Mé jméno je Nikdo

Překvapivě vynikající western, výborný scénář, kamera i režie. Režíroval hlavně Valerii, ale je poznat že mistr Leone režíroval části filmu a napsal námět. Trochu jsem se obával spojení komediálního Hillova herectví ve spojení s klasickým Henry Fondou, fungovalo to však dobře. I vedlejší role byly obsazeny výraznými týpky. Spousta promakaných scén - bezpečné holení u nepravého holiče, prostřelování klobouků, soutěž ve střelbě na hozené sklenice v saloonu kombinovaná s Hillovou fackovací exhibicí, rozhovor hrdinů u kulečníku, scéna pískání na záchodku s mašinfírou, závěrečná přestřelka pod dozorem fotografa... K tomu pohřbený Sam Peckinpah a odstřelování jeho Divoké bandy, vše s Morriconeho nádhernou hudbou evokující bez foukačky jeho předchozí Harmoniku i Wagnera. Trailer: http://www.trailerfan.com/movie/il_mio_nome_e_nessuno/trailer (16.01.2010)

I mistř tesař se někdy utne. Naštěstí když se utne režisér Leonova formátu, tak vznikne stále ještě dostatečně kvalitní snímek (jakkoli v něm ve výsledku neměl asi prsty zase až tak moc). Rozpačitý výsledek zapříčiňuje špatně obsazený, a zde zoufale nevýrazný, Henry Fonda. V jeho roli by to chtělo spíše někoho formátu Clinta Eastwooda. Druhým a podstatnějším problémem je nerozhodnost filmu čím chce být. Jsou tu dramatické, oddychové, čistokrevně komediální i parodické prvky, ale dohromady dvakrát moc neštymují. I když odkazy (nejen) na Sama Peckinpaha jsou vydařené. Přesto jde o dobrý western, který však funguje spíše v samostatných scénách (a těch dobrých tu nakonec není zrovna málo - již jen ta úvodní sekvence je dokonalost sama) než-li jako celek. Ovšem ke kameře a hudbě Ennia Morriconeho, byť i ta nedosahuje kvalit jeho nejlepších kompozic, nelze mít žádné výraznější námitky. Slabší čtyři *. ♫ Hodnocení OST: 4/5 (05.02.2007)

Takový potenciál a přitom tak rozpačitý výsledek... Mohl to být krásný westernový epos o vztahu stárnoucí pistolnické legendy s jejím velkým a talentovaným obdivovatelem, jenž by současně fungoval jako mírně parodická pocta leoneovkám. Už jen to, jak tu Morricone variuje/paroduje/vykrádá sám sebe (a Wagnerovu Jízdu valkýr), je dost dobrý důvod, proč Nobodyho vidět. Přestože Leone film především produkoval, je tu jeho specifický režijní styl cítit v nejedné scéně (samozřejmě hlavně úvod v holičství) a obsazení obou hlavních rolích asi nemohlo být o moc lepší. Jenže je to tak strašně epizodické a koncepčně nevyhraněné, že mě to vlastně skoro vůbec nebavilo. Chvíli z toho dýchá osudová atmosféra jak z TENKRÁT NA ZÁPADĚ a vzápětí sledujeme něco jako parodii na daný film, popřípadě komediální taškařici typickou pro Terence Hilla. A Valerii bohužel není Tarantino, aby dokázal vícero poměrně odlišných stylů skloubit v rámci jednoho filmu, aby výsledek byl konzistentní. Postavy i příběh jsou skvěle načrtnuty, jenže vinou výše zmíněné nesourodosti není ani jedno adekvátně dotaženo a film se kvůli tomu vlastně nikdy doopravdy nerozjede. Celý je v podstatě jako jeho vrcholná scéna (1 proti 150) - scéna pomaloučku graduje a graduje, divák čeká a čeká... A nakonec nepřijde skoro nic, co by tu dlouhou gradaci odůvodňovalo a diváka za jeho čekání odměnilo. 50 - 60 % (07.08.2013)

Nejvtipnější komediální western,stejně srovnatelný snad jen s Hillovým dědictvím.Paradox je že v obou bez velkého Buda Spencera.Tady ale všechno šlape jako hodinky a hlavně Leone dokázal z Hilla vytřískat úplně všechno.Přijde mi jako by si Hiill už žádnou roli potom nikdy tak neužíval,jako tady.100% (27.05.2012)

Nesurody mix klasickeho Leoneovskeho westernu v ktorom pistolnici na seba pol hodinu neznesitelne mieria a potom sa behom sekundy postrielaju a standardnej fackovacej komedie s Terence Hillom, ktory si tu z Leoneovskeho chrabreho pistolnika Henryho Fondu robi cely cas srandu. Najskôr film uplne neuspokoji fanusikov ani jedneho z tychto zanrov. Na western je to malo seriozne a na Hillovsku komediu je tu malo bitiek a humoru. Ale rozhodne to stoji za zhliadnutie, lebo taky divny mix sa len tak nevidi a v jednotlivostiach to funguje zakazdym nadpriemerne. Potesi aj skvela rozverna Morriconeho hudba. Bavil ma vtip s neustale sa prehanajucimi 150timi zaporakmi. Tych par bitiek je prevedenych spickovo. Ja by som bol radsej, keby to bola klasicka komedia, ale aj tak nelutujem, ze som to videl. 6/10. (10.09.2017)