Taxík

Na co už bych měl v televizi koukat?! Aleš Háma a Tomáš Matonoha dělají zajímavý a naučný pořad ještě zajímavějším a vtipnějším. Nová postava taxíku Monika Absolonová mi přišla zpočátku namyšlená, ale postupem času si mě získala na svou stranu. Jsme přeci jenom všichni lidi a já jsem i rád, že v tomto pořadu je taky pěkná ženská. (06.04.2012)

Poměrně solidní pořad, který zase tolik nestojí (byt by se mohlo zdát , že jo) vzhledem k tomu , že se vše odehrává v autě, tak že se ušetří za kameramana ,osvětlovače a pod. Pěkný je pozorovat lidi jak jsou vedle z toho ,že sednou právě do toho taxi. Dálší klasická soutěž na bázi Milionář, Risk atd.... tady to ,ale nikoho nic nestojí a vlastě vyhrává každý. Nebot se aspoň sveze určitou část cesty zadarmo což určitě potěší, když počítal s tím ,že bude platit. Aleš Háma je taky v pohodě. Pořád má přiměřenou délku asi tak by to mělo vypadat. Příklad pro komerční tv. (20.01.2009)

Pořad, jehož úroveň stojí a padá na tom, kdo zrovna sedí za volantem. Zatímco Aleš Háma mile překvapil a ukázal se jako na nic si nehrající sympaťák a s přehledem a pohodově utáhne tu svou půlhoďku, tak na druhé straně je Mátonoha, který je vtipný asi jako žvýkačka zamotaná ve vlastním pubickém ochlupení. (11.01.2012)

Zajímavá to soutěž a zajímavý to nápad produkce ČT..Jen tak jezdit zadarmo taxíkem po Praze nebýt úplně blbej, ovšem s tím rizikem že vás může vyhodit kdekoliv a vy už pak musíte zase jen po těch svejch...-) Každopádně já ne a ne takovýho chytit ale s těma mýma vědomostma a s tím mým štěstím bych neujel ani kilák a byl bych nejspíš vyhozen:-) Každá legrace něco stojí ale zase to jsou když se zadaří sakra rychlý prachy! Za 3*. (09.12.2008)

Představuju si, že jsem z nějakého záhadného, nepochopitelného důvodu v Praze, potřebuju se někam přepravit, třeba do Bohnic, a protože mám peněz víc než krvinek----------------------------------------------------- ach, omlouvám se, u této představy jsem se zasnila. Zkrátka: příjezdovou cestu mám vydlážděnou mincemi (padesátikorunami), barák vytapetovaný pětitisícovkami (existují vůbec bankovky takové hodnoty?), v bazénu místo vody eura a už nevím co s prachama, proto se k cestování po té Prazééé rozhodnu využít služby nějakého motorizovaného zloděje. Zahlédnu taxíka, mávnu na něj a připravím si mapu nebo GPS za účelem kontroly trasy... což mi bude k hovnu, bo se v tom blbě orientuju. Vlezu do tága, které k mému úžasu uvnitř začne blikat jak kolotočářský stroboskop a ozve se "příjemně" kvílivý zvuk alarmu. Zděšeně se pokusím vyskočit z vozu, ale v záchvatu paniky nemůžu najít kliku a taxikář beztak možnost úniku zablokoval. To už se ke mně otáčí jeho hlava, zkrášlená pitomou čepičkou a pod ní potměšilými očky pomrkává ksicht Aleše Hámy. A hned prý, že za jízdu nemusím platit, dokonce se můžu dočkat několika usmolených tisícovek - stačí nebýt úplný idiot. Zpočátku padají otázky typu: "Nebe je modré. Jakou barvu má nebe?", ale postupně přituhuje: "Jaké je hlavní město Barmy." Chci se poradit s přítelem na telefonu, ale nemám tydlifon ani přítele! Nevadí, poradí nějaký náhodný kolemjdoucí - Háma zastavuje u komatózní hromady smradlavých hadrů, ze které se v odpověď ozve: "Gchrgh bleéu šššbůůůra?" Zní mi to jako bangladéština a označím tedy větu jako pravděpodobnou odpověď. Špatně! Mám poslední život a na kontě nulu, ale Háma mi velkoryse nabízí tuto částku zdvojnásobit. Chvíli váhám, přece jen mít jednu nulu nebo dvě nuly, to je rozdíl... Ale co, je to hra, jdu do rizika! "Jaká je čtvrtá nejvyšší hora Bhútánu?" Roztrpčeně opouštím Alešovo tágo a říkám si, že čas od času není špatné se v něm svézt, akorát to rychle omrzí. 50% (21.10.2011)