Una giornata particolare
Zvláštny deň
A Special Day
Režie:
Ettore ScolaKamera:
Pