípky v každé druhé scénce mi přišly akorát.. Neviděl jsem 3D verzi a netuším, proč bych si měl zrovna něco takového pouštět v pseudo trojrozměrném podání. Přál bych si, aby čeští diváci mělo v sobě něco z nacionalismu (nebo, chcete-li anglicky: patriotismu), neplivali po všem, co se tu udělá a slepě nepokolonkovali všemu cizímu. (29.12.2014)

Ďalší film s rozprávkovými príbehmi Jana Wericha prináša rovnako krásne šerednú výtvarnú stránku oživenú kvalitnou animáciou ako v predchádzajúcom filme. Množstvo modernizačných prvkov je ešte vyšší a sú ešte originálnejšie a to nie len použitými reáliami, ale aj postupmi. Takže za šumavskými obrami sa pozrieme vďaka dokumentárnej výprave, ktorá umožní divákovi vidieť niekoľko scén priamo objektívom svojej kamery, bábkový princ pretekár sa ocitne v záberoch s reálnymi závodníkmi a pán Rozum hádajúci sa so Šťastím reprezentovaným hipisákom má k dispozícii najmodernejšiu výpočtovú techniku. To všetko sprevádzané Werichovým láskavým humorom a britkým vtipom. (22.10.2023)

Jan Werich byl renesančně přemýšlivým člověkem. Zajímal se o člověka a svým uměním se stále snažil na něj zapůsobit po stránce lidskosti. Snad ho při počínání přepadala marnost, ale nikdy se neodmlčel na delší dobu. Jeho kniha Fimfárum se vyznačuje důvtipem, hravostí a dobrosrdečně výchovným důrazem. U třetího animovaného výběru Werichových příběhů se nezajímám o technické vymoženosti, nýbrž o ducha sdělení a rozvernou náladu. S výsledkem jsem spokojen. Film neoslní a neuchvátí tak, jako jeho předchůdci, přesto je Werich zachován a hravé provedení potěší. Kristina Dufková s výtvarnicí Denisou Grimmovou Abrhámovou si důstojně poradili s méně atraktivním kusem Jak na Šumavě obři vyhynuli. Výchovný rys je zde nejpřímější a předem neodsuzujícího diváka překvapí neustálým mumrajem. Vlasta Pospíšilová s výtvarníkem Petrem Pošem neslevili ze svého standardu v díle O kloboučku s pérkem sojčím aneb Král měl tři syny. Ilustrační záběry přináší vůni Radoka a uvědoměním si zbytečné uhoněnosti reflektuje i současnost. Největší prostor dostal David Súkup s výtvarnicí Patricií Ortiz Martínez. Rozum a Štěstí se zdá být nejpropracovanější. Sarkasmus nepálí, nýbrž rozveseluje. Rozum je pedantský poctivec bez možnosti odpočinku. Štěstí je bezstarostnost lennonovského šíření lásky. Humorný nadhled je všudypřítomný, pointy úderně laskavé a osvobozující. Zdánlivá obyčejnost modernímu divákovi vadí a přemítat nad věcí se mu nechce. Třetí Fimfárum si dokázalo udržet svou charakteristickou tvář. Pobaví a potěší, nic více od Fimfára neočekávám. (19.02.2018)

Do třetice všeho dobrého? Buď tvůrci sáhli po dost nezajímavých pohádkách nebo jsem vyrostla z loutkových animáků. Spíš to prvni... Taky mi pořád vrtá hlavou, proč se tvůrci tak nešťastně rozhodli dát nejméně povedený a nejnudnější příběh na začátek. U mě tedy rozhodně zafungoval Hallo-efekt, takže jsem se až do konce fimfárového maratonu nemohla zbavit dojmu, že jsem měla brášku vzít na něco jiného :( ze všech tří pohádek uritě nejpovedenější Rozum a štěstí. (14.03.2011)