Obsahy(1)
Prešiel rok od smrti Kisaragi Miki, mladej japonskej modelky, ktorej sľubne sa rozvíjajúcu kariéru a život ukončil požiar. V malom prenajatom byte sa stretávajú piati fanúšikovia, ktorí sa spoznali vďaka internetovej stránke venovanej Miki. Spočiatku sa ich zoznamovanie a rozprávanie o Miki vyvíja dobre, no neskôr príde na pretras aj jej smrť. Polícia uzavrela prípad ako samovraždu, ale niekto z prítomných fanúšikov s tým nesúhlasí na základe vlastnoručne zozbieraných faktov. Nastáva búrlivá rozprava sprevádzaná hádkami a obvineniami. Bola to samovražda? Alebo je za jej smrť zodpovedný niekto iný? (nage)
(více)Recenze (24)
No, co si budeme nalhávat, vypadalo to jak zpracování domácího úkolu z kurzu tvůrčího psaní. Čili bylo jasné, že celý film bude působit poněkud vykonstruovaně, že podezření padne postupně na každého přítomného a nakonec bude následovat nějaký nečekaný závěr. Takže já osobně jsem za vraha tipoval onoho japonského sedláka, milovníka zkažených jablkových koláčů, neb ten se od začátku vyskytoval na scéně jen v těch řídkých případech, kdy neseděl se svým řídkým případem na wc, a takhle se přeci správný vrah nechová, že. A ono se nakonec ukázalo, že to bylo úplně jinak. Jak, to říkat nebudu... snad jen... ono na tom šintoismu fakt něco bude. Vzhledem k tomu, že v závěrečné scéně zazněl zpěv oné "modelky", myslím, že šintoističtí bohové se ukázali jako existující, a hlavně vrcholně dobré bytosti, když se rozhodli rázně přijmout opatření, aby ona zpěvačka nemohla nadále kazit vkus střední generaci Japonců. ()
Film pro mě byl pouze náhodným výběrem, vůbec jsem tedy nevěděla, co čekat. Ukázalo se ale, že to byla dobrá volba. Vypadá to jako setkání nejvěrnějších fanoušků, kteří chtějí uctít památku milované zpěvačky, pozvolna se při tom dostanou k přemýšlení, jak se asi mohla stát její vražda. Avšak nakonec může být vše jinak... Zpočátku to vypadalo na tlachání o obdivované Miki a na vzájemné závisti ohledně co největších sbírek, postupně se to ale rozjíždělo a nedovolilo mi se nadechnout. Jen jsem zírala, usmívala se a byla napjatá, jak to skončí. Doporučuji. ()
Struktura děje o vyplouvání dávných křivd a tajemství kolem sešlých postav v jedné místnosti hodně připomíná Duvivierův majstrštyk Marie-Octobre (1959). Za chvíli jsem si řekl, a proč ne, aplikovat v současné době tento typ námětu na setkání jedinců znajících se doposud jen přes internet a konkrétně fanoušků jedné (teď již mrtvé) mediální celebrity, bylo celkem originální. Přes jistou pachuť, kterou u mě film vyvolával od počátku, mě bavilo a napínalo sledovat, kam se setkání s přítomným napětím vyvine a musím říct, že některá odhalení byla o to víc zajímavá, že hodně vypověděla nejen o fanoušcích, ale rovněž o samotné celebritě jménem Miki Kisaragi. Měl bych dvě až tři výtky: tou první je mírná natahovanost v druhé polovině, tou druhou pak výstřední „sklepácké“ herectví většiny protagonistu, od svérázného přehrávání přecházející ve vybraných okamžicích až do těžkého afektu. Ocenil bych daleko civilnější pojetí a také důstojnější podání závěrečné pointy, která sice byla zajímavá, ale nejsem si jist, nakolik (ne)byla myšlena jen jako totální mystifikační úlet. [60%] ()
Jak už určitě víte z japonských her, mangy či právě filmů, tak japonci jsou dle mého mistry v kombinaci vážných prvků s komediálními. Kdy i v nervy drásajícím hororu kde se trhají končetiny, dokáží vykouzlit dojemné či vtipné heartfelt momenty. Tady se sice nejedná o horor ale o takovou komorní činohru z prostředí jednoho menšího bytu, kde se uskutečňuje výroční sraz na počest prvního roku úmrtí J-Idolu. Což ze začátku vede k hromadě komických situací, které hlavně díky typickému japonskému přehrávání, nabývají ještě na větší síle. Později, ale začnou zjišťovat že možná jejich idol nespáchal sebevraždu, ale možná byl zavražděn. Takže bláznivá komedie se brzy změní v mystery plnou zvratů, odhalování nových informací a to samozřejmě po celou dobu okořeněné skvěle načasovaným japonským absurdním humorem. Krom parádních hereckých výkonů se nesmí opomenout i skvělé režie, kdy vás dění v jednom malém bytě baví po celou stopáž a to bez hluchých míst. Co se týče soundtracku, tak ten je neskutečná bomba, poslouchám ještě po filmu Tak jo, tohle byla skvělá jízda a důvod proč mám tak rád japonskou tvorbu a jejich hravost. Díky!!! ()
Odlehčená kome-krimi, něco na způsob 12-ti rozzuřených mužů. Opět jsem Shuna viděla v jiné roli a to mě bavilo. Společně pátráme po vrahovi (?) Kisaragi Miki a je celkem zábavné sledovat, kam je jejich spekulace, domněnky a fakta dovedou. Ke konci jsem byla v myšlení rychlejší než oni, protože jsem už po ruce měla spousty tvrzení. Ale bavilo mě to odhalit to s nimi. :-) ()
Galerie (4)
Photo © Kisaragi Film Partners
Reklama