Reklama

Reklama

Za dávných časů vládl zemi české kníže Krok, který měl tři dcery obdařené nadpřirozenými schopnostmi. Nejstarší Kazi měla schopnosti léčitelky, Teta dokázala promlouvat s duchy a nejmladší Libuše viděla do budoucnosti. Po smrti otce převzala vládu na jeho přání právě nejmladší dcera Libuše. Ačkoliv byla Libuše moudrá a spravedlivá vládkyně, muži jí pohrdali. Libuše se tedy rozhodla provdat za Přemysla Oráče ze Stadic, aby s jeho pomocí dosáhla uznání mezi svými podřízenými. Společně se usídlí na hradě Libušín, odkud Libuše předpověděla i založení a slávu města Prahy, které se později stalo sídlem královského rodu Přemyslovců. Po smrti Libuše přebírá vládu její manžel Přemysl, s končícím matriarchátem však stoupá nespokojenost žen, které nakonec vyvolají Dívčí válku. Příběh kněžny Libuše je tentokrát nahlížen nejen z pohledu Jiráskových Starých pověstí českých, ale opírá se i o divadelní hry Franze Grillparzera a Clemense Brentana. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (196)

Bluntman odpad!

všechny recenze uživatele

KNĚŽNA LIBUŠE je vyloženě "sluníčkový ,film´", který projasní hnusné počasí a vyvede z podzimní deprese, protože se tenhle trash díky pochybné společnosti Atypfilm a Uwe Bollovi dostal do kinodistribuce. Nemá smysl se rozčilovat nad tím, že se przní jiráskovský odkaz, když příběh sám je z části mytologický a Jiráska mnohem zrůdněji zneužili komunisté. Je lepší se pobavit celkovou otřesností, kdy jsou věty plné nechtěných ahistorismů, herci je nejsou schopni pronést správně anglicky, hrají jako z televizní pohádky nebo soft-porna a nosí kostýmy ukradené z dětské besídky, komparz v komorních scénách čítá maximálně deset lidí a v davových maximálně dvacet, veškerá akčnost spočívá v pohybujících se zvířátech v druhém plánu, výprava u historické podívané zahrnuje lesy a přilehlou jeskyni, hudba pateticky burácí a kamera se mnohdy neúspěšně pokouší zabrat obě postavy při dialogu. Celková otřesnost je korunována ambicí zpracovat téma novopohansky a zabývat se otázkami feminismu (což skončí u stereotypní představy mužů o feminismu: Libuše je svobodomyslná kurva a Vlasta pomstychtivá macho lesba, chlapi jsou nesoběstační hulváti) a ekologie (Kazi ráda muchomůrky, dělá podivné substance z bylinek a má blízký vztah se svou liškou a ptákem). Yeaah, sorry, Libuše! ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Rád bych, podobně jako u filmů Eda Wooda, zdůraznil, že zde nehvězdičkuji kvalitu, ale atraktivitu filmu. Zábava je to vcelku slušná (film nejvíce ze všeho připomíná pornofilm bez porna) a doufám, že Constantin Werner zfilmuje s podobně nízkým rozpočtem ještě pár českých pověstí. Jednu hvězdičku strhávám za to, že film není konzistentně zábavný od začátku do konce. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Kněžna Libuše je pozoruhodný film. Její tvůrci věděli zcela jasně, co chtějí říci, a celý film svým záměrem velmi vydatně prodchnuli - od originálního názvu Pagan Queen, nesoucímu jasný odkaz na neopaganistická hnutí, až po jméno hlavní představitelky, která - a to mi nevyvrátíte - musí mít k ideálům souladu s přírodou blízko, zdobí-li se veřejně zejména svým prvním křestním jménem (ovšem v Sons Of Anarchy hraje pornoherečku/prostitutku, takže sovy možná nejsou tím, čím se zdají být). Bylo by to velmi sympatické a vzhledem k většinovému konzumnímu způsobu života "na Západě" též velmi (v pozitvním slova smyslu) alternativní - bohužel ušlechtilá srdce tvůrců nebyla obdařena filmařským umem a nevinný plod jejich úsilí je pohřben pod hromadu (nechtěně) velmi zábavné hlušiny. A vzhledem k tomu, že např. epická bitva Přemysla s Vlastou vypadá tak jak vypadá - btw scéna je korunována detailním záběrem Přemyslova obličeje, v němž je otisknut zjevný výraz úporné snahy dokončit velkou potřebu - obávám se, že kromě pobavení si divák odnese i přesvědčení o tom, že wicca a podobné záležitosti jsou hájemstvím těch, kdo pozbyli schopnost vnímat realitu (jakože cvoci), a budou tak i k zajisté moudrým myšlenkám jako je třeba dnešní mluvou řečeno "trvale udržitelný rozvoj" přistupovat přinejmenším velmi rezervovaně. Na mysl se zkrátka vtírá cimrmanovské "nápad jistě dobrý..." Je prostě jistá míra, do které lze něco tolerovat jako "vlastní názor na normalitu", ale kýčovitá zátiší a brzy nepochybně legendární promluvy zdejších hrdinů onu hranici překračují takovým způsobem, že duše realizačního týmu nemůže být vnímána jako příčetná. A dodávám, že nemám absolutně žádný problém se zde použitým vykreslením historických reálií - Krokův pohřeb odpovídal tomu, co nám ukazují poznatky paleontologů. Klasik Jirásek promine, ale byl poněkud suchým patronem poznamenaným dobou, která si žádala ctné panny a hrdiny bez morálních vad, zato s mohutným národním cítěním;) Realita tehdejších časů prostě byla jiná než jak nám ji podává na stovkách stran svého díla. Měla-li země svého vládce, vládl tento všemu, co na ní rostlo či hospodařilo - a podle své úvahy si tedy bral, co uznal za vhodné (zde třeba viz vesničanka Zora). A Vlastiny lesbické sklony - no promiňte, ale mají-li muži právo na rozkoš, mají ho jistě i ženy. A mají-li muži být ženami užíváni jen k plození dětí, proč by se nemohly ženy oddávat rozkoši jedna s druhou? Přijde mi to jako logická úvaha někoho, kdo nechtěl nic jiného než svrhnout patriarchát. Zkrátka a dobře dštít oheň a síru na to, jak tým režiséra Wernera vyobrazil hluboký středověk na našem dnešním území, je naprosto neopodstatněné. Opodstatněné už ovšem mohou být nízkým rozpočtem dané scény z "Hamleta bez Hamleta", čili léta trvající krvavé války či naopak rozkvět těžby drahých kovů, odehrávající se daleko od centra dění a oka kamery. A jak jsem již psal výše, je z hlediska kvality filmového umění nutné hanobit předvedené herecké výkony některých členů osazenstva (Csaba Lucas aka Přemysl nezvládá předvedení jakýchkoliv emocí...na druhou stranu ovšem diváka královsky baví), ale především to, co zdejší hrdinové po většinu stopáže vypouští z úst za perly. Zde je samozřejmě příčinou scénárista, hned po něm producent, a v závěsu za nimi také režisér, který se k tomu propůjčil. Je to obrovská škoda, protože ty okamžiky zesměšnění všech zúčastněných přebíjejí slušnou atmosféru Libušiných mystických výprav (a vlastně i její výkon po většinu filmu) nebo překvapivě moudré rady ukrajinské goth kněžky Tety. Bohužel i "mystika" dostává na frak díky okamžikům tragickým snad pro celý filmový svět - nemůžete si pak prostě pomoct a tomu, že Krokova žena i jeho dcery jsou zčásti lesní víly (tree elves) nebo závěrečné Přemyslově myšlence na téma konce věku magie a harmonie přírody se budete smát. Dobře, tomu poslednímu aspoň částečně i proto, jak moc to připomíná konec Pána Prstenů:) Nicméně - stále je tu slušná kamera, velmi slušná hudba a několik střípků s již zmíněnou povedenou atmosférou, mezi něž řadím i Libušinu poslední vizi našeho krásného hlavního města;) No a ten zbytek je prostě výtečná komedie, pro mě v roce 2009 nepřekonaná. Moje hvězdičkové hodnocení proto vůbec nevystihuje index "must-see", který se u Kněžny Libuše "hvězd dotýká". PS: Marek Vašut se během první půlhodiny filmu projeví jenom dvakrát správně velmožsky proneseným "Yeah.":) ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Asi jsem si měl zajít dřív, než jsem si všechny ty opravdu zábavně špatné momenty už dávno někde přečetl, zpravidla ve výrazně zábavnějším podání. Ano, Vašutovo Yeah je opravdu epic. Ano, hadi, krtek a opelichaný sokol to jistí.. Akce je sestřihaná mizerně, herci hrají na zabití a orální scéna je WTF. Nic z toho ve mě ale nevyvovalo zlomyslný záchvat smíchu, ale bohužel už ani nějaké větší zhnusení... Kněžnu Libuši jsem přežil bez sebemenších obtíží a několikrát jsem byl dokonce nucen uznat, že to má něco do sebe. Pohanské motivy skloubené s českou pověstí do sebe kupodivu zapadají, takže na nějaké nedostatky v mytologii Libuše netrpí. Je prostě je ukecaná, levná a nic moc zahraná, bez jakéhokoliv spádu a s hudbou, která je sice velkolepá, ale nedá si ani na chvíli pokoj, takže začne být velmi záhy otravná. Nejzábavnějším filem roku tak i nadále zůstává Noc oživlých mrtvol 3D. Libuše je JEN špatná. Nic víc, nic míň... ()

