Prostě spolu

Reziser Claude Berri /Jean od Floretty, Manon od Pramene/ natocil celkom sympaticku, ale Ganeshazial stale priemernu komediu, v ktorej dobre hra najma Audrey Tatou /Amelie z Montmartru/. Okrem nej vsak film trpi na priemerne spracovanie, priemernu reziu a hrozne priemerny scenar. Chladnym sposobom natocene, to je tiez minus : 55 % (19.09.2015)

Naše životní zkušenost je něco, co nemůžeme popřít. Člověk dokáže filozofii života použít v různých situacích a to tak, aby se cítil dobře, provinile anebo lhostejně. Co je lepší? Prožít bolest nebo být osamělý? V tomto příběhu různé postavy proplouvají svým osudem a prožívají své strasti i radosti života. Osudem stejně tak nudným jako zábavným. Stejně jako plného úsměvů a zklamání. Každá postava čelí nějaké výzvě. Každý má svůj sen, snaží se ho naplnit a zároveň v tom pomoci i ostatním a to prostřednictvím povzbuzení a podpory. Snímek je pro určitý okruh diváků, neboť ostatní, kteří na takovéto věci nejsou, se u sledování budou až neskutečně nudit. Ti zasvěcení naopak dostanou osvěžující příběh, který zapůsobí jako vánek v myšlenkách. Takových filmů vskutku moc není. (18.09.2017)

Myslím, že to, co chtěl režisér Claude Berri vyjádřit, není obtížné pochopit. Ano, začátkem příběhu je skoro až naivní film. Možná, že to všechno bylo už mnohem lépe řečeno jinde. Přesto i tento příběh má svou atmosféru. Filmu musím věřit. Je pozoruhodné, že obsah má v sobě mírně vybásněný svět a docela dobrou hereckou úroveň. Každý film nemusí být právě umělecký a výjimečný. Hluboko myslné výlevy jsem zde určitě nehledal. (22.08.2008)

Nenápadná, ľudská, zručne natočená a pôsobivo zahraná dráma o témach, ktoré však neprinášajú nič nové. Plynie systematicky, pokojne, zanechá po sebe len nepatrné stopy. Silných, zapamätateľných momentov je tu ako šafranu, no herci si svoje charaktery naozaj vychutnali. Škoda, že len oni. Navyše najnormálnejší záver, aký mohol byť, som naozaj nečakal. 65%. (03.03.2009)

Dosť nezaujímavý film - dokonca by som povedal, že väčšina príbehu bol až nudná a poriadne sa mi pri tom zívalo. Žiadna poriadna zápletka, proste len pohľad do životov štvorice ľudí, ktorí sa postupne stále viac zbližujú a vytvárajú si medzi sebou väzby. Ale dej nemal žiadny poriadny spád, úplne mi to prišlo statické, aj keď aspoň ku koncu sa niečo začalo diať, aj to podľa mňa len preto, lebo to potrebovali nejako zmysluplne ukončiť. Dal by som tomu jedna a pol hviezdičky, ale z ľútosti to zaokrúhlim na dve - niektoré scény predsa len boli celkom milé, a aj zopár dialógov, ktoré oživili film. (26.09.2013)