When You're Strange
The Doors - When You're Strange
When You're Strange
Režie:
Tom DiCilloHrají:
Johnny Depp, John Densmore (a.z.), Robby Krieger (a.z.), Ray Manzarek (a.z.), Jim Morrison (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Janis Joplin (a.z.) (více)Obsahy(2)
Americký rockový dokumentární film s komentářem Johnnyho Deppa.
Proslulý nezávislý scenárista a režisér Tom DiCillo (nar. 1953) využil v dokumentu o slavné rockové skupině The Doors: When You're Strange pouze pečlivě nashromážděné filmové a fotografické archivní materiály. Vyhnul se tak vzpomínkám pamětníků a na pozadí politické a společenské situace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil nepřikrášlený portrét skupiny The Doors a především jejího zpěváka Jima Morrisona (1944–1971). Ten se svým krátkým bouřlivým životem nejvíc zasloužil o rozporuplnou pověst skupiny. Sebestředný Morrison (který původně studoval film!) se stylizoval do role pohledného a vyzývavého mladíka, ovšem drogy, alkohol a řada excesů při vystoupeních i mimo ně ukončila předčasně jeho život a tím i kariéru The Doors. Jejich hudba však žije dodnes a je nedílnou součástí doby, jak dokazuje např. Coppolova Apokalypsa, využívající působivým způsobem jejich skladbu The End. Dokument nás seznamuje se stěžejními událostmi i koncertními vystoupeními skupiny a je doprovázen důkladným komentářem v podání Johnnyho Deppa. Vznik, tvorba i rozpad skupiny jsou rovněž zobrazeny ve známém snímku Olivera Stonea The Doors (1991), v němž úlohu Morrisona přesvědčivě ztvárnil Val Kilmer.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (165)
Krásné pozastavení s pekelnou kapelou, které vládl král všech ďáblů. Dokument určitě neobsáhl vše, je svým způsobem stručný a zkratkovitý, ale podstatné věci sdělil určitě. Dost podstatné na to, aby si člověk mohl uvědomit, koho svět Morrisonovou smrtí ztratil. Skvělá atmosféra a profesionální nenucený komentář Johnnyho Deppa - další dva atributy, kvůli kterým by vám tento dokument neměl uniknout. ()
Pokud patříte k fanouškům The Doors, nepřekvapí vás v tomhe dokumentu žádná informace. Režisér zkrátka jen stručně zmapoval krátkou historii kapely, přičemž největší pozornost je zde stejně jako ve skutečnosti upoutána na Morrisona. Síla tohoto filmu spočívá především v množství autentických audio a videozáznamů, které jinde takhle pohromadě nenajdete. A i fanoušek kapely může na tomto místě vypozorovat jednu zajímavou věc - navzdory všem problémům, se kterými se Morrison potýkal, a démonům, se kterými bojoval, je z těchto záběrů patrné, že vedle toho byl Jim také veselý a přátelský člověk, který bohužel nezvládl vystoupit z rozjetého vlaku. A pokud snad k fanouškům této kapely nepatříte, poslouží tenhle snímek jako doplnění vzdělání o jedné z nejvlivnějších kapel hudební historie a o šílené, ale svým způsobem krásné době, víc než dobře. ()
Skvělá hudba, hezké původní záběry, příjemný doprovázející (i když stručný) hlas Johnnyho Deppa. Pro ty, co o kapele The Doors nevědí mnoho, je tento dokument tím pravým, protože prakticky shrnuje vše podstatné. Pro zaryté fanoušky se nejedná o povinnou záležitost, ale v rámci rekapitulace určitě tento snímek neurazí. ()
Je třeba říci, že jakožto fanoušek skupiny, jejíž hudba pomohla mnoha lidem otevřít dveře vnímání, jsem se na tento dokument samozřejmě velice těšil a s výslednou koláží, jež byla vytvořena, jsem také velmi spokojen. Jde totiž o výborně poslepované známé i neznámé záběry, které ukazují oněch 54 měsíců života šíleného básníka a jeho tří druhů v různých souvislostech a vrhají na mnohé události lepší světlo, a to i přesto, že opravdu nových informací příliš mnoho nenabízí. Jejich zpracování je však dosti originální a citlivý střih společně s živými nahrávkami a vypravěčským hlasem v pozadí vytváří podmanivou atmosféru, která tak nádherně dokresluje nelehkost jedné bouřlivé doby. 90% ()
"If the doors of perception were cleansed every thing would appear to man as it is, infinite." Na pódiu vládne eufória, medzi fanúšikmi koluje panika, do policajtov sa vkráda čo raz väčšia bezradnosť, čo by nie, vystupujú "The Doors" a zákony prestávajú platiť. Jim Morrison, preňho iniciátor javiskových obscéností, veliteľ nekontrolovateľných vystúpení, odporca morálnych kritérii, preňu básnik splínovej poézie, divoch pôvabnej kategórie, ikona jasná ako svitanie. Alebo všetko dohromady? Bol pod parou, bol extrém, bol v tom sám. Napriek tomu sa stal lídrom kapely, ktorá počas cca. 72 mesiacov vydala okolo 12 albumov/kompilácií a inšpirovala nielen nastávajúcich interpretov (Iggy Pop, Joy Division, Young Gods), ale aj prevažnú časť načúvajúcej populácie, od vtedy až dodnes. Toma DiCilia s jeho pojatím možno označiť rovnako ako samotný podtitul "When You're Strange", nepečuje moc o zovňajšok, nepredkladá nové informácie, nekladie si laťku príliš vysoko, ale dvere, ktoré mi (aj s výrečným Deppom) ladne otvoril privolali ku mne taký prievan ušlachtenosti, autentickosti a osobitosti, že vo mne veta this is the end vyvolala radosť a rozrušenie zároveň. ()
Galerie (21)
Photo © Studiocanal
Reklama