Biutiful

Vypadá to, že zaměření celého firmu na jedinou hlavní postavu Iňárrituovi nevyšlo tak dobře. Jakoby získaný prostor nebyl využit účelně, jako tomu bylo v jeho filmech vždy do poslední scény. Biutiful, byť skvěle provedený, nemá onu nálehvost a razanci jeho předchozích děl. Přeci jen Iňárritu mě upoutal hlavně tím, jak dokázal ve zkratce nastínit osudy svých postav, ale celé domýšlení již přenechal na diváka. Zde je sice také použitá filmová obdoba špičky ledovce, jen je možná prozrazováno víc než je nutno a vhodno k identifikaci Uxbala. Avšak přesto všechno je Biutiful krásným filmem a pozornost si rozhodně zaslouží. Jen to prostě není Amores Perros ani 21 gramů. (03.01.2012)

Muži sú svine? Vo filmoch i bežnom živote často, ale Uxbal by sa pre svoje deti rozkrájal. Po prepuknutí vážnej choroby a zistení, že mu ostáva pár mesiacov života, chce Uxbal dať pred svojím odchodom všetko do poriadku. Problémov, ale ešte viac pribúda...Iňarritu upustil od jeho tradičnej skladačky a nechal film voľne plynúť, pretkal ho smútkom a beznádejou, ktorá sa vo filme vznáša po celý čas. Pár veselejších momentov sa tu predsa len nájde, scény v kuchyni za stolom sú nádherne ľudské. Bardem je až neuveriteľne presvedčivý a vždy, keď sa mu leskli oči, zalial smútok aj mňa. Biutiful je priamy zásah do srdca a v istom zmysle je pre mňa Beautiful. Objektívne za poctivé štyri, ale Bardem kurva...Bardem ma svojím výkonom a smutnými očami úplne odrovnal. Tá piata hviezda je pre neho. Hej a dajte pozor a nekupujte lacné plynové ohrievače...90%. (30.04.2012)

S Biutiful má řada filmových fanoušků problém a vytýkají mu něco jako zbytečný nebo nedotažený či problémový. Skutečnost je taková, že filmové kvality má tenhle film v podstatě totožné s předchozími Iňárritovými snímky, jenže je mnohem depresivnější, bezvýchodnější a v každém ohledu tragický a tím zkrátka a dobře pro mnohé nestravitelný. Je sympatický asi jako rakovina se všemi metastázami, která neúprosně stravuje tělo hlavního hrdiny. Tragické motivy byly sice přítomné i v předchozích Iňárritových dílech, ale režisér je vyvažoval atraktivitou prostředí a dějem. To se tady nekoná, film je velice civilní, tradičně pomalý a neúprosně spěje ke smutnému finále. Dost dobře nerozumím mé oblíbené uživatelce danliofer s jejími slovy o světle na konci tunelu, protože kdybych si měl vybrat mezi postavením Žida v Osvětimi na podzim 1944 a osudem Uxbala, bez váhání bych volil to první. Jestli totiž něco tomuhle chlápkovi chybělo, pak to byla právě naděje. Celkový dojem: 80 % (za tu koncentrovanou depku prostě nemůžu dát pátou hvězdičku, ani kdyby si ji film zasloužil). (26.03.2012)

4/10 Byl bych opatrny s rozdavanim jakychkoli superlativu - videl jsem filmy, co posledny dny, deprivaci a snahu o odcieni ci napravu zvladli docela bravurneji - ani Javier me svym proudem kravave moci o svem nijak nepresvedcil o svem herecem mistrovstvi. Cely film zbytecne doplatil na zbytecne natahovanou delku, roztristenost pribehu a hloupe opakovani stejnych scen z uvodu na zaver - jako formalni ramovani mozna dobre, ale jinak dost lacine. Reziser/scenarista je kalkulant, protoze jinak by sel do pravdive postaveneho zaveru, ze se cernoska pani vrati do Afriky bez nahrad, coz by se v realu take stalo, ale producenty a vetsinu divaku by to dost semlelo. Takze kamo, kdyz na to nemas a hrajes si s naturalismem bez tocit radsi reklamy na nejaky napoji s vyssim nez malym obsahem cukru. (10.03.2011)

Vonkoncom nie zlé, možno keby som tvorbu Inarritu doteraz nepoznal prihodím aj štvrtú hviezdu. Avšak v porovnaní s jeho predošlými viac ako vynikajúcimi snímkami (21 Gramms, Babel) sa predsa len tento krát jedná o slabší kúsok. Forma je podobná = dráma s obrovskou stopážou (150 min.), ale na rozdiel od predošlých snímkou sa nejedná o príbeh viacerých postáv, ktorý neskôr splynie do jedného, ale o príbeh jednej postavy, na ktorú sa postupne nabaľujú príbehy viacerých postáv (Číňania, manželka, černoška atď). Každá scéna je do detailu vyšperkovaná. Nič nie je samoúčelné, film sa snaží pokladať plno morálnych otázok. Vyznie veľmi emotívne, len tie emócie plynú tak nejako „po povrchu“ a nie a nie sa dostať divákovi pod kožu. Možno režisér tento krát nechcel priveľmi tlačiť na pílu, ale tento námet si to priam žiadal - hlavne, keď je divák zvyknutý na jeho predošlé filmy. Navyše je prestrelená aj stopáž, tento krát na príbeh naozaj nepotreboval dve a pol hodiny, údernejšie by určite pôsobil aj pri skromnejších 100 minútach. Kontrastne k tomu pôsobí záver, ktorý ako by bol useknutý v polovici Režisér sa bohužiaľ stratil vo vlastnej „genialite“, ktorú nadobudol ocenenými predošlými snímkami, prestrelil a aj keď natočil veľmi dobrý film nemôžem sa zbaviť pocitu, že by to v jeho podaní šlo aj lepšie. CELKOVO: 3,5* (09.11.2012)