Reklama

Reklama

Božský

  • Česko Il divo (festivalový název) (více)

Režisér Paolo Sorrentino natočil portrét výjimečného muže, který stál čtyřicet let v čele Itálie – Giulia Andreottiho. Andreotti byl v poválečném období sedmkrát italským premiérem a v mezidobí aktivním členem (většinou ministrem) křesťanskodemokratických vlád. Film stylizovaným, kvazi-dokumentárním a výtvarně vytříbeným jazykem popisuje obrovskou moc, která se postupně koncentrovala v Andreottiho rukou. Odehrává se v roce 1991, kdy se Andreotti – ročník 1919 – stal doživotním členem italského parlamentu, takzvaným „senatore a vita". V tomtéž roce začíná v Palermu největší moderní proces s mafií a provázanost Cosa Nostry a bývalého premiéra je čím dál zřetelnější. Film se retrospektivně dotýká dalších sporných míst v Andreottiho politické minulosti: vraždy svědků a nepohodlných novinářů, křivá svědectví, únosy... Těžko věřit, že za tím vším stojí tento muž s vizáží úředníčka, konvenční, praktikující katolík, chladný v osobních vztazích. Snímku dominují jeho typické brýle a odstávající uši (film si vysloužil nominaci na Oscara za nejlepší masky). Herec Toni Servillo si dokonale osvojil Andreottiho studenokrevný plazí výraz, za nímž se schovají všechny emoce... Italové si zvykli šedou eminenci své politické scény nazývat různě: Moloch, Sfinga, Belzebub, Starý lišák...Přezdívku „Božský" mu poprvé přiřkl nezávislý novinář Mino Pecorelli. Za podíl na vraždě tohoto novináře byl třiaosmdesátiletý Andreotti v r. 2002 odsouzen ke 24 letům odnětí svobody. Nejvyšší soud však později konstatoval, že celý případ se odehrál v 70. letech, a je tudíž promlčený. Andreotti zemřel nepotrestán v roce 2013. Suverénně natočený snímek svým originálním výtvarným pojetím, přesvědčivým soundtrackem a dokonalým ztvárněním hlavní postavy získal cenu poroty na festivalu v Cannes v r. 2008 a řadu dalších ocenění. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Recenze (184)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Důvod proč jsem si vyhledal v programu právě tenhle film rozhodně není kvůli jeho obsahu. Nemám rád politiku a na politiky mám přímo alergii, ale mám rád režisérský rukopis Paola Sorrentina a práci jeho dvorního herce Toniho Servilla a podle toho to taky přesně dopadlo. Zatímco nad genialitou některých obrazových kompozic jsem se doslova vznášel a nad hereckým Giulia Andreottiho v podání Toniho jsem chrochtal blahem, protože takhle divácky nevstřícná postava ve filmu nevegetí moc často, tak nad obsahou stránkou filmu jsem si uspořádal minimistrovství v délce zívání. Možná to bylo i díky mé nulové znalosti italské politiky a neochotě se tou celosvětové typickou koalicí politiků a zločinců nějak hlouběji zabývat . V každým případě jsem rád, že jsem viděl další "sorrentinovku" i když do zítra na ní zapomenu. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Paolo Sorrentino se mi hned u tohodle filmu zjevil jako takřka dokonalý režisér. Jeho práce s kamerou, zvukem, hudbou, příběhem, postavami a herci je takřka geniální. I z toho důvodu jsem se vydržel u filmu, který mi absolutně nic neříká, koukat až do konce. Nic mi neříká proto, že je neuvěřitelně obtížné se v něm orientovat. Italská mafie, potažmo politická scéna, je brutálně široká a je těžký pochytit každou postavu, co se ve filmu objeví. Na druhou stranu si člověk udělá obrázek nad Itálií a praktikami jejich politiků, která se netáhne jen v okolí jednoho člověka, ale v rozmezí hned několika oblastí. Šílený. Člověk se nestačí divit, co se tam všechno v té době událo a o to víc mě udivuje, že jsou Italové schopni o sobě takový příběh natočit. Klobouk dolů. Plný počet jsem snad nedal jenom proto, že jsem měl problém v té záplavě lidí se nějak vyznat. Po druhé by to ale určitě už bylo lepší. ()

