Režie:
Alex ProyasKamera:
Simon DugganHudba:
Marco BeltramiHrají:
Nicolas Cage, Rose Byrne, Chandler Canterbury, Adrienne Pickering, Ben Mendelsohn, Lara Robinson, Sally Anne Arnott, D.G. Maloney, Clem Maloney (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Při otevírání nové budovy, základní školy Willima Dawese v roce 1959, jsou žáci požádáni, aby pro budoucí žáky nakreslili, jak si představují budoucnost za padesát let, kdy bude časová schránka otevřena. Všichni žáci malují obrázky, jen dívka Lucinda popíše svůj list papíru čísly. Učitelka, slečna Taylorová, jí vezme papír dříve, než čísla dopíše. Lucinda slyší šeptající hlasy, které jí čísla diktují, a když je časová schránka vkládána do skrýše, Lucinda zmizí. Učitelka najde Lucindu v suterénu školy, s krvácejícími prsty od škrábání čísel do dveří... O padesát let později je časová schránka vyndána a každý žák dostává jednu obálku. Caleb Koestler dostane vzkaz s čísly od Lucindy, který neodevzdá ve škole, ale vezme si ho domů. Calebův otec John je astrofyzik a ve vzkazu objeví reálná data. John celou noc přepisuje čísla na tabuli, vyhledává na internetu data a je vyděšený z toho, co vidí... Každé datum označuje den nějakého neštěstí, za datem je uveden počet obětí a následují další čísla, která John nedokáže zařadit. Přeskočí je, čímž dostane další datum neštěstí s počtem obětí. Všechna neštěstí se stala po uložení vzkazu do časové schránky... John jede pro Caleba do školy, ale uvízne v zácpě. Na navigaci uvidí souřadnice, které se shodují s číslem, jež je uvedeno za datem a počtem obětí. Johnovi dojde, že je na místě, kde má dojít k dalšímu neštěstí; podle Lucindy tu má zemřít 81 lidí. John vystoupí z vozu a hned nato kousek od něj havaruje letadlo. John už má jistotu, co která čísla znamenají, a snaží se vyhledat Lucindinu rodinu. Johnovi se podaří najít její dceru Dianu, která má již také dceru Abby. John Dianu osloví, a když se zeptá na Lucindu, na její proroctví a řekne, že má druhý den dojít k dalšímu neštěstí, Diana uteče... Diana se vrátí poté, co k prorokovanému neštěstí skutečně dojde. Vysvětlí pak Johnovi, že poslední datum na vzkazu má být datum její smrti. John s Dianou zjistí, že katastrofa se má týkat všech lidí a jedná se o velký žár. Rozhodnou se odjet do hlubokých jeskyní, ale John chce zjistit souřadnice poslední katastrofy: ze dveří, které Lucinda tenkrát poškrábala, sundává lak. John však netuší, že Abby i Caleb stejně jako Lucinda slyší šeptající hlasy, které jim říkají, co se stane... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (1 542)
Caleb byl mírně toporný. Abby naprosto v pohodě, jako že se pořád nic neděje, její máma naprostej opak, pořád jen ječela, hysterčila. A Nicolas byl Cage... Víc jak polovina filmu byla docela dost nuda a na to, jak je film dlouhý, je to docela dost dlouho. Nejlepší z celého filmu byl velký zážeh. Tak mě napadá, že na poslední scénu, by se dalo navázat dalším filmem... ()
Opravdu dokonalá atmosféra při které mrazí v zádech. A katastrofické události jsou dechberoucí. Proyas výborně prostudoval katastrofické filmy a ví, jak mají správně vypadat, aby divák byl přikován v křesle s pootovřenou pusou. Nicolas Cage má ve filmu své dobré i špatné herecké chvilky. A to mě právě rušilo. Jako by se občas vracel z natáčení Ghost Ridera :) Ještě, že se tohoto tématu ujmul Alex, jinak by to byl nejspíš další Nicolasův propadák v herecké kariéře. Zato Chandler Canterbury začíná dobývat Hollywood. Jeho role je sice malá a tichá, jenže právě to jí dává skvělý nádech. A poslední půlhodina filmu je tak zvláštní, že oni nebudu pro jistotu psát, abych někomu nezkazil dojem. ()
S rozpočtem čtyřikrát menším než druzí Transformeři tu Alex Proyas vysekl minimálně dvě scény, které mě totálně vykolejili. Film disponuje velice dobrou atmosférou, slušným herním projevem Cage a notně zajímavým finálním rozuzlením. Den po shlédnutí definuji snímek jako povedenou, vcelku depresivní jednohubku se sci-fi nádechem. 70% 50 miliónů dolarů(rozpočet)/176 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/38 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) ()
Přesně jak říká Fuka, na celém tom filmu byl jediný slabý článek a to Nicolas Cage, který asi definitivně zapomněl hrát. Jinak to bylo vážně hezké mysteriózní scifko a čím víc se blížil ten hrozný závěr, tím víc mi to nedělalo dobře. Ty dvě trikové scény, co tam jsou, jsou naprosto úchvatné, především metro mě dostalo. Proyasova režie mi evidentně vyloženě sedí. ()
Čekal jsem to takový nemastný, neslaný, ale náhodou to je skvělej a napínavej mysteriózně katastrofickej film, kterej je slušně vymyšlenej i promyšlenej a samotný katastrofy jsou kvalitně natočený, sice by jim neuškodilo, kdyby tvůrci šáhli hlouběji do prasátka a vytáhli pár miliónků dolárků na triky navíc, né že ne, ale i tak to je natočený fakt zajímavě a hodně efektně, hlavně teda havárie letadla, která mě skoro až ohormila a pak závěrečnej armageddon má koule. Jinak Cage i přes fakt, že je stále stejně jetej a neschopně působící, se snaží jak to jen nejvíc jde, sice ani tak to neni žádná sláva,ale standart si jakž takž odved a nebýt trošku přehnanýho scifi konce, tak by se mi to líbilo snad komplet celý. ()
Galerie (69)
Photo © SPI International
Zajímavosti (21)
- V pokladnách severoamerických kin diváci nechali 79,9 milionu amerických dolarů, součet celosvětových tržeb pak dosáhl 183,7 mil. (NIRO)
- Natočiť celý film trvalo tri mesiace, teda polovicu doby potrebnej na natočenie ďalšieho Proyasovho filmu Ja, robot (2004). Režisér tvrdí, že za efektívne a rýchle natáčanie vďačí hlavne používaniu digitálnych technológií. (tomashrabek)
- Ve scéně první havárie letadla, kdy se John (Nicolas Cage) baví se záchranářem na dálnici, se záchranář zděsí pohledu na letadla poté, co se podívá za Johna. Jeho pohled však nesměřuje tam, kde se letadlo v danou chvíli skutečně nachází. (ELBobes)
Reklama