Louise-Michel

Ľavicoví voľnomyšlienkári zotierajú majetnícke nápisy s kapitalistickej almužny amnestií. Francúzsky "audacieux" duet sa oháňa satirickými dýkami a reže až do samého mäsa. Rýchlo, cynicky a neobozreteľne. Licitovať nad zvolenou šablónou tzv. "surrealistického absurdistánu všednosti" považujem za mrhanie času, pretože tá je viac než jasnou ukážkou inteligentnej práce, ktorá sa striafa presne a naozaj do čierneho. No a v Európskom parlamente z toho musia mať vybranný jedinci pomyselnú psoriázu. (19.04.2010)

Co je platný černočerný scénář a satira hnípající do hospodářské krize, USA a lecčeho dalšího, když mě na Louise-Michel stejně nejvíce bavil způsob, jakým je ten film udělaný. Díky výbornému nápadu, natočit takřka celý snímek pomocí statických záběrů, to totiž skoro až vypadá, že sledujeme velice bizarní divadlo nebo hodně, hodně divnou reality-show (ano, ještě mnohem divnější než jsou ty "normální") obsahující několik opravdu podařených pasáží. Na mysli mám třeba funebrácký prolog, bloudění mezi zaparkovanými karavany nebo závěrečný tanec. Ale to jsou jen takové tři epizodky, zbytek mi ničím výjimečný nepřišel. Nemůžu říct, že by mě příhody Louise a Michela nudily. Jen byly dost divné a většinu času jsem nevěděl, co si o nich myslet. První nájemná vražda byla navíc doslova nechutná a málem jsem vypínal. (19.10.2011)

O filmu jsem před začátkem projekce nevěděl naprosto nic - ani žánr, takže mi trochu utekl začátek - se slovy "co to je kurva za úchylárnu" jsem se prostě nechytal. Až po několika minutách mi to došlo, začal jsem akceptovat fakt, že tomuhle snímku prostě není svaté nic (při útoku na "dvojčata" jsem se málem umlátil) a skvěle se pobavil. Jo, chce to se trochu oprostit od reality a hrát s Kervernem a Delépinem tu zvrácenou hru, ale výsledek je vážně k popukaní. (10.11.2009)

Prapodivný, v některých ohledech takřka surrealistický film, který na mě působil jako kdyby si nějakou knihu Borise Viana vzal do parády Tarantino nebo bratři Coenové a výsledek pak ještě prošel rukama nějakého naprostého pošuka. Ostatně speciální cena poroty pro Originální film na Sundance mluví za vše. Dost mě zaujala velmi statická kamera, která často nesledovala herce, ale setrvávala na jednom místě, kompozice je prostě dokonalá a kameraman to zvládnul perfektně. Skvěle povedené bylo načasování některých vtipů. Hodně jsem se smál, to musím přiznat, některé momenty byly dokonale zabijácké...ale celkově jsem z toho rozpačitý, nevím, co si z takového filmu vzít. I když když vidím tadyto hodnocení (82% podle 38 lidí), tak bude chyba spíš ve mě, že..? Jinak herecké výkony super, Yolande Moreauovou jsem poznal teprve nedávno coby bohužel nedoceněnou Séraphine a zde podává podobně silný výkon a Bouli Lanners je také velmi svérázný herec:) Líbilo se mi to, ale trochu se bojím, že na to brzo zapomenu... Ono to asi dává větší smysl Francouzům, kteří si (snad?) narozdíl ode mě nemusí po konci promítání googlit, kdo to byla Louise Michel. (09.09.2009)

Tohle je jeden z těch filmů, ve kterém nenajdete žádnou normální postavu a všichni se tu chovají divně. Jelikož se ale jedná o absurdní komedii, tak to snad ani nemohlo dopadnout jinak. Na celém filmu mě nejvíc zaujala zvolená forma, protože ta je přesně taková, jak mám rád - využívá kouzlo statických záběrů. A velmi povedených, popravdě. Fakt, tady jsem si skoro všechny záběry strašně užíval a několik bych označil dokonce i za poetické. Co se humoru týče, první dvě třetiny ten film baví skvěle, párkrát jsem se u něj zasmál nahlas, bohužel v té poslední třetině to začne upadat. Ne, že by došly nápady, ale jejich provedení ne vždy funguje. Tak jako tak se mi ten film líbil a 4* si zaslouží. (22.07.2020)