Noruwei no mori
Nórske drevo
Norwegian Wood
Režie:
Anh Hung TranScénář:
Anh Hung TranKamera:
Mark LeeHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Ken'iči Macujama, Rinko Kikuči, Kiko Mizuhara, Tecudži Tamajama, Kengo Kóra, Eriko Hacune, Tokio Emoto, Reika Kirišima, Kentaró Tamura, Haruomi Hosono (více)Obsahy(2)
Filmová podoba knižního bestselleru Haruki Murakamiho vypráví stejně jako kniha příběh o nostalgii lásky, ztrátě a probouzející se sexualitě. Děj se odehrává na konci 60. let v Japonsku na pozadí studentských bouří. Toru Watanabe je tichý a uzavřený vysokoškolák, který se v Tokiu znovu potkává s křehkou Naoko, přítelkyní z dětství. Jejich vztah se postupně prohlubuje, zároveň je ale vystaven rostoucímu tlaku minulosti, kterou poznamenala tragédie jejich společného přítele. Během divokých nočních večírků, na které Torua bere jeho kamarád Nagasawa, potká Toru impulzivní mladou ženou jménem Midori. Ta mu razantně vstoupí do života a Toru Watanabe se ocitá v situaci, kdy si musí vybrat mezi dvěma ženami, mezi vášní a svými principy, mezi budoucností a minulostí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (223)
Chudák Murakami...:( ()
Mne ako hypercitlivému jedincovi sa páčila hudba, farby, zaujímavé japonské scény , atmosféra a samozrejme všetko zvýrazňujúca zložitá, ale zaujímavá japonská psychika. ()
Pěkné zpracování výborné knihy. Herce snad ani líp vybrat nešlo, Midori jsem si třeba představoval přesně takto. Také atmosféra knihy je zachována a film, přestože trvá přes dvě hodiny, vůbec nenudí. Jasně, nesmíte počítat s tím, že jdete na akčňák, a musíte být schopni si vychutnat ty dlouhé pauzy v hovorech, které Evropan nezná (má to něco do sebe), spoustu nevyřčených věcí...a přitom je to zároveň docela legrace. Asi nejvíc bych vyzdvihl to, že film je úžasně nepatetický, na to, jak patetické je jeho téma. ()
Tento film si možná užijí jen znalci románové předlohy. Samozřejmě musel opomenout mnoho částí Murakamiho knihy a tak bych řekl, že bude pro nečtenáře chvílemi možná nepochopitelný. Co mě nejvíce zaráží je fakt, že se ve filmu vůbec nerozvine zvláštní vztah Kizukiho, Tórua a Naoko a začne hned sebevraždou prvního z nich. Právě na zvláštních mezilidských vztazích je totiž původní román postaven a film je bohužel dostatečně nepředstaví. Na předpremiéře se také film několikrát setkal kvůli určité úsečnosti s nepochopením, například milostná scéna Tórua a Reiko vyloženě vyvolala u publika smích. („Určitě to chcete?“ „Řekla bych, že je to nutné.“) Zdá se mi, že s japonským režisérem bývalo mohlo Norské dřevo dopadnout o dost lépe. ()
Na tento film jsem se hodně těšila, a tak jsem ráda, že mne nezklamal. Knižní předlohu jsem četla minulý rok, takže ji mám relativně čerstvě v paměti. Líbilo se mi, že se Anh Hung Tran držel předlohy celkem věrně. Co mě hodně potěšilo byl fakt, že Midori vypadala prakticky stejně, jak jsem si ji představovala. Film na mě nepůsobil tak "ujetě" jako knížka (myslím tím fakt, že japonská kultura mi svým myšlením není tak blízká a je pro mne spíše záhadou), což osobně shledávám také jako pozitivum, protože jsem si sama vyzkoušela, jaké to je být ve vztahu s někým, kdo to nemá v hlavě zcela v pořádku, tak si nyní připadám o něco normálnější. I když Norské dřevo není rozhodně mainstream, můžu říci, že jsem očekávala, že to bude více alternativní. Za sebe mohu prohlásit, že si myslím, že by se film mohl snadno líbit i člověku, který nezná knižní předlohu. ()
