Eliška Likes it Wild
Režie:
Otakáro Maria SchmidtScénář:
Otakáro Maria SchmidtKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Varhan Orchestrovič BauerHrají:
Zuzana Stivínová, Bolek Polívka, Martin Dejdar, Veronika Žilková, Jiří Lábus, David Vávra, Kamila Asterová, Bohumil Klepl, Tatiana Dyková, Sandra Nováková (více)Obsahy(1)
Jsou filmy, ze kterých je každou minutu cítit léto, bezstarostnost a chuť si hrát. Přesně takovým je i snímek letošního režiséra a scenáristy Otakára Schmidta, jímž na sklonku 90. let vstoupil do světa hraného filmu. Zavádí nás do podniku požitkáře Marčéla, který funguje jako letní bar i varieté. On sám s manželkou vystupuje po večerech na jevišti, přes den pracuje jako plavčík a Eliška v místní požitkářské cukrárně. Zdá se, že jejich domov se stává středobodem celého předměstí, v němž se začínají dít věci balancující na hraně absurdity. Do ohnivých vztahových soubojů protagonistů vstupuje opojení z omamných hub i realita filmového natáčení, jehož se hlavní postavy náhle stávají účastníky. Barvitý film plný bezbřehé stylizace a vypravěčské svobody plně zapadá do nespoutané tvůrčí atmosféry sklonku 90. let, kterou stojí za to si připomenout. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (134)
Přidávám se k těm, kteří by se v tom filmu chtěli ocitnout, nehorázná haluz. Vzpomněla jsem si u toho jak jsem jednou nedokázala po houbičkách uvařit jídlo, protože na mě mluvily všechny potraviny v lednici a voda, která se vesele vařila na plotně ve mně vyvolávala záchvaty smíchu. Přesně stejný pocit ve mě vyvolává celý film, nádherná nostalgie a trip do mládí. Jó, kde ty telecí časy mého mládí jsou. :)))) ()
Během téhle psychedelické „komedie“ jsem se zasmál jen jednou jedinkrát. Bohužel si už ale nevzpomenu, čemu to bylo. A to jsem to viděl včera! Což samo o sobě mluví asi za vše. Fakt marně přemýšlím, za co konkrétně, bych měl tomuto veledílu přidělit alespoň jednu hvězdu. Nic mne nenapadá, protože ono už bylo těžké to vůbec dokoukat do konce, takže asi nic. ()
Nabízí se napsat, že když to přeženete s houbičkami, pak nevíte, jestli točíte Rozmarné léto, nebo Městečko Twin Peaks, kde obsluhuje Dejdar v kožených kalhotách. Tohle spojení, vymazlená / manýristická vizuální stránka a famózní kreace Polívky a Stivínové dělají z Elišky docela pozoruhodný film konce rozmarných devadesátek, po kterém Otakáro Schmidt začal hledat mystiku jinde než v psilocybinu. Právě ty houbičky mi tu nakonec připadají docela zbytečné, stejně jako snaha o příběh související s linií „filmu ve filmu“. ()
Chtěl bych žít ve světě, ve kterém Otakáro točí další filmy, ale odhodil svou antiscénáristickou pózu, protože jeho pojetí filmu jako „hostiny smyslů“ bylo jedním z nejslibnějších momentů české porevoluční kinematografie. Na Elišku jsem koukal s potěšením, na formálně podobně pojednaný film, který by navíc měl co říct, bych koukal s nadšením. Howgh. ()
Po 17 letech jsem si splnil svůj sen a viděl jsem tento ve své době jistě zcela šokující film. A musím říct, že film předčil má očekávání. Čekal jsem opravdu divočinu bez ladu a skladu. Ale nejen že to byla divočina, ono to mělo i hlavu a patu. Hlavně se mi líbí ta bezstarostnost, ten výsměch všem těm Pelíškům a spol.!!! Prostě film, který bylo třeba, protože dokáže občas okořenit zatuchlou polévku české kinematografie. Škoda, že těchto pokusů není více - ale dnes by to toho asi už nikdo peníze nevrazil. Film se pyšní nejen skvělými hereckými výkony, ale též výbornou hudbou a samozřejmě barevností - jako bych v tom viděl Almodovara :)))) Prostě hravá letní taškařice na zimní večery.:) ()
Galerie (5)
Photo © Bontonfilm
Reklama