Frozen

S horama, lyžováním a jízdou na lanovkách, kotvách a pomách mám jenom ty nejlepší zkušenosti. Poprvé jsem stál na sjezdovkách v prváku na gymplu (v sedmičce na základce jsem nebyl kvůli zlomené noze z běžek). Čapnu pomu, nasednu, lano trhne a vzápětí reju bradou hlubokou brázdu. Když jsem asi napošesté vyjel až nahoru na kopec a z pomy vystoupil pádem do strany, polilo mě horko z tak strmého svahu, který se přede mnou rozprostřel. Cestu dolů radši znát nechtějte. V prváku na vejšce jsem povýšil na kotvu a v první jízdě zhruba uprostřed kopce se mi zkřížily lyže a spolu se mnou letěl i profesor, co zatěžoval druhou stranu kotvy. Pak jsem to zkusil ještě jednou a dokázal jsem vyjet asi o tři metry výš než předtím. Tak jsem se vrátil zpět k pomě... Tohle vyprávění bylo důležité. Jistě jste pochopili, že jsem totální nesjezdař, tudíž jsem tenhle film neprožíval tak intezivně jako někteří jiní a určitě mohem zkušenější lyžaři. Frozen má svoje pro a proti, něco se podařilo málo, něco více, zaujmout to dokáže, ale určitě ne po celou dobu stopáže, a hlavně logika dostává občas pěkný direkty a scénář byl rozepsanej někam do poloviny, když už se začalo točit. To nějak pak doklepem, řekli si tvůrci... Doklepali, hrubě klišovitě se doplazili do cíle. Ale pár nepříjemných momentů to má. (27.03.2011)

Sympatické obsazení, relativně slušné teenage-pro zpracování. Jinak opět jeden veliký otazník nad konáním všeho a všech. Blonďatá kravička si s frajírkem osahává omrzliny a hrozně jí to bolí, přičemž si celou dobu ani nezkusí zapnout bundu přes tu svou uslintanou omrzlou hubu. Druhý borec skočí z cca osmi metrů a hrozně se diví, že si zláme obě nohy. Neznám účinky škodolibých ocelových lan, nicméně že by ručkujícímu člověku rozřezalo lyžařské rukavice i ruce na maděru lano o průměru několika centimetrů? Zvlášť když na něm týpek popolezl sotva dva metry? Dobrá, nevím, budiž. Dá se to překousnout stejně jako fakt, že obsluha lanovky celé zařízení během několika mála minut vypne, pozhasíná a jde na pivo, o víc se nezajímaje. Vlčí smečka, vozidlo pod lanovkou a scéna s utrženou sedačkou pro změnu působí jako laciné žánrové klišé. Více zamrzí nerozvinutí drobných podzápletek, které mohly situaci zpestřit - viz přimrznutá ruka. Dialogy jsou někde na pomezí snesitelnosti a otravnosti, hudba nevýrazná. Nejupřímněji z celého filmu vyznívá moment, kdy se blondýna rezignovaně pochčije... (08.07.2012)

Na tuhle zimu hádám dlouhé fronty na pomu. Je to vcelku příjemný film i předtím, než dojde na tu osudnou jízdu. Líbivý začátek a seznámení se sympatickými postavami rozhodně neurazí. A protože ve zbytku nebila do očí neschopnost hrdinů řešit situaci - naopak se chovali vcelku hodnověrně - a podařilo se obstojně divákovi distribuovat trauma a napětí ze vzniklé situace, svou šanci snímek určitě nepromrhal. Koukám na své prsty a nehty mi zdá se zůstali všechny, hrůza to ale byla slušná. Podobným snímkem o bezvýchodné situaci je Otevřené moře. Alternativa: Open Water, 127 Hours, Open Water 2: Adrift. (21.09.2010)

Tak to bylo zklamání na velké čáře. Celé to na mě působilo naprosto nevěrohodně. Spoiler : Jak už se tady píše, tak byl velký mráz a oni měli rozepnuté bundy u krku a dokonce si nedali někteří ani kapuci na hlavu. To bych ještě brala, protože by divák ani nevěděl, kdo vlastně mluví, kromě ženské představitelky podle hlasu. Ale když už bych měla strach z umrznutí na lanovce, tak bych zvolila nadějnější variantu. Sundat si bundy a kalhoty, svázat je a udělat si nouzové lano, možná by měli větší šanci, protože jak bylo vidět, k silnici to tak daleko nemohlo být, když se tam těžce zraněná slečna doplazila - ten pád lanovky zrovna na nohy, to už byla poslední kapka mého zklamání. Jo a když jsem venku ve velkém mrazu bez rukavic, tak v obchodě nejsem pomalu schopná vyndat drobný z peněženky. O vlcích už ani nemluvě. Konec spoileru. Ale jinak sedačkové ani jiné lanovky mě nikdy moc nelákaly a po tomhle filmu to tak asi zůstane napořád. (05.11.2013)

Například při výjezdu na Kaprun pár "horkých" chvilek zažít určitě můžete, ale šílená souhra náhod, že zůstanete týden viset na lanovce někde u Aspenu, je stejně pravděpodobná, jako že vás zapomenou přes noc na Vaňkově kopci, protože se vám do prdele zařeže poma a vlekař má zrovna trojku v žíle (ačkoliv tohle bývá mnohdy stoprocentní). Na to jsem však rychle zapomněl! Pan Zelený dokázal se třemi herci a smečkou obarvených huskyů vymyslet totálně zábavnou hodinu a půl krvavých taškařic, až jsem měl málem problém stisknout pauzu a jít se vychcat. Bravo! Navíc producent tohoto filmu musel být opravdu ve vatě! Pronajmout si totiž při dnešních cenách na pár dní lanovku musí být skoro stejný ranec, jako by jste točili trampoty modrých humanoidů ve 3D. (10.09.2010)