Knižní předlohu jsem nečetl. Film je takové submisivní vztahové melodrama, pokud byly v knižní předloze významné názory a pocity, tak se je zřejmě převést do filmu nepodařilo. V ostatních komentářích je vychvalován soundtrack, což o to skladby jsou to zajímavé, ale ve filmu se vždycky násilně objeví a násilně zase zmizí. ()
Hodně tichý, neobvyklý film, z neobvyklého prostředí, rozhodně není mainstreamový a nebude se líbit všem, viz všeobecné hodnocení. Mě se ale líbil moc; velký podíl na tom určitě má báječná a působivá atmosféra, skvělá kamera, byla to pastva pro oči.) ()
Na tento film som sa tešil a bol som zvedavý na pokus o prenesenie melancholicko-depresívnej nálady knihy do filmovej podoby. Výsledok je pre mňa sklamaním. Neviem ako film pochopia tí, ktorí nečítali knižnú predlohu. Asi sa v ňom budú ťažko orientovať. Na druhej strane ich film možno viac osloví, pretože ho nebudú mať s čím porovnať. ()
Ptám se kamarádky: "Půjdeš s námi večer do kina na Norské Dřevo?" a její odpověď "Tyjo asi ne, jsem slyšela že to je dvouhodinový netématický porno s nulovým příběhem" mě docela zarazila, zvlášť když se to týkalo filmu, na který jsem se už nějakého půl roku těšil, ale nenechal jsem si zkazit náladu. A film? Rozporuplný. Nevím co je pravdy na Tranově výroku, že když přišel za Murakamim, tak ten řekl, že film může natočit jen on, a když né on, tak nikdo jiný a ani na tom, jak Murakami nejprve pracoval s Tranem a říkal mu své poznámky a pak mu (asi radši) řekl, ať film natočí podle svého. Práci s prostředím a kamerou by se dalo vytknout jen pár detailů (mě například v mnohých recenzích sepsuté souložící hlavy nikterak nevadily), výsledný zážitek totiž kazily úplně jiné věci - hudební onanie režiséra hudby, kdy leckdy hudba nekoresponduje náladově ani tématicky s obrazem, ne málokdy je jako pěst na oko, jindy spolu se střihem nastane z hudebně povedeného motivu i střih hudby a naprosté ticho. To, stejně jako v romantických a poetických pasážích násilně vložené erotické dialogy a motivy (bolí to, když ti stojí? ukaž, pomůžu ti s tím) působí jako pěst na oko, a to několikrát a na obě oči....nic lepšího než 3* si pan Tran prostě nezaslouží ()
Duch a atmosféra knihy solidně zastupuje knihu. Kromě pár hezkých scén a výběr hudby není bohužel už co chválit. Některé scény byly zbytečně dlouhé, a všechny mé oblíbené momenty nenašly ve filmu místo. A pro ty co nečetli knihu, může být film poměrně zmatený, stejně tak jako pro mého spoluprisediciho, který nevěděl o co jde a tudíž ho film také přestal brzy zajímat. A jesli film nenaštve čtenáře Murakamiho? Myslím si, že bude přijatelný méně cyničtějším jedincům. ()
Jednu hvězdičku za nádhernou krajinu. Miluju japonský filmy, ale tenhle se opravdu nepovedl. ()
Knížku čtu každý rok minimálně jednou, abych nezapomněla, jak krásně je napsaná. Na film bych se nepodívala už ani jednou, abych zapomněla, jak špatně je natočený. Krom hezkých herců a přírody, Anh Hung Tran nic víc nenabídl. ()
