Můj báječný rozvod

Nadprůměrná one woman show, které asi nikdy nebudu moci zcela podlehnout, nejsouce od přírody adekvátně anatomicky a emocionálně vybaven. Záchvaty smíchu se u mě také nekonaly, ale celé příhody paní Angely jsem si vyslechl se stabilním zájmem a pobavením, a ocenil multipolohový (nikoliv zcela všestranný, ovšem přesně podle scénáře) výkon Elišky Balzerové. Přisprostlými etudami si sice budovala post "tety Samanthy" pro Ženy V Pokušení, a klidně bych se bez toho obešel, ale úspěšná moderní tvorba pro ženy si zjevně nevyhnutelně žádá exponovat nitro a sebe sama společně a nerozdílně se sexuální stránkou života (říkal tu někdo "od Bridget Jones až po Eat, Pray, Love"?). Ale co, kdyby se mě někdo zeptal, jaké nenáročné a povedené malé "divadlo" bych mu doporučil, určitě bych báječně rozvedenou Elišku Balzerovou vzpomněl. A to je známka určité kvality, ne? Váhám mezi sedmdesáti a osmdesáti, ale jelikož těch aktuálních celkových devadesát mi přijde už nadsazených, uchýlím se k nižší hodnotě a vystavím tři hvězdy. (24.05.2011)

Naprosto úžasný herecký výkon Elišky Balzerové v roli pomalu stárnoucí ženy vyrovnávající se se svým rozvodem. Ze hry jde díky ní cítit perfektní nadsázka, každá hláška je pronášena s obrovským vcítěním do postavy - někdy s ironií, jindy s nadějí, vtipem, někdy se zoufalstvím.... Sama hra z pera Geraldiny Aron je naprosto dokonale napsána a paní Balzerová by se za své podání před autorkou rozhodně nemusela stydět! (31.08.2011)

One-woman-show aneb divadlo jedné herečky je určitě tou nejobtížnější hereckou činoherní disciplínou, ale Eliška Balcerová dokazuje, že je skutečně výbornou herečkou a že i tenhle náročný divadelní formát s přehledem ustojí. Herecká erudice, cit pro odstín a zabarvení řeči (to množství různých lidských typologií, které paní Balcerová ztvárňuje - od lidí s různými poruchami výslovnosti až po asijskou zdravotní sestřičku...). Až na těch pár zbytečně lascivních vtípků je to nadprůměrná komediální inscenace...a příjemné setkání s dílem irské dramatičky Geraldiny Aronové... (21.04.2008)

Text samotný je průměrný a nijak nevybočuje ze všech těch stylizovaných ženských deníčků, kterými je v současné době český knižní trh zaplaven. Eliška Balzerová naštěstí umí skvěle převyprávět všechna ta klišé ženské literatury, takže i pro muže může být tato one-woman show zážitkem. Čtyři hvězdičky taky proto, že mám rád divadelní prostor jménem Viola. (20.05.2011)

Zázrak asi nejtěžšího hereckého umění - divadla jednoho herce. Téměř dvě hodiny souvisle hraného textu jsou samy o sobě mimořádnou zátěží paměti; blízkost hlediště a jeviště prozrazuje sebemenší nedořek a odskok od tíživých nároků či absenci také potřebné hercovy radosti z takto komplikované úlohy. Eliška Balzerová je paní herečkou a ví se to o ní ještě dříve, než na sebe upozornila v dietlovských dílech NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA. Střídání různých hlasových poloh hlavní postavy, reprodukce hlasů postav dalších, četné a ne právě snadné pohybové akce, dívčí hbitost zavedené sedmdesátky, ostře a dobře pointovaný text, jemuž není cizí něžný a hravý humor, jemuž není nic lidského cizí včetně sebekriticky zabarveného odstupu, to všechno není jen příležitost, ale i hra, kterou s herečkou sdílí i její publikum. Bezpochyby jde o jedno z nejvýznamnějších představení tohoto roku silně nadnárodní úrovně. (15.10.2023)