Cesta draka

"Cesta draka" představuje moje první setkání s Brucem Lee. Uskutečnilo se v polovině ledna roku 2008 - bylo trochu jiné, než jsem čekala, ale naprosto zásadní. Osvobozující, nádherně přímočaré a bezelstné … neopakovatelné. Bruce Lee zkrátka dokázal s obdivuhodným nadhledem natočit film čistě podle svého - a nebál se vzít na sebe i komediální stránku příběhu. Netřeba zdůrazňovat, že v akčních scénách, které nebyly trapně zrychlované ani jinak upravované, zůstává dodnes nepřekonaný. P.S.: Každopádně je na pováženou, že s TAKOVOU legendou jsem se seznámila s TAKOVÝM ostudným, dalo by se říct až neomluvitelným zpožděním - víceméně díky trochu zidealizovanému americkému životopisnému snímku "Dračí život Bruce Lee" (1993), který ve mně probudil značnou zvědavost. Ale lepší pozdě než nikdy. P.S.: Jsou snímky, kterým jednoduchost a odzbrojující naivita dodávají jedinečnou atmosféru, která často bývá zrcadlem určité doby - bez které by se NIKDY nestaly tím, čím jsou. Mám ráda "Cestu draka" - jakoby měla dar mezi řádky vyprávět, kdo vlastně byl Bruce Lee ... (04.10.2012)

Mé první setkání s Brucem Leem a nedopadlo to vůbec špatně. Samozřejmně jsem o Leem toho hodně slyšel ale jeho filmům jsem se vyhýbal z prostého důvodu a to, že nemusím hong kongské filmy. Jenže jednou ten čas příjít musel. Tento film je povedený. Jednoduchá zápletka, která má hlavu i patu. Bruce Lee, tedy, co ten předvádí, co se bojového umění týče, to není možné. Taková rychlost, taková síla!! Je velká škoda, že zemřel tak předčasně. Všechno na mně působilo dost dobře, až tedy na jednu vyjímku a to v podobě Chucka Norrise. Když se tam objevil poprvé, no dobře!! Ale poté, když ukázal svá chlupatá záda, tak se mi chtělo dost hodně smát!!! Cesta draka určitě patří mezi klasiku žánru. (29.09.2007)

Opravdu zklamani. Cesta draka byla spis cesta papiroveho draka po obloze. Matozna, chaoticka. Bez zapletky, bez pribehu, bez humoru. Nebyt to Bruce Lee a nebyt zaverecne bitky s vicebohem Chuckem Norrisem, nestal by film ani za pozornost v zavercnych televiznich novinach na Nove, hned za zviratkama. (10.05.2009)

Tento film má jasný a jediný ťahák a tým je súboj Bruce Lee vs Chuck Norris. Ani jeden nevedel hrať, čo platí stále najmä u Chucka, pretože Bruce neskôr vychytal dramatickú pózu. Celý film je v podstate len prešľapovanie na mieste striedané s drobným posúvaním sa smerom dopredu. Tak vyzerala vtedajšia producentská stratégia. Diváka nechať pekne čakať a čakať, a na záver ho ohromiť niečím sehr cool. Norris vtedy ešte hladko oholený, ale odhaľujúci medvediu hruď a Bruce Lee predvádzajúci zvuky celého dažďového pralesa. Pre moje detstvo nevyhnutná filmová skúsenosť. (11.11.2013)

Problém s tou hŕstkou filmov, ktoré legendárny Bruce Lee za svoj krátky život stihol nakrútiť, je v tom, že hoci majú neopakovateľnú atmosféru, charizmatickú filozofiu (pre Brucea bojové umenia boli o filozofii, nikdy neslúžili na lámanie kostí) a akčné scény plné úžasných choreografických kúskov (a nunčakov!), sú tieto projekty po príbehovej stránke diplomaticky povedané nenápadité, po hereckej stránke otrasné (áno, vrátane Brucea Leea) a po technickej stránke obdivuhodne amatérske (neštudoval som strih, kameru a ani osvietenie scény, ale ak hercom nevidíte do tvárí, lebo ich majú na vzdialenosť štyroch metrov rozmazané, tak to študovať ani nemusíte a viete, že to tak nemá vyzerať). Ale Chuck Norris je Chuck Norris. (18.08.2007)