Duše Paula Giamattiho

Předpoklad, že v duši se skrývají všechny naše smutky, tíhy a negativní vzpomínky, mi byla sympatická. Stěhování duší mělo velmi vtipné momenty (hrášek, Pacino, Váňa), méně vtipné, ale také hodně suchých a nezvládnutých okamžiků. Celkové pochmurné ladění atmosféry, melancholicky až neuroticky vystavění hlavní hrdinové, relativně dlouhé pasáže v ruštině a hlavně absurdní situace vycházející z oné premisy o stěhování duší - dělají z tohoto filmu minoritní záležitost pro ujeté psychotiky, a inu - proč ne :) 60%. (02.10.2010)

Nerada to píšu, ale tentokrát to ani skvělý Giamatti nezachránil. Rozvleklý, nedotažený, a bohužel nudný fim. Přitom je to škoda, protože nápad nebyl nezajímavý. Navíc dabing J.Ježkové (jejíž hlas nemusím obecně) se k ruské Nině vůbec nehodil - ale to je spíš moje blbost, že jsem koukala na dabovanou verzi. (19.01.2012)

Velice "chytrý" snímek, který si hraje na něco víc než je. Přišlo mi, že celá ta idea, nápad je postavený vzhůru nohama, není to záživné, nemá to ten správnej říz ani charakter vtáhnutí diváka do děje. Což o to, Giamatti byl přesvědčivej, párkrát jsem se pousmál nad nějakou tou komediální scénkou, ale ta nuda by se dala krájet a je všudypřítomná po celou stopáž. Určitě to vidět už nechci a ani nedoporučuji, aspoň ne před spánkem. I když je to takový rozporuplný film. No posudťe sami. Za mě 15%. (11.07.2012)

Desna kravina. Jako napad na obchod s lidskejma dusema je hodne fajnovej a originalni, ale bohuzel jen dobrej napad nekdy nestaci. Ono totiz je celej film strasne o nicem, Giamatti se mota z mista na misto a schani svoji dusi, neustale se tvari strasne utrapene, jak kdyz ho nekdo drzi za koule. Proste se filmu nedari budovat zadny bud komedialni nebo aspon dramaticky sceny a ve vysledku je to spis takova tragikomedie, ktera se bohuzel desne tahne a nedokaze zabavit. (09.02.2010)

Film je jednoznačně mimořádný. Milovníci depresivních a jinak neuroticky postižených hlavních postav si přijdou ve filmu na své (je tam určitá, i když jen volná podobnost s W. Allenem). V případě tohoto filmu však jde hlavně o zobrazení období, kdy si člověk prochází obdobím existenciální krize. Paul Giamatti se samozřejmě chytne první příležitosti, která mu dá příslib, že by se svých potíží mohl rychle zbavit, a na speciální (tvůrci filmu zdařile futuristické) klinice si nechá duši "zhmotnit" a uskladnit. Nutně musí následovat její ztráta a zoufalá Paulova snaha dostat svou duši zpět… Ve filmu je použit kontrast Ameriky a Ruska, bohužel pro film je zbytečně nadhodnocen rozdíl (moderní a drahé americké interiéry kontra zásadně neestetické záběry z Ruska: oprýskaný špinavý interiér továrny, zima a špinavý sníh). My to tak trochu víme, takže nám to tvůrci nemusí tak polopaticky servírovat. A co na to diváci? Ta troška diváků, která se v kině sešla, se bavila dobře, občas (asi 3x) se situacím na plátně i zasmáli. Šlo však evidentně o diváky, kteří si až tak moc nelibují ve "většinových" filmech… (10.11.2009)