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

Vypadá to jako, když z počítačové hry vyberete jenom konverzační videa a všechny ty bitvy a boje už musíte hrát sami. Ve filmu totiž neuvidíte nic z toho, o čem se mluví. Jinak je to fascinující pokus vnést do historicko-mytologického námětu všechny různé moderní prvky - ekologii, feminismus, lesbické vztahy atd. A samozřejmě, celé je to úplně pekelně zahrané. Ale tak, že jsem se dlouho u ničeho tolik nezasmál. "A co had, krtek a vypelichaný jestřáb?!" Už jsem jen čekal, kdy liška sežere muchomůrku na stole a řekne "Chaos vládne." Jen takovou malou poznámku: režisér pravděpodobně ví o české historii víc než naprostá většina Čechů, kteří četli jen Jiráska. Zprznění dějin bych mu opravdu nevyčítal. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (5)

  • Snímek podle všeho čerpá námět z divadelních her Franze Grillparzera, Clemense Brentana a próz Aloise Jiráska. (Zdroj: kinobox.cz) (dinamit_1)
  • Snímek byl kritiky hodnocen veskrze negativně. Je srovnáván s nepovedeným domácím videem nebo italským soft-pornem 80. let 20. století. Je kritizován za smíšení historického filmu s ekologicko-feministickými poselstvími, levnou výpravou, špatnou kamerou, chabé herecké výkony či špatnou angličtinu některých herců. (Zdroj: cs.wikipedia.org) (dinamit_1)
  • Původní název filmu zněl Koruna Vyšehradu, později autoři změnili název na Pohanská královna. (Zdroj: cs.wikipedia.org) (dinamit_1)

Reklama

Reklama