Bunraku

Geniální výtvarný počin, který bych u filmového zpracování komiksu vážně nečekala. Kubistická architektura ve studiu a výměna kulis pomocí "vyskakovacích postaviček" (kurnik, jak se těm knížkám říká?) z knížek pro děti byly pro mě pastvou pro oči. I když už sám název napovídá, že půjde o netradiční zpracování. Nevím jestli zase za vším nehledám neexistující skryté významy, ale s plynoucím dějem jsem měla čím dál tím silnější pocit, jako když se dívám na televizní noviny, přinášející nejnovější události a skládající současnou politickou situaci. Více to rozeberu v deníčku. Herecké obsazení bylo skvěle vybrané, Woody a Kevin neměli chybu. No a pak třešnička na dortu - Gackt. Od filmu Moon Child si stále nejsem jistá, zda neprodělal změnu pohlaví, ale ať je to jak je to, je úžasný. (09.10.2011)

Divoký západ po japonsku. 1) U Japonců není nic, jak bychom čekali. Koupíte si v cukrovinkách sáček s bonbony a vykoukne na vás slané a silně pálivé cosi, prý z moře. Slušně řeknete svůj názor svému nadřízenému v práci a dostanete facku. Zeptáte se na ulici, jestli jdete správně, všichni přítomní horlivě odsouhlasí, že ano a pak se ukáže, že vás poslali bůhvíkam. A jak ukazuje náš film, dokonce i Divoký západ se v japonských očích odlišuje od toho amerického._____ 2) První půlhodina mě hodně bavila. Pak ale dlouhé otravné zápasy a stále stejné tvůrčí postupy začaly nudit a nepřestaly až do konce. Ale vizuál byl zajímavý, to ano._____ 3) Poučný koment páně Shadwellův brilantně vysvětlí, proč film není odpad, alébrž artové umění. Se svou obvyklou nonšalancí objasní, co chtěl autor říci a čeho si má divák všimnout, pokud tedy není slepý či blbý. Nakonec mě více pobavil Shadwellův rozbor než film sám._____ 4) Sladký 32letý Josh Hartnett (pistolnický tulák) potěšil. Zvláštní týpek je 37letý zpěvák, model, hudebník a v našem případě i herec Gackt Camui (Japonec Yoshi), který umí vypadat jako macho chlap i jako sexy baba. Mám pocit, že někdy dokonce oboje najednou. (16.10.2016)

Osobně, tyhle stylizované komiksáky-animáky nijak nemusím, ale tady ty dvě hodiny utekly, násilí bylo v určitých, pro mě ještě snesitelných mezích, celkem dobře se na to koukalo a odsýpalo to. A jasnou hvězdou filmu je ten, co podává nápoje. Vždycky to tak dělal - Wooooody! ~~~ Na druhou stranu trochu bych uvítal zklidnit místy nepřehledný děj a zvraty (ale to byl spíš můj problém, nestíhal jsem sledovat jak stylizované obrázky, tak opravdu hodně ukecané titulky), a čekal jsem trochu víc od Demi a Rona. Tedy ne, že bych od nich čekal lepší výkony, např. Demi neměla ani moc prostoru, a v tom to bylo - obě postavy mohly mít prostoru o chloupek víc - původ jejich setkání byl jen takové... "puf". ~~~ Určitě na to kouknu někdy ještě jednou, už jen kvůli vizuální stránce :) (28.09.2011)

----- "Když se čas naplní, zlo povstane." ----- Čistokrevný úlet, který mě naplňuje radostí. Protože zhmotňuje sny a přivádí tak k životu trojrozměrné leporelo ... protože si s ničím nedělá těžkou hlavu a svému příběhu přizpůsobuje všechna pravidla (pokud rovnou nevytváří nová, která jsou mu ušitá přesně na míru) ... protože vysílá do boje kovboje bez koltu a samuraje bez meče ... protože vyznává heslo, že "oko za oko a zub za zub zajistí rovnováhu líp než nastavení druhé tváře" ... protože EXISTUJE. (16.03.2015)

Od dob Dogville nesnáším studiové stylizace a filmy odehrané v papundeklových kulisách. Tady ještě navíc ta komiksová přebarvičkovaná stylizace leze brzy na nervy, a příběh je takový mix westernu, samurajů a mírně postapo. Celé to ale vypadá, jako byste třeba Mad Maxe odehráli s panenkami v domečku tříletých holčiček. (01.02.2012)