Obsahy(1)
Záznam predstavenia írskeho komika Dylana Morana v Dubline. Zabávač preslávený najmä úlohou kníhkupca v seriáli BLACK BOOKS vedie nepretržitý monológ o všetkých možných aspektoch života v modernej spoločnosti - drogy, ľudský potenciál, technika, hotelové izby, rôzne účinky rôznych druhov alkoholu, deti, výchova, hudba, politika, lži, spolubývajúci, televízne spravodajstvo, Francúzi, náboženstvá, homosexuáli, Ježiš, dômyselnosť designu mužských genitálií, dialekty a dokonca aj fenomén známy ako "írske vlasy". (tomashrabek)
(více)Recenze (160)
Jedna z nejlepších stand-up comedy jakou jsem měl možnost vidět. Dylan se v projevu jako obvykle hodně stylizuje (?) do charakteru Bernarda Blacka, což je rozhodně dobře, protože je to charakter vskutku zbožňováníhodný (ať žijí konzervativní nihilisti!), na druhou stranu by mě docela zajímalo, jestli by měl tak nadaný komik v repertoáru ještě jiné smíchopudné zbraně. Některé kanóny které tady vytáhl jsou však dostatečně masivní, aby vám takhle nesmyslné šťouralské otázky vyhnaly z hlavy a udělaly vám z bránice cukající se řešeto... Takže neváhejte a vyslechněte si Dylanovy "zasvěcené komentáře" na účet rasismu, rapu, Enyi, irských médií, Francouzech, nábožentví či alkoholu... ;) 90% ()
Vodka is a very deceptive drink, because you drink it and you say "Why are we drinking this? This is nothing, it has no smell, no taste! Why are we- W-why are we on a traffic island?" ... Tolik pravdivé životní filozofie není ani v Nietzschem (mezi náma, i toho mr*at do análu násadou od smetáku) ... Moran se nepotřebuje někomu vnucovat, buď se vám jeho svojské názory na chlast, prostitutky, bukvice, Brity, hudebníky nebo nezvané návštěvy líbí nebo si zůstaňte v té své přízemní slupce. Já jsem konečně rád, že se mi někdo nastěhoval do hlavy a shromáždil to stylisticky brilantní formou do jednoho devadesátiminutového celku... A to znáte o tom rapu? "I got my pecs, I got limos, I got bitches, and all my limo's powered by bitch juice, and my spare pecs are in the limo." ()
Pri sledovaní stand-up počinov Dylana Morana som začal nanovším, a skončil najstarším. A musím skonštatovať, že práve tento najstarší, bol pre mňa najlepší. Oproti novším, mi tu síce chýbalo: viac Fuckovania (ako v Like, Totally) alebo "hang-over vagus look" (ako v What It Is), ale aj tak, skvelá prvotina. Dnes to schytali najmä náboženstvá, všetky druhy alkoholu, a tradične aj vďačná téma muži VS. ženy.///////////////////////////// "I got my pecs, I got limos, I got bitches, and all my limo's powered by bitch juice, and my spare pecs are in the limo." ... "I'm gonna fuck you up. I'm gonna dig up your dad, and shove him up your mum and drink your blood from a drinking cup, you fuck!" (Dylanov príklad textu rapovej hudby :)..........I don't want to make any huge generalisations about women, I'm not here to do that, it's — it's vulgar. But all I'll say is that they have no feelings. Because it's actually men, you'll find, who are the far more romantic. Men are the people you will hear say, "I've found somebody. She's amazing. If I don't get to be with this person, I'm fucked. I can't carry on, no, I mean it, she's totally transformed my life. I have a job, I have a flat, it means nothing. I can't stand it, I have to be with her. Because if I don't, I'm going to end up in some bedsit, I'll be alcoholic, I'll have itchy trousers. I can't — I can't walk the streets any more." That is how women feel about shoes. (o ženách, a kurva výstižne :)).............................."Death before dishonour." I always used to wonder, Hey, exactly how much dishonour are we talking about here? 'Cause I could handle quite a lot. I would, for instance, fellate a Smurf before I picked death. I'd cook him a little Smurf omelette as I was doing it, you know, I'd be perfectly happy doing that. Seasoning it with thyme, you know, listening to his happy satisfied Smurf lip smacks. But every man thinks about Smurfs. They don't say it, but they do. That's why I'm here—to be honest. Just once, you know, what would it be like? Nobody needs to know, you go away for the weekend. Just once, to have the blue salty bulb lolling on your tongue... if I don't say it, nobody else will." (zosmiešnenie motta britskej špeciálnej jednotky SAS :))) A čo Vy, aj Vy by ste dokázali vyfajčiť Šmolka? :D lebo Dylan ÁNO :P ()
Člověk až žasne jak se někteří jedinci dokáží vydělávat na živobytí. Někomu dokonce stačí jen nevymáchaná pusa a odvaha postavit se před publikum v divadle, vypít u toho několik sklenek vína a vykouřit pár cigaret. Na rovinu přiznávám, že mám rád snad všechny druhy humoru a ten anglický patří k mým nejoblíbenějším. A také přiznávám, že Dylana obdivuji, obdivuju tu jeho schopnost si takhle dopředu připravit monolog dlouhý půl druhé hodiny, obdivuji tu schopnost dokonalého projevu toho monologu, obdivuji jeho smysl pro humor, obdivuju ten jeho přehled a schopnost mluvit skoro o všem. Ze začátku jsem teda moc nechápal, čemu se to publikum směje, až jsem měl chvílemi nutkání vystoupení vypnout jenže u Moranových stand upů je ta výhoda, že když se vám dané téma nelíbí, tak záhy přijde jiné, on totiž snad každých deset minut téma mluví o něčem úplně jiném. Každé téma je naplněná jeho osobním názorem na věc, chvílemi na mě jeho výstup působil jako kázání. No a díky tomu jsem se i já za nějakou chvíli naladil na tu správnou vlnu a zbytek výstupu jsem si užíval. Asi nejlepší mě jako zarputilému odpůrci rapu přišla ta část, kdy Moran narážel na dnešní hudbu. Mě se to líbilo, asi by mi nevadilo si ho poslechnout naživo. ()
Neskutečně vtipný a pro mě nejlepší one man show ever. Znal jsem tohoto herce z Black books, ale nidky bych nevěřil, čeho je schopný na jevišti. Připadá mi, že on to snad ani nehraje v Black books, že on prostě takový je. Neuvěřitelný na co tento týpek přijde a co dokáže rozebrat až na kost. Hodina a půl žvatlání, dá se říci o ničem, přesto hodina a půl výbuchů smíchu. Na závěr si dovolím citovat z tohoto představení, jedna z nejlepších částí - "Vypusťte svůj potenciál", To je velmi, velmi nebezpečný nápad. Ruce pryč od vašeho potenciálu. To je věc, od které byste se měli držet na míle daleko. Jen si ho pokazíte! Je to potenciál, neřešte ho! Je to jako váš bankovní účet. Vždy tam máte daleko méně, než si myslíte. Nechte ho za imaginárními zamknutými dveřmi ve vašem nitru. Neotevírejte ty dveře. Jediné, co uvidíte, bude jedna drobná šedá vyhladovělá kočka s průjmem. Bude sedět na tvrdé posteli bez matrací...a bude na vás mňoukat s vypoulenýma očima. Pravděpodobně s cigaretou v hubě. Na zdůraznění atmosféry bude její nájemnice v zadní řade lízat nanuk. A nějaký hrozný chlap, záblesk starého režimu, který bude mít v ruce čaj... a na sobě pruhovanou vestu, bude říkat "mň mň mň"... To je váš potenciál. :D ...a přídáte - li k tomu neskutečný vypravěčský talent Dylana Morana, válíte se pod stolem...je to těžké popisovat, tohle člověk prostě musí vidět!!! ()
Reklama