Reklama

Douglas 

všechny recenze uživatele

MFFKV - Paráda! Geniální styl, různé mody vyprávění a jeho zprostředkovatelů (totálně netečný a neproniknutelný hrdina; rozsáhlé výslechy; nefokalizované sekvence), i přes choulostivé politické téma (rekonstrukce historických událostí v Itálii) překvapivě nezaujaté, i když pro plné pochopení všech vztahů (těch jmen jsou fakt desítky a pro neitalské nebo jinak zainteresované publikum je to napoprvé nepobratelné) si na to budu muset zajít ještě jednou... a kochat se. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Fantastická režie – podmanivé tempo, dynamika kamery, exkluzivní výběr hudby, ekvilibristika nálad . Skvělí herci a téma aktuální nade všechny. Bohužel, Božský si žádá diváka dostatečně informovaného, neboť jména metá s kadencí kulometu a orientace v Andreottiho případu je nesmírně strastiplná. Jen vinou sebe samého jsem si ten film neužil tak, jak bych mohl, pořád jsem jakoby povlával za vyprávěným. Nezbývá než nastudovat a pustit si Sorentinovo dílo znovu. Skrývá v sobě enormní potenciál prožitku, srovnatelný s fenomenálním politickým dramatem Frost/Nixon. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Hafo lidí, mezi nimiž není snadné se orientovat, vede dvě hodiny dlouhé dialogy. A je to strhující podívaná. Giulio Andreotti, božský belzebub, narcistní stoik, politická mumie, ví, jak si udržet moc. Namísto představivosti k tomu používá ohromný archiv. Paolo Sorrentino na něj pohlíží s respektem i nadhledem. Všímá si zvlášť mikroskopických projevů života, stěží postřehnutelných okamžiků, kdy Andreotti projeví svou lidskost. Tyto momenty nechybí, ale zároveň jich je tak málo, že politik režisérovi výborně „slouží“ také jako nadčasová a neproniknutelná metafora moci (a za to maskou je… nic?). Byť inspirován reálnou osobou, zůstává filmový Andreotti záhadnější osobností, než Charles Foster Kane (namísto Poupěte zde máme coby indicii nanejvýš značně neuspokojivý Tedax). Kamera opakovaně najíždí na temně komického Toniho Servilla, během jednoho dialogu ho zabírá z několika úhlů, ve větší skupině osob si jej vždy najde, aby jí sloužil jako středobod obrazu. K němu se pohledy sbíhají, od něj vycházejí. Odstup od protagonisty uvolňuje prostor pro italskou politiku jako takovou – zde se nejvíce projevuje režisérova neocenitelná schopnost zlehčovat smrtelně vážné. Pouhé vystupování politiků z auta je natočené jako klíčová scéna strhující mafiánské ságy. Nemluvě teď o obsahu, který člověka s Itálií nesžitého pravděpodobně nestrhne, ve filmu není formálně nudné scény. Akrobatická kamera, nečekaný mix moderní a klasické hudby, změny vyprávěcího stylu a nálady dle toho, kterou vrstvu protagonistovy osobnosti (potažmo italské politické scény) se nám režisér rozhodne odkrýt, vizuální vtípky… skoro věříte, že očima schopného režiséra by mohlo být stejně zábavné handrkování tuzemských dinosaurů. Těžko se ubránit neoblíbenému, v souvislosti s politikou navíc velmi zřídka používanému slovu „cool“. Tohle totiž vážně je cool. 85% Zajímavé komentáře: FlyBoy, sportovec, rikitiki ()

Galerie (20)

Zajímavosti (4)

  • Toni Servillo (Giulio Andreotti) si dokonale osvojil mimiku i skrývání vlastních emocí za odtažitý výraz, kterým byl proslulý politik, kterého ztvárnil. (Lynette)
  • Kromě nominace na Oscara získal tento film také Zlatý glóbus za nejlepší scénář, na festivalu v Cannes získal cenu poroty a Toni Servillo získal Evropskou filmovou cenu pro nejlepšího herce. (Smidy01)

Reklama

Reklama