Biutiful

Syrová barcelonská oddysea, pocta velkoměstu a famózní one man show Bardema s rakovinou. Bohužel to ale mezi sebou nemá žádnou "vatu" ani jiné pojivo, takže spousta zajímavých obrazů, ruční kamera a pár solidních scén vyznívají do ztracena. Chybí tah, chybí emocionální náboj a je to moc dlouhé. Inarritu chce hrát stejnou muziku jako v 21 Grams, ale nemá na to dostatečně dobré noty, resp. má příběh a charaktery kterým nerozumíte a nechápete je. (23.12.2016)

herecky na hranici geniality, výborná hudba a práca so zvukom (aj keď celkovo po formálnej stránke "iba" ďalší Iňarritu), scenáristicky z môjho pohľadu nenapadnuteľný (čo sa týka fungovania scenára v rámci štruktúry, logiky, motívov, motivácií...) a rámcujúca scéna v zasneženom lese je super! (aj ako pointa, rámec, aj ako scéna), ale Iňarrituovo balansovania na hrane morality, tlačenia na emočnú pílu a zvyšovania naturalizmu, kde sa účel iný, než "šokovanie" diváka hľadá ťažko (napokon sa predsa len nájde, ale kde-kto to pri tom hľadaní vzdá) je film od filmu nekontrolovateľnejšie a mám strach, že v poradí piaty film za sebou to už nezvládne... uvidíme. Každopádne film nesporných kvalít, ktorý si ale už druhýkrát v živote nepozriem. PS: veľké plus - narábanie s hororovými prvkami, miestami tak podarené, že skutočne atmosférou prekonalo mnohé zo súčasných hororov. (13.05.2011)

Muži sú svine? Vo filmoch i bežnom živote často, ale Uxbal by sa pre svoje deti rozkrájal. Po prepuknutí vážnej choroby a zistení, že mu ostáva pár mesiacov života, chce Uxbal dať pred svojím odchodom všetko do poriadku. Problémov, ale ešte viac pribúda...Iňarritu upustil od jeho tradičnej skladačky a nechal film voľne plynúť, pretkal ho smútkom a beznádejou, ktorá sa vo filme vznáša po celý čas. Pár veselejších momentov sa tu predsa len nájde, scény v kuchyni za stolom sú nádherne ľudské. Bardem je až neuveriteľne presvedčivý a vždy, keď sa mu leskli oči, zalial smútok aj mňa. Biutiful je priamy zásah do srdca a v istom zmysle je pre mňa Beautiful. Objektívne za poctivé štyri, ale Bardem kurva...Bardem ma svojím výkonom a smutnými očami úplne odrovnal. Tá piata hviezda je pre neho. Hej a dajte pozor a nekupujte lacné plynové ohrievače...90%. (30.04.2012)

"Tak trochu jiný pohled" na Barcelonu, než ten "prosluněný" Woodyho Allena. Na Iňárritovi se mi líbí, že si jde neustále svou vlastní cestou, nesnaží se divákovi podbízet, "přikrášlovat si" snímek, aby byl v divákových očích líbivější. Přesto jsou takoví, kteří mu právě toto vyčítají. Jestliže ho někdy někdo podezíral z prvoplánovosti, tímto jeho posledním počinem dal všem jeho pochybovačům pádnou odpověď, jak tomu ve skutečnosti je a navíc dokázal, že to není pouze "mistr mozaika", ale umí natočit i "obyčejný" snímek. Hlavní hrdina Uxbal (bývalý feťák) se právě dozvídá, že má rakovinu v pokročilém stádiu, (zbývají mu max 2 měsíce života) a tak se snaží vypořádat (smířit) se svým dosavadním životem resp. smrtí (dá-li se to vůbec tak nazvat) a zabezpečit (jak jen je to v jeho silách) své 2 děti. Že je Javier Bardem excelentní herec a muž mnoha tváří, vím již nějaký ten Pa (ostatně ještě teď mám v živé paměti jeho hrůzu nahánějícího zabijáka Antona Chigurha z Coenovic/McCarthyho syrového snímku No country for old man) a teď... takovýto civilní a zároveň naprosto procítěný herecký výkon. Ten chlap "hraje", až z toho jednoho srdce bolí. Když k tomu přidáte působivou kameru Rodriga Prieta a citlivý hudební doprovod Gustava Santaolally (dvorního to Iňárritova skladatele), vychází z toho velmi působivá, komorní, civilní podívaná. Shodou okolností jsem nedavno shlédnul Malickův snímek The New world a označil ho přízviskem "čistý snímek". Netušil jsem, že hned na další film bude pasovat toto označení snad ještě více a stejně (jako v případě Terrence Malicka) zaslouží Iňárritu velký dík a obdiv už pouze za tu odvahu, přijít s takovýmto typem snímku.Výsledné zpracování je už "pouze " takovou třešínkou na dortu. p.s. pokud je vám po chuti stručná a zcela výstižná synopse snímku, přečtěte si komentář uživ. Chlupis. Naprostý souhlas. NEJupřímnější výpověď o jednom "obyčejném člověku" a navíc je to podáno tou nejrizejší, poctivou, neprvoplánovou filmařinou, co jsem měl doposud možnost vidět a jedním dechem musím navíc dodat (souhlas s uživ. rawen): ani Fincher a jeho The Social Network, ani Tom Hooper a jeho The King's speech, dokonce ani Aronofsky a jeho Black Swan, ale Iňárritu a jeho Biutiful (společně s Corbijnovým/Cloonyho Američanem, je pro mě osobně filmem roku! Stejně tak (při vší úctě ke C. Firthovi) to měl být právě a jenom Javier Bardem, kdo si měl kráčet pro sošku oscara. p.p.s závěrem si neodpustím jednu irelevantní poznámku. Neznám jméno distributora resp. sponzorů podílejících se na produkování tohoto snímku, ale jedno vím jistě: vsadil bych poslední money, že místní Barcelonské cestovky to nebudou... (31.05.2011)

4/10 Byl bych opatrny s rozdavanim jakychkoli superlativu - videl jsem filmy, co posledny dny, deprivaci a snahu o odcieni ci napravu zvladli docela bravurneji - ani Javier me svym proudem kravave moci o svem nijak nepresvedcil o svem herecem mistrovstvi. Cely film zbytecne doplatil na zbytecne natahovanou delku, roztristenost pribehu a hloupe opakovani stejnych scen z uvodu na zaver - jako formalni ramovani mozna dobre, ale jinak dost lacine. Reziser/scenarista je kalkulant, protoze jinak by sel do pravdive postaveneho zaveru, ze se cernoska pani vrati do Afriky bez nahrad, coz by se v realu take stalo, ale producenty a vetsinu divaku by to dost semlelo. Takze kamo, kdyz na to nemas a hrajes si s naturalismem bez tocit radsi reklamy na nejaky napoji s vyssim nez malym obsahem cukru. (10.03.2011)