Pokoj v Římě
Habitación en Roma
Posledná noc v Ríme
Room in Rome
Room in Rome
Room in Rome
Room in Rome
Obsahy(2)
Alba je krásná španělská dívka, která během posledního dne svých prázdnin v Římě potká Natašu – atraktivní ruskou turistku. Alba se dá s Natašou do řeči a protože ji žena začne přitahovat, pozve ji k sobě do hotelu. Počáteční zábrany jdou brzo stranou a ty dvě se spolu pomilují. Během následujících dvanácti hodin si Alba a Nataša vyprávějí o svém životě, ilustrují to fotkami na internetu a užívají si vzájemných tělesných rozkoší. Alba vypráví, že je její matka opustila rodinu, když byla ještě malá a nakonec skončila jako vydržovaná žena bohatého araba. Nataša se podělí o zkušenosti s hrubým otcem a sestrou kunsthistoričkou. Ale vyprávějí si ženy skutečné příběhy, nebo jedna druhou pouze krmí pohádkami v domnění, že se už nikdy v životě nespatří? (HBO Europe)
(více)Recenze (182)
Jedna místnost, jedna noc, dvě nádherný ženský. Komornost. Smyslnost. Něžnost. Řím. V březnu jsem ucítil vůni a vlahost letního nočního vánku od pobřeží, vnímal jsem to mámení podlehnout letnímu dobrodružství, které se vymyká zavedeným kolejím jejich životů. Snímek si s lehkostí pohrává s poetičností, která mě nenudila ani chvilku. Zde hodně lidí vnímá film jako nějaký soft porno.....erotika má svoji hloubku, nemyslím, že by nahota byla nějak prvoplánová. Škoda závěru, tam už se to trochu nadstavovalo, protahovalo. 80 % ()
Jednou v noci si holky užily mnohonásobné orgasmy, a ještě u toho dokázaly intelektuálně rozjímat a zároveň si pofoukat bebíčka z minulosti a přitom neopustit jeden hotelový pokoj. Ale jinak, dívá se to pěkně (a to nejenom proto, že jsou spíše neoblečené než oblečené), je to takové citlivé, ale zároveň vášnivé a smyslné. Na první pohled to tak nevypadá, ale na rozjímání o životě je to lepší film, než kdovíkterý intelektuální „skvost“, který vyhrává oskary, a to nastavování zrcadla je tam skoro povinné. ()
Je to Medem každým coulem, přesto je jiný. Jeden pokoj, dvě ženy a ani pro jednu není angličtina mateřským jazykem. Příběh právě o tom jednom pokoji, lásce, dvou ženách z různých světů, minulosti, tajemstvích, ale hlavně přítomnosti. Skvělá kamera a hudba. Je to odzbrojující. Musím říct, že konec byl trošku nataženější než bych čekal, ale stejně to na pět hvězd stačí. Byl jsem na představení kde byla dokonce jedna ze dvou hlavních hereček, takže převládají pouze dobré dojmy. ()
ale ta hudba bol hrozne zle pouzita a stale dokola tie iste pesnicky. ()
Jak zajímavé, že se to odehrává stále na tom samém místě. ()
Nijak mě to neoslovilo. Čekala jsem další BOOM které by přišlo po báječných ukecaných filmech jako Víkend, Pře úsvitem, Před Soumrakem, Před půlnocí... ale bohužel se tak nestalo. Holky mě nedokázali vtáhnout ani do svých příběhů, ani do ničeho jiného... Dvě hvězdičky za dvě krásné herečky. Film bohužel neboduje. ()
Film kde dve sexi babenky konverzujú a prášia medzi sebou jedna radosť. V podstate porníčko s príbehom. ()
Ešte šťastie, že dámy občas predvedú okulahodiaci "prstoklad". Ináč by som asi zaspal po štvrťhodine. Film sa síce snaží pôsobiť umeleckým dojmom, ale bez erotických scén by to bolo...čo vlastne? ()
Vizuálně hezké, obsahově prázdné. ** za námět, pěkné herečky a BIng reklamu :-) Jinak nicmoc... ()
Je to kupodivu, ale ačkoliv sem čistokrevný heterosexuál, vůbec mě nebaví sedět a čumět na dvě lesby co se po sobě skoro dvě hodiny nahaté válí a mezi tím tlachají. Jelikož sem viděl asi prvních 20 minut, nemá cenu něco hodnotit. ()
Znáte ten pocit ... kdy koukáte do stropu po skončení filmu a přemýšlíte. Druhý den koukáte na monitor, a pořád nevíte, co napsat. Napadají mě slova jako renesance, krása, umění, východ slunce (bože tenhle nádherný úsvit bych chtěla zažít) a to ,že miluju ruský přízvuk. Tohle asi není o příběhu... ()
Podobné poeticky ladené filmy príliš nemusím, ale Habitación en Roma je iný prípad. Spoznávanie sa dvoch dám, každá so svojím vlastným osudom, ktorý postupne ide na povrch. To všetko podporené peknými obrazmi (šíp bol geniálny), krásnymi scénami (raňajky za úsvitu) a podfarbené dobre zvolenou hudbou (Loving Strangers je genialita). Ak sa k tomu pridá pôsobivá kamera a jej hrátky zo svetlom, tak za pozretie to určite stojí. Nevraviac o tom, že počas celého filmu sú obe dámy nahé, takže ak niekoho nebaví obsah, tak hádam aspoň forma. Mojou favoritkou je Yarovenko, vidieť, že je Slovanka. ()
Medem je můj oblíbenec, ale todle byl z jeho strany podraz. Přijde mi jak kdyby si řekl: "Natočím film kam narvu co nejvíc sexuálních scén. Vyplním to nějakou vatou, tak abych to mohl povýšit na umění. A schválně jestli mi to divák sežere a shrábnu za to nějakou cenu". Prostě až na krásnou Elenu Anaya, slušnou kameru a skvělý soundtrack na tom neshledávám nic zajímavého. Spousta prázdných řečí a samoúčelné nahoty. Nevadí mi filmy, které se pomalu táhnou a vesměs se v nich nic neděje, pokud to má nějakou úroveň. I film který po celou dobu odsuzuji může posledních pět minut zcela otočit. A na to jsem právě čekal, ale nic nepřišlo. Takže z úcty k mému oblíbenci dávám --- == 45 % == --- . Ale příšte prosím o mnoho lépe pane Medem. ()
Při rychlém proklikání lesbické porno, při pozorném zhlédnutí ovšem něco víc. Ze snímků Julio Medema možná trochu pod průměrem, ale za zkouknutí rozhodně stojí. Vymyslet zápletku a scénář odehrávající se pouze v jednom pokoji a se dvěma herečkami tak, aby na téměř dvě hodiny zabavil diváka a dával smysl, není rozhodně nic jednoduchého. Nicméně Medemovi se to s přehledem povedlo a tak nezbývá, než se těšit na jeho další tvorbu. ()
Ked dojdete do stadia, ze si zelate aby sa naha krasna zena obliekla, tak mozno ze tej nahoty je uz trocha privela. Akoze prvych 10 minut to este malo sexualne iskrenie, ale postupom casu sa to stalo totalne antierotickym a vobec ma netrapilo ze tam pobehovali dve krasky.. scenar je totiz... no ziadny, len nezaujimave bachorky zo zivota a sexu na desat filmov. Ma to "len" 100 minut, ale na konci som bol zniceny ako po trojhodinovej gangsterke, len troska inym sposobom.. Velmi prazdny film. ()
Na to, ze jsou na platne pouze dve herecky a tahnou to cele sami, neni to spatne. Elena Anaya hraje vazne dobre, Yarovenko za ni ocividne zaostava. Zpusob, jak se seznamuji s jejich zivoty neni spatny. Ovsem funguje prevesim pro muzskou cast publika, nebot jejich naha tela jsou proste skvela a je radost se na ne divat. ()
***** No comment! ()
Zpověď dvou cizinek, které se potkají na přelomu prvního letního dnu. Aneb, co se stane v Římě, zůstane v Římě. Nahota mi přišla až moc účelová, ale proč se nepodívat, že. Výborný námět a hudba. ()
páni..co všechno člověk stihne v jednom bytě za jednu noc. něžné pohlaví milující něžné pohlaví tento film asi vidí a hodnotí jinak. já obdivuju odvahu a přirozenost obou hereček, ale některé scény mi přišly zbytečně kýčovité. například na zpívajícího Maxima jsem hleděla nevěřícně s otevřenými ústy... také scéna ve vaně s šípem mě odrovnala. chápu symboliku, ale přišlo mi to prostě >až moc<. věřím, že zamilované slečny u tohoto filmu stráví nejeden večer při svíčkách s vínkem v ruce, ale já vypotím pouze 2* ()
Z BLOGU: Španielsky režisér Julio Medem je v našich končinách známy predovšetkým ako tvorca dvoch zaujímavých drám – Sex a Lucia a Milenci zo severného pólu. Oba spomínané filmy spája viacero podobných motívov – láska, vášeň, túžba, erotika a mnohé ďalšie. V roku 2010 prišiel Medem s ďalším filmom, s ktorým síce neprerazil tak, ako si predstavoval, no jeho Habitación en Roma (vo voľnom preklade Izba v Ríme) predstavuje zaujímavú sebareflexiu spájajúcu modernú tému s nemoderným spracovaním. Room in Rome, ako znie oficiálny anglický názov, je príbehom dvoch žien, ktoré spojila jedna noc v jednom hoteli, v jednej izbe. Dasha a Alba sa stretli počas popíjania bare – Dasha (Nataša Jarovenko) následne prijala pozvania Alby (Elena Anaya) do jej hotelovej izby a obe ženy v priebehu jednej noci objavia nielen kúzlo erotickej vášne, ale aj spoznajú samé seba. Znie to lacné klišé z filmov Rosamundy Pilcher, ale Medem z toho robí oveľa viac. Julio Medem, ako už bolo povedané, spája modernú tému (homosexuálne, respektíve lesbické pocity) s nemoderným (divadelným) spracovaním s jedinou lokáciou. Téma homosexuálnych pocitov nepredstavuje vo svete filmu niečo absolútne nové, avšak filmári sa s týmto pojmom začali vyrovnávať intenzívne až začiatkom tohto storočia. Predtým sme videli pokusy u Fassbindera (The Bitter Teares of Petra von Kant) či Bergmana (Šepoty a výkriky), avšak presne v duchu Bergmanového filmu, išlo viac o „šepoty“, než o „výkriky“. Médemovo dielo predstavuje významnú zmenu. Doposiaľ totiž režiséri vytvárali filmy s lesbickou tématikou na polarizácii dvoch zdanlivo diferencovaných svetov – na jednej strane takzvaný „lesbický“ svet a na strane druhej takzvaný. „ne-lesbický svet“. Vidíme to v dielach ako Zachovať si tvár (2004), Better Than Chocolate (1999) či Loving Annabelle (2006). V posledných rokoch sa však tieto hranice stierajú, Decká sú v pohode Lisy Cholodenko je toho dobrým dôkazom. Doposiaľ však nikto nebol tak odvážny, ako Medem. Jeho odvaha spočíva v necenzúrovanosti, v akou prezentuje tento vzťah – ako niečo bežné, normálne, plné výkrikov. Niektorí kritici mu vyčítajú, že jeho Habitación en Roma pôsobí ako lacný „soft-porno“ erotický film bez deja. Vyčítajú mu samoúčelnú nahotu, ktorá „prehlušuje“ silu deja. Málokto však už upozorňuje na to, že Medem ako jeden z mála naplno uchopil najväčšiu tému filmu (môžeme dokonca hovoriť o tématickom archetype) 21. storočia – sex. Sex a nahota s ním súvisiaca bola dlho vo filme tabu, sex bol vo filme vecou oblečených, nie nahých ľudí. Výsledkom toho bol zvláštny paradox – hoci film sa snažil priblížiť k realite, tak realitou nikdy nebol (pozn. on ňou ani nikdy nebude), keďže pri tomto ju práve spochybňoval. Medem ide v tomto naplno, jeho Habitación en Roma obsahuje viac nahoty než iné filmy, avšak každý kto videl Sex a Luciu musí vedieť, že Medem vníma nahotu ako niečo bežné. Nie ako samoúčelné. Tým vytvoril akúsi strednú zlatú cestu, kde na jednej strane sú tradičné erotické filmy, ktoré nepracujú so slovami, ale len s obrazom a tým čo vyvolávajú (vzrušenie) a tradičnými filmami, ktoré pracujú so slovami a už menej s obrazom (sexuálny akt je zobrazený len skrz náznaky). Medem si od oboch berie časť a spája ju do jedného veľkého celku. Médem pri tvorbe Habitación en Roma vychádzal zo staršieho diela En La Cama (V posteli) Matiása Bizeho, avšak v tomto filme sa v posteli objavili muž a žena. Španielsky režisér ubral muža a nahradil ho ženou. Lokácia deja, jedna izba, pripomína viac divadelné javisko, než rozsiahly filmový priestor. Práve však pre staré filmy (pre dosť staré) bol tento divadelný princíp typický. Až s postupom času a vývojom techniky sa filmári „osmelili“ pracovať s viacerými dejovými lokáciami, spočiatku len v jednom meste, neskôr vo viacerých štátoch. Ale to by bolo na iný príbeh. Habitación en Roma sa odohráva v jednej hotelovej izbe, všadeprítomná kamera sníma ženy v rozličných situáciách, pričom zachováva dojem intimity a voľnosti. Médem v Habitación en Roma spojil dve zaujímavé herečky – pre pôvodom ukrajinskú krásku Natašu Jarovenko bola rola v tomto filme najväčšou príležitosťou v kariére. Jarovenko žijúca v Barcelone sa dovtedy mihla v Denníku nymfomanky a vďaka účasti v ďalších menších filmoch a seriáloch si ju všimol Medem. Dôkazom dobrej ruky je i fakt, že bola za rolu Dashy nominovaná na prestížnu cenu Goya za najlepšiu herečku. Oveľa známejšou herečkou je a aj bola Elena Anaya, ktorá v tom čase mala za sebou už viacero filmov, spolupracovala s Médemom na filme Sex a Lucia i s Almodovarom na Hovor s ňou. Mainstreamoví diváci si ju môžu pamätať z Van Helsinga či Verejného nepriateľa s Casselom. V Španielsku ju milujú diváci i kritici, ktorí jej už nejakú tú cenu udelili. Rok po nakrútení filmu s Médemom sa opätovne vrátila ku Almódovarovi, aby si zahrala s Antoniom Bandersom v Koži, v ktorej žijem. Habitación en Roma nemôžeme vnímať len ako bezvýznamný prírastok do filmov s tématikou lesbických vzťahov, keďže vytvára to, čo by film mal vytvárať vždy, niečo nové. Jeho silné stránky spočívajú práve v jeho schopnosti byť formálne i obsahovo otvorený, jeho nedostatky spočívajú v jeho problematickej dejovej línii, ktorá vytvára spomínané otázky o samoúčelnosti nahoty. () (méně) (více)