Poselství Jana Palacha

Dokument ze kterého mrazí. Obzvlášt rozhovor v nemocnici je hodně silný moment. Rozbor na konci, jestli byla tato obět zbytečná je naprosto mimo úvahy. Tento národ by nikdy neměl na podobné hrdiny zapomenout. O to víc mrzí, když se dočítáme podobné zprávy - http://zpravy.idnes.cz/pro-skolaky-je-palach-prehistorii-jeho-cin-nechapou-fhc-/studium.asp?c=A090113_104822_studium_bar (15.01.2009)

V dětství mě příběh Jana Palacha silně zasáhl. Bolest a oběť, které podstoupil, však v mých představách vždy předčila jeho síla, odvaha a morální poselství. Tímto dokumentem se to jen prohloubilo. Žasnu nad lidmi, co i v agonii a tváří tvář lidské nízkosti, projevují více laskavosti než já mám vůbec v srdci. Žasnu, obdivuji a stydím se. Stydím se za svoji ubohost a pocit strádání v luxusu 21. století, stydím se za lidskou zlobu a nespravedlnost. Jan Palach byl jiný. Byl to hrdina, který zůstal skromným až do konce. A i když byl jeho život krátký, žil a naplnil jej krásou, plností a poselstvím. (10.11.2017)

Veľké činy si vyžadujú odvahu, a Palach ju mal. Možno si ani nevedel predstaviť, aké pohnutie v spoločnosti spôsobí. Preto bolo v záujme strany a vlády, aby Pochodeň č.2 už nemohla vzplanúť. To sa im aj podarilo, možno chýbala Palachova odvaha, a možno sa nič zmeniť ani nemohlo. Na to nám dokument neodpovie, ale všetko ostatné v dokumente je. Fakty, obrázky, archívne videá a hlavne rozhovory s Palachovými súčasníkmi, spolužiakmi, susedmi, prekvapí množstvo detailov. Nič nepresvedčí viac ako priame svedectvo, a tých je plný film. –––– Mně ho bylo tak líto. Já bych ho chtěla pohladit, ale prostě nebylo kam. (19.01.2016)

Film jsem viděla na AFO, režisérka seděla vedle mě, sama k tomu něco řekla, odpovídala na dotazy, proto můžu mít na film trochu jiný náhled. Oceňuji, že v záplavě dokumentů o Janu Palachovi se pro tento film dokázaly vyštrachat další, dosud neuveřejněné, materiály. Jan Palach je sám o sobě dost hrdinnou postavou, představení takového člověka je vždycky dojímavé. Tady tomu nebylo jinak, přesto jsem čekala malinko více. Ale líbilo se mi to, to ne že ne. (15.06.2013)

Je opravdu třeba zopakovat profláklé rozhovory a téměř ignorovat druhý názorový proud? Opravdu by byl takový problém jít trochu pod povrch a do širších souvislostí místo opětovné sté variace na "no víte, von byl takovej makovej a seděl támhle v lavici vedle Pepy Mažňáka"? Je jedno jaký mám názor na Palachův čin (no dobře, tak je někde uprostřed mezi zde v komentářích často prezentovanými dvěma extrémy), ale přijde mi smutné, že tak podstatná "dějotvorná událost" se u nás neumí udělat s odstupem. Ještě štěstí, že to za nás udělal Mariusz Szczygiel. (16.01.2009)