Reklama

Reklama

Za dávných časů vládl zemi české kníže Krok, který měl tři dcery obdařené nadpřirozenými schopnostmi. Nejstarší Kazi měla schopnosti léčitelky, Teta dokázala promlouvat s duchy a nejmladší Libuše viděla do budoucnosti. Po smrti otce převzala vládu na jeho přání právě nejmladší dcera Libuše. Ačkoliv byla Libuše moudrá a spravedlivá vládkyně, muži jí pohrdali. Libuše se tedy rozhodla provdat za Přemysla Oráče ze Stadic, aby s jeho pomocí dosáhla uznání mezi svými podřízenými. Společně se usídlí na hradě Libušín, odkud Libuše předpověděla i založení a slávu města Prahy, které se později stalo sídlem královského rodu Přemyslovců. Po smrti Libuše přebírá vládu její manžel Přemysl, s končícím matriarchátem však stoupá nespokojenost žen, které nakonec vyvolají Dívčí válku. Příběh kněžny Libuše je tentokrát nahlížen nejen z pohledu Jiráskových Starých pověstí českých, ale opírá se i o divadelní hry Franze Grillparzera a Clemense Brentana. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (200)

Mrakoplas23 odpad!

všechny recenze uživatele

Mám nízkorozpočtové filmy rád. Když jsem se dozvěděl, že se nedaleko mého bydliště promítá NÍZKOROZPOČTOVÁ adaptace známé české legendy, vyrazil jsem. Při zpáteční cestě jsem byl pln negativních myšlenek a pocitů. Doufám že čeští filmaří hodlají Amíkům takovýto zákeřný a podlí útok na české kulturní dědictví nějak děsivě oplatit. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

A co je na tom sakra špatně? (Tedy kromě toho, že Libušin kůň vypadá jako Gimp?) Přesně tohle naše mytologie potřebuje. To je ta dekonstrukce prostě. Doufám, že to co nejdříve potká i sv. Václava, Jana Nepomuckého, Jana Husa, bitvu na Bílé Hoře, národní obrození a T. G. Masaryka. Tíha zakládání státu je dublována vztahovým dramatem. Jak příznačně se stále opakuje věta „I am sorry“... To jsou dějiny, to je život. Jasně, že by byla frajeřina, kdyby tam používali klasickou praslovanštinu, ale vzhledem k tomu, že je film beztak dost odvážný, ekonomickou volbu angličtiny pro mírně pokročilé mu s klidem odpouštím. Vtipné momenty vyjmenovávat nebudu, mně se to líbilo celé. Čekala jsem leccos, ale nakonec jsem odcházela z kina především s ujištěním, že nejsem nejzatrpklejší na světě a umím se smát celým tělem. I duší. PS: Doporučuji skvělou studii Vladimíra Macury Sen o Libuši (in: VM: Český sen. Praha: NLN, 1998, str. 88-96.) ()

