Poslední čas na lásku

Zaprášená romantika, jenž se nevyhýbá klišé ani vykrádání povedenějších předchůdců, s příjemnou, ale nenápaditou hudbou, sterilní režií, nadprůměrnou kamerou a dvěma hereckými esy. A ti dva film zachraňují, věříte jim, fandíte jim, ale že se u toho nudítě a usínáte, nezachrání ani oni dva. Pomalá romantika ve starším "módu" v níž Hoffman a Thompson okouzlují navzdory zbytku filmu... 50% (09.05.2009)

Ta lehkost, grácie a přirozenost, s jakou to Dustin Hoffman a Emma Thompson společně rozehrávají, je okouzlující:) Sedne jim to spolu a jde to vidět. A to je moc dobře. Poslední čas na lásku není nějakou originální a strhující romancí ve "velkém stylu", o to více však potěší její skromnost a obyčejnost. Film stojí na souhře a výkonech "Malého velkého muže" a "The English Lady", kteří se svých rolí zhostili s temperamentem a sympatiemi sobě vlastními. "Vidíte, obědváme spolu." - "Ne, obědváme vedle sebe.", "Vy jste běžel?" - "Mohla jste taky být o čtyři vagony blíž." :) (04.02.2013)

Rozvedený hudební skladatel Harvey (D. Hoffman) přijíždí do Londýna na svatbu své dcery. Na letišti se setkává s také nezadanou o pár let mladší Kate (E. Thompson). Tato událost rozehrává několikadenní honbu za možná poslední šanci na lásku dvou stárnoucích lidí. Dustina už jsme všichni viděli v mnohem povedenějších dílech, ale díky jeho spojení se šaramantní Emmou Thompson nechává zapomenout na utahaný a jednotvárný děj. Hodnocení ČSFD pohybující se mezi 60 a 70% je celkem spravedlivé vyjádření této podzimní romance. (20.01.2011)

Děj je sice trochu více jednoduší, ale podán tak, že uplyne hodina a půl, a ani nevíte jak. Snímek nemá jedinné zaškobrtnutí. Klidně si ho pustím raději, než leckteré romantické příběhy, kterým jsem dal 4*, které paradoxně jsou horší. Důvodem, proč také nemá tento milý film 4, je kvůli tématické odměřnosti. Za 40 let je pravděpodobné, že své hodnocení navýším. (16.01.2017)

Bez ohledu na všechna klišé, která se leckdy s ohledem na jiná pozitiva dají přehlédnout, je Poslední čas na lásku strašně depresivní film. I přes onen optimistický závěr mi především v první polovině snímku bylo dost úzko. Režisér zobrazuje postavy Kate a zejména Harveyho jako ty nejopuštěnější a nejfrustrovanější pod sluncem. Kate pečuje o senilní matku, má nevděčnou práci, kolegyně se ji neustále snaží někomu dohodit a když pak dojde na rande, je to propadák, který hrdinka obrečí na toaletě. Harvey pomalu, ale jistě přichází o práci, bývalá rodina ho nesnese, dcera se mu odcizila, na její svatbě ho stíhá jeden trapas za druhým a ostatní hosté ho stíhají shovívavými pohledy, jakoby to už snad neměl v hlavě v pořádku. K oltáři navíc nevěstu odvede švihácký otčím, který vypadá lépe než Harvey, který má zřejmě peníze, vážené místo ve společnosti a dcera si s ním evidentně rozumí podstatně lépe. I kdyby snad ústřední duo tvořili nemocní rakovinou nebo jakkoli postižení, situace by už nemohla být černější. Vytvořit co nejbezútěšnější první část, aby pak obrat působil o to pozitivněji, je ohrané a laciné. Nevyčítám filmu jednoduchost ani prosté sdělení, ale tady prostě schází jakýkoli nápad nebo svěží nadhled, který by mě přiměl jít s hodnocením výš. (25.01.2012)