V neděli v deset

V polovině 19. století ztratilo Mexiko v nešťastné válce se Spojenými státy přibližně polovinu své rozlohy a mexická společnost získala obrovské trauma ze svého mocného severního souseda. V posledních dekádách mu to, zdá se, úspěšně vrací v podobě nezadržitelného pronikání latinos přes hranici a rychlé změny demografického složení obyvatelstva. Vedle 11 milionů nelegálů je to obrovské množství těch, kteří už dávno občanství mají a rychle získávají pozice v americké společnosti. Právě jim je určené tohle sentimentální drama o mexickém chlapečkovi, který se ztratil a záhy našel v náručí své milované matky. Velkým plusem je Adrian Alonso, který na svůj věk předvedl neuvěřitelně autentický a herecky vyšperkovaný výkon. Ze začátku to vypadá na velmi slušné a emočně silné sociální drama, jenže postupem doby vyvstane v plné nahotě obehrané schéma produkované latinoamerickými telenovelami se spoustou náhod a dějových zvratů, přičemž ony náhody v závěrečné třetině už představují urážku soudného diváka. Celkový dojem: 45 % s tím, že jsem patrně taky zbytečně sentimentální a měl bych si vrazit pár facek, abych se z toho probral.. (08.01.2017)

Mexický film s jednoduchým dejom, plným málo uveriteľných náhod sa dostal cez 80% hodnotenie vďaka tomu, že ho hodnotilo iba 51 užívateľov. Zľahka sa dotkol problematiky nezadržateľného prieniku mexických migrantov na juh USA, doprial divákovi viacero slzopudných scén, chvíľami pripomínal telenovelu a tak jeho jediným nespochybniteľným pozitívom bol výber hlavného detského predstaviteľa, ktorý udržal celý film na úrovni troch slabších hviezdičiek. (14.08.2012)

Skromný a nenáročný filmík, zaujme svojou myšlienkou, ako aj s relatívne dobre prebiehajúcim dejom - s tým správným tempom. Trochu iný pohľad, na životy mexických utečencov na americko - mexickej hranici na juhu Californie. Nie je všetko zlato, čo sa blyští - by mohol byť podtitulok filmu, nakoľko vidíme ťažké osudy emigrantov z iného pohľadu, ako nám ich servíruje BIG US mašinéria. Neskutočne fantastický a prirodzený výkon Adriána Alonsa , ako malého Carlosa Reyesa Carlita. (27.01.2013)

Velice dojemný příběh mexického chlapce, vychovávané babičkou, když její matka je ilegálně za prací ve Státech. Volejí si každou neděli v deset dopoledne, hoch stále na matce žádá, aby popsala místo, odkud volá, maminka mu stále slibuje, že si pro něho přijede nebo někoho pošle. A když babička umírá, malý chlapec se odebírá maminku hledat. Z filmu se stává roztomilé road-movie, kdy děcko musí překonat množství překážek, než se ilegálně dostane do USA a ve velkoměstě se mu pak v neděli v deset podaří najít křižovatku, která odpovídá matčině popisu. Slzel jsem, když se vrhli do náručí. (16.10.2014)

"Je vidět, že téma nelegálních imigrantů je v Americe zřejmě stále aktuální a pro filmaře velmi atraktivní..." (freddy) Tak to každopádně. Obávám se ale, že víceméně proto, že to filmařům generuje zisk. Nevim jinak, kdo normální by to myslel vážně. Jasně, že Mexičani chtějí do Ameriky. Já bych taky možná jel, a to jsme na tom podstatně líp, než oni. Ale řeknu vám zásadní objevné zjištění. Do USA se prostě všichni nevejdeme. Tím nechci kritizovat ten hlavní motiv té konkrétní emigrace. Spíš jako to ladění. Imigrační policie je ošklivá, Arnold Schwarzenegger je šmejd, že nechce otevřít hranice...to mě dost otravovalo. Pak další zádrhel je hledání budky procházením L.A. To už se blíží hranici debility. No a co mě uplně odrovnalo byla ta rádoby moralistická zápletka se svatbou. Solidně vypadající chlap s americkým občanstvím, zaměstnáním a autem nabídne ilegální imigrantce, do který se zabouchnul (nebo minimálně na ní může oči nechat), že si ji vezme, aby mohla se svým synem žít v USA. Hm, to je dilema, co dělat...? Fakt se musim koukat, jak se na něj dotyčná půl filmu kouká jako na odpornýho úchyla? Za hranicí debility. Díky no. (Jinak herecké výkony a vůbec řemeslná filmařská práce v pohodě, ale pár menších klišé...no, tak dvě hvězdičky dám.) (04.01.2013)