Moje krev

"Když chceš přežít, musíš do toho dát všechno!" opakoval jsem si v duchu motta téhle kanadské klasiky celou dobu. A vážně jsem se snažil, nikdo mi nemá co vyčítat. V jednu chvíli jsem dokonce přemýšlel nad tím, jak zjistím číslo na sadistu Toma, abych mu zavolal, že pro něj mám do zahrádky čerstvé sousedky z naší ulice včetně několika čoklů výměnou za okamžité ukončení filmového utrpení. Jenže jsem nevymyslel nic, a tak mi nezbývá nic jiného, než použít sklep náš a sem prdnout jednu hvězdu za dobrou inspiraci. (16.09.2012)

Máme tu stokrát známý nápad, ale tvůrce nenapadlo nad filmem přemýšlet, dát mu nějakou atmosféru a napětí nebo aspoň nějaký zajímavý nápad. I ten obsah mi nepřipadá pravdivý - kde s Tomem navazovala vztah? Párkrát se o to snažila, ale vždycky to potom zkazila... Ach jo. Jako jo, jedno překvapení tu máme a jsem za něj rád, ale není to trochu málo? Ve finále je to typický film tohoto žánru, který nenadchne, ale ani vlastně nenaštve. 2* (29.07.2018)

Být Barney Stinson, nic bych od Summer's Blood nečekal a nebyl bych teď zklamaný. Prostě Kanada... Ono to není vyloženě špatné, dokážu si představit, že kdyby to byl první únosový thriller/horor, který jsem viděl, tak by se mi líbil, ale dnes už je tento subžánr strašně vyčerpaný. A Summer's Blood rozhodně není filmem, jenž by ho nějak oživoval. (16.11.2009)

Jak tyhle filmy obecně nemám moc v lásce a jak se mi občas svíral žaludek nad některými scénami, musím zaznat, že to bylo moc prima... Z hlediska atmosféry mě to natáhlo jako starý trenky a až do konce jsem vážně čekal, jak tohle všechno skončí. Měl jsem nějakou scenzurovanou verzi, kde chyběly scény s krvavým mučením, no, a i to asi pomohlo mojemu hodnocení, protože mi k němu zůstal jen film a ne hodnocení působení na můj žaludek. (22.01.2010)

Jedním slovem... Kanada. Dalo se to čekat, že s nízkým rozpočtem to nebude žádná sláva. Otec, který své zvrhlé sémě daroval i jiným ženám, je svými duševními pochody nakonec ten nejpodivnější, zároveň nebyl tak nepříjemně slizký, jako zbytek povedené incestní rodiny. Tak nějak je incest, říznutý sadomasochistickými hrátky vedoucí až do barelu s kyselinou, v tomto filmu velmi ústředním motivem, který člověka né a né pobavit. A jak se říká, že jablko nepadá daleko od stromu, tak i syn je velmi povedenou osobou. Pěstuje si lidi na své zahrádce ve sklepě, jeho matka je jeho vším, a po kakajíčku si jde hrát se zahrádkou. Když něco posere, matka to zvládne. Když chce pak svou pěstírnu zachránit, zemře. Unesená dcera je z počátku pěkná mrcha a postupem času ležíce na kompostu a v působnosti Stockholmského syndromu se stává mírnější. I přes to se snaží utéct, ale na úkor cizího neštěstí dalších unesených. Tohle nevyšlo, chvílemi jsem měl nápad, že si začnu číst Boženu Němcovou... i když nudu bych zahnal větší nudou. (26.11.2016)