Reklama

Adam_Musil 

všechny recenze uživatele

Lidé, vzpamatujte se, vždyť to není vůbec špatné zpracování. Tady jde vidět, že po několika negativních hodnoceních hodnotí další uživatelé úplně stejně, jen aby se náhodou nelišili a nevyjádřili k tomuto nízkému hodnocení svůj nesouhlas. Není to nic světoborného, ale rovných 50% si snímek zaslouží. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Kněžna Libuše je pozoruhodný film. Její tvůrci věděli zcela jasně, co chtějí říci, a celý film svým záměrem velmi vydatně prodchnuli - od originálního názvu Pagan Queen, nesoucímu jasný odkaz na neopaganistická hnutí, až po jméno hlavní představitelky, která - a to mi nevyvrátíte - musí mít k ideálům souladu s přírodou blízko, zdobí-li se veřejně zejména svým prvním křestním jménem (ovšem v Sons Of Anarchy hraje pornoherečku/prostitutku, takže sovy možná nejsou tím, čím se zdají být). Bylo by to velmi sympatické a vzhledem k většinovému konzumnímu způsobu života "na Západě" též velmi (v pozitvním slova smyslu) alternativní - bohužel ušlechtilá srdce tvůrců nebyla obdařena filmařským umem a nevinný plod jejich úsilí je pohřben pod hromadu (nechtěně) velmi zábavné hlušiny. A vzhledem k tomu, že např. epická bitva Přemysla s Vlastou vypadá tak jak vypadá - btw scéna je korunována detailním záběrem Přemyslova obličeje, v němž je otisknut zjevný výraz úporné snahy dokončit velkou potřebu - obávám se, že kromě pobavení si divák odnese i přesvědčení o tom, že wicca a podobné záležitosti jsou hájemstvím těch, kdo pozbyli schopnost vnímat realitu (jakože cvoci), a budou tak i k zajisté moudrým myšlenkám jako je třeba dnešní mluvou řečeno "trvale udržitelný rozvoj" přistupovat přinejmenším velmi rezervovaně. Na mysl se zkrátka vtírá cimrmanovské "nápad jistě dobrý..." Je prostě jistá míra, do které lze něco tolerovat jako "vlastní názor na normalitu", ale kýčovitá zátiší a brzy nepochybně legendární promluvy zdejších hrdinů onu hranici překračují takovým způsobem, že duše realizačního týmu nemůže být vnímána jako příčetná. A dodávám, že nemám absolutně žádný problém se zde použitým vykreslením historických reálií - Krokův pohřeb odpovídal tomu, co nám ukazují poznatky paleontologů. Klasik Jirásek promine, ale byl poněkud suchým patronem poznamenaným dobou, která si žádala ctné panny a hrdiny bez morálních vad, zato s mohutným národním cítěním;) Realita tehdejších časů prostě byla jiná než jak nám ji podává na stovkách stran svého díla. Měla-li země svého vládce, vládl tento všemu, co na ní rostlo či hospodařilo - a podle své úvahy si tedy bral, co uznal za vhodné (zde třeba viz vesničanka Zora). A Vlastiny lesbické sklony - no promiňte, ale mají-li muži právo na rozkoš, mají ho jistě i ženy. A mají-li muži být ženami užíváni jen k plození dětí, proč by se nemohly ženy oddávat rozkoši jedna s druhou? Přijde mi to jako logická úvaha někoho, kdo nechtěl nic jiného než svrhnout patriarchát. Zkrátka a dobře dštít oheň a síru na to, jak tým režiséra Wernera vyobrazil hluboký středověk na našem dnešním území, je naprosto neopodstatněné. Opodstatněné už ovšem mohou být nízkým rozpočtem dané scény z "Hamleta bez Hamleta", čili léta trvající krvavé války či naopak rozkvět těžby drahých kovů, odehrávající se daleko od centra dění a oka kamery. A jak jsem již psal výše, je z hlediska kvality filmového umění nutné hanobit předvedené herecké výkony některých členů osazenstva (Csaba Lucas aka Přemysl nezvládá předvedení jakýchkoliv emocí...na druhou stranu ovšem diváka královsky baví), ale především to, co zdejší hrdinové po většinu stopáže vypouští z úst za perly. Zde je samozřejmě příčinou scénárista, hned po něm producent, a v závěsu za nimi také režisér, který se k tomu propůjčil. Je to obrovská škoda, protože ty okamžiky zesměšnění všech zúčastněných přebíjejí slušnou atmosféru Libušiných mystických výprav (a vlastně i její výkon po většinu filmu) nebo překvapivě moudré rady ukrajinské goth kněžky Tety. Bohužel i "mystika" dostává na frak díky okamžikům tragickým snad pro celý filmový svět - nemůžete si pak prostě pomoct a tomu, že Krokova žena i jeho dcery jsou zčásti lesní víly (tree elves) nebo závěrečné Přemyslově myšlence na téma konce věku magie a harmonie přírody se budete smát. Dobře, tomu poslednímu aspoň částečně i proto, jak moc to připomíná konec Pána Prstenů:) Nicméně - stále je tu slušná kamera, velmi slušná hudba a několik střípků s již zmíněnou povedenou atmosférou, mezi něž řadím i Libušinu poslední vizi našeho krásného hlavního města;) No a ten zbytek je prostě výtečná komedie, pro mě v roce 2009 nepřekonaná. Moje hvězdičkové hodnocení proto vůbec nevystihuje index "must-see", který se u Kněžny Libuše "hvězd dotýká". PS: Marek Vašut se během první půlhodiny filmu projeví jenom dvakrát správně velmožsky proneseným "Yeah.":) () (méně) (více)

Billie777 odpad!

všechny recenze uživatele

Tehdy jsem na tom byla na premiéře v kině a to upozorňuju, že nedobrovolně a to se školou. Už od začátku mi bylo jasné, že tohle bude pěkná kravina a dobrovolně bych na to nikdy nešla. Ukázalo se, že jsem měla pravdu a že to byla jen ztráta času a škoda peněz. Prostě ukázkově špatný film. Tady se někdo musí obracet v hrobě. Tenhle film neměl vůbec vzniknout. Zostuzení české mytologie. Tohle je prostě příšernost, nuda, šíleně laciný béčko se špatnými herci, příšernou režií, scénářem, kamerou a vůbec vším. Já se musela někdy i smát, jak je to až tak smutně špatný. Už vícekrát nechci vidět. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (5)

  • Snímek byl kritiky hodnocen veskrze negativně. Je srovnáván s nepovedeným domácím videem nebo italským soft-pornem 80. let 20. století. Je kritizován za smíšení historického filmu s ekologicko-feministickými poselstvími, levnou výpravou, špatnou kamerou, chabé herecké výkony či špatnou angličtinu některých herců. (Zdroj: cs.wikipedia.org) (dinamit_1)
  • Režisér filmu Constantin Werner v rozhovoru řekl: "Jestli se domníváte, že nemám právo natočit film s tematikou Čech, tak to vám musím objasnit. Část mojí rodiny byli česko-němečtí průmyslníci z Ústí nad Labem. Historie Čech a jejich pověsti jsou tudíž i součástí mého kulturního dědictví." (Zdroj: art.ihned.cz) (dinamit_1)
  • Snímek podle všeho čerpá námět z divadelních her Franze Grillparzera, Clemense Brentana a próz Aloise Jiráska. (Zdroj: kinobox.cz) (dinamit_1)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno