Global Metal

Přestože, se s metalovou kulturou a hudbou absolutně nesžívám, tak mě překvapilo, že je tento dokument až toliko vyhypovaný. Že by většina uživatelů na ČSFD poslouchala ortodoxně metal? Stačí si vedle sebe postavit téměř jakýkoliv dokument od Errola Morrise a tenhle amatérský pokus nějakého Sama Dunna, který si myslel, že objet svět metalu bude na filmovém materiálu zábavné (nepřipomíná vám to někoho, kdo si to samé myslel o třicetidenním jezení McBurgerů?). Příklad za všechny - mam rozhovor v Číně, co takhle vzít jeho aktéra na Zeď? Hm, to zní jako dobrý a originální nápad, ne? Ne. Jediné světlé okamžiky jsou při konfrontaci s náboženstvím a když Lars Ulrich na kameru vypráví o své lásce k internetu... :-) 40 % (12.11.2011)

O Global Metalu jsem se dozvěděla přes Tang Dynasty, takže zjištění, že metal se poslouchá a hraje i tam, kde by ho člověk vůbec nečekal, pro mě překvapivé není... (Čínskou rockovou a metalovou scénu pozvolna - velmi pozvolna, protože s jedním dobrým albem vydržím kolikrát týdny až měsíce - objevuju už pár let...) Nicméně jsem téhle hodince a půl filmového materiálu velmi vděčná za spoustu zajímavých tipů pro download sessions během dlouhých zimních večerů a možná ještě vděčnější za to letmé setkání s metloši celého světa. Headbangers of the world, unite! (01.08.2012)

Dokumentarista jemných mravů mapuje současnou metalovou scénu. Poněkud kontrastní, ale dá se to prominout, protože ten dokumentarista má metal v srdci a o tom je celý tento film. Dalším plusem filmu je, že se podíváme do zemí, kde bychom nějaké tvrdé metalové jádro ani nečekali nebo resp. nečekali, že tam bují v tak širokém rozsahu. Je pravda, že indonéští metalisté propagující fašismus mě přímo konsternovali. Naproti tomu čínský nebo izraelský metal je něco, co díky filmu právě poslouchám. Nakonec bych dal jen čtyři hvězdy, ale za Maxe Cavaleru, kterého naprosto uznávám, a který zde dostal dost prostoru, dávám jasných pět hvězd a šel bych výš, kdyby to šlo. Pro rutinní metalisty povinnost, pro začátečníky naprostá povinnost. Dozvědí se pravou podstatu metalu jako boje proti různým režimům. (20.07.2011)

Já nevím jak se mám vyjádřit......Jsem ohromen tak vynikajícím dílem. Autor procestoval opravdu značnou část světa, aby se zblížil s metalovou kulturou v zemích, kde bych to ani já sám nečekal. Taková Indie a Indonésie, Arábie a Čína... Je to neskutečné... Dokonce i Izrael... Což mě na jednu stranu rozesmálo. Neboť tak samozřejmě nesmělo chybět naříkaní židů o "zvěrstvu holokaustu". Jako odpověď na to byla zmínka o mých velmi oblíbených Burzum a Vargu Vikernesovi. Pro mě je velké mínus, že se o severském Black metalu autor zmínil pouze při takové situaci. Přitom právě severský Black Metal má v historii metalu své velké místo. Ale I tak jsem v žádné případě nebyl zklamán. Dokument měl opravdu grády. Rozhovory se známými osobnostmi jako Tom Araya, Lars Ulrich, Max Cavalera a Bruce Diskinson, byli pravdovou perličkou autora, který je skutečně možná tím největším fanouškem metalu na světě. Už jen kvůli tomu co se mu podařilo a co dokázal. Ukázat metal ze všech stran a procestovat kvůli tomu celý svět. Metal je i pro mě neodmyslitelnou součástí života pocílitl jsem opravdu obrovsé nadšení při sledování. I přes absenci o severském Blacku, dávám v každém případě za 100% (11.07.2011)

Mám hodně rád metal, ale musí být melodický nebo nejlépe symfonický promíchaný třeba i s tradičními nástroji daného státu. Folklorní nádech já miluju stejně jako tyto kapely = Nightwish, Korpiklaani, Within Temptation, Kiuas, Hammerfall. Tady se však jednalo skoro ve všech případech o heavy nebo death metal, kde se jen řeže nesmyslně a nerytmicky do nástrojů a lidi mlátí hlavama na všechny strany. To už je podle mě na hraně hudební snesitelnosti. Pozitivně hodnotím konfrontaci metalu s politicko-náboženským vystupováním daných států. Negativně hodnotím úzkou zaměřenost dokumentu a především absenci návštěvy Finska - Mekky metalu. 60% (26.11.2011)