Myslím, že je fakt velký rozdíl, když tu knihu člověk četl anebo nečetl. Představuju si, že kdybych Norské dřevo nečetla a hodně pro mě tenkrát neznamenalo, že bych z kina odcházela s tímto pocitem: hm, viděla jsem udýchaný japonský porno se záběry krásné přírody, a někdo tam chvílemi hrál Beatles. Jakožto čtenářka jsem byla nakonec i celkem spokojená, ale uznávám, že děj je hodně zploštěný, možná i víc, než by se na adaptaci slušelo. ()
Byla jsem hodně zklamaná. Murakamiho kniha přímo vybízela k zfilmování, ikdyž se hlavní děj odehrává mezi řádky. Bohužel režisér nedokázal vystihnout ani Watambeho vztah k Naoko ani jeho vztah k Midori, ba ani jeho samotného. Vynechal některé části děje, a kvůli tomu se film stal pouhým souhrnem obrazů (ač krásných). ()
Zásadní chybu jsem udělala asi v tom, že jsem si dřív přečetla knihu. Ta vyprávěla příběh do hloubky. Byla plná myšlenek, představ a vnitřních monologů. Film toto vše postrádal. Do filmu se samozřejmě nedá dostat vše, ale připadalo mi, jako kdybych příběh viděla spíše z rychlíku. Letmé útržky příhod hlavního hrdiny Toru postrádali návaznost a pokud bych si nepřečetla knihu, tak bych ani nevěděla, jaká pohnutka vedla danou postavu udělat to či ono. Postavy se mi zdály ploché, nevýrazné. Přitom v knize byly charaktery jednotlivých postav velmi barvité. Jediná krása filmu spočívá v prostředí, ve které se natáčelo, příjemné hudbě a velmi dobře udělaném traileru, který bohužel velmi nadsazuje kvalitu a dramatičnost celého filmu. ()
Vydarilo sa to. Také "japonské". Na rozdiel od knihy, ktorá je "unisex". Mne sa to páčilo. Oni sú iní, malo by to byť iné. A aj je. ()
První polovina filmu mi obsolutně nic neříkala a tak ěnjak jsem nechápala, že hlavní hrdina je zamilovaný a to ještě dvakrát. Emoce na něm nešly téměř rozpoznat a jeho ano, samožřejmě mi žačlo po chvilce lézt krkem. Druhá polovina byla značně lepší, už kvůli tomu, že se tvůrci rozhodli objasnit některé základní poznatky. Vztahy hlavních postav jsem nepobrala do konce filmu a konverzace s minutovými pauzami mě opravdu za srdce nevzaly. Jediné, co se musí filmu nechat je výborná písnicka v průběhu a v ávěrečných titulcích. pan režisér se taky snažil o umělecký snímek a tak nechyběly dlouhé záběry na kapky rosy a krajinu. Pěkné, ale nicneříkající. ()
Adaptace asi nejznámější Murakamiho stejnojmenné knihy, která získala název podle písně skupiny The Beatles. Tu ve filmu i v knize zpívá v léčebném sanatoriu jedné z hlavních hrdinek kamarádka Reiko. Film rozplétá složité milostné příběhy mezi hlavními hrdiny, vše doprovází nejistota, úzkost a osamělost, z nichž dva hlavní hrdinové Kizuki a krásná a křehká Naoko hledají cestu ven smrtí. Film balancuje na hranici patosu, kýče a vizuální krásy, jeho největší slabinou jsou vyprázdněnost a použitá stylová klišé. ()
Mrzí mě, že si filmaři vybrali zrovna tohle Murakamiho dílo, protože třeba z Hard Boiled Wonderland by bylo fantasy, z jakého by úchylové jako já uchcávali ještě hodně dlouho. Bohužel, tvůrci si vybrali z druhé linie Murakamiho knih, civilní vyprávění o složitosti lidských vztahů (mezi Japonci, což je ještě trochu jiný level než co řešíme my- Evropani). Pomalé, nudné. ()
Kdybych nečetl knihu, asi bych se (zejména první půlhodinu), ztrácel. Pro mě, jako Evropana, je také těžké rozeznat asijské obličeje. Jsem rád, že rozpoznám alespoň pohlaví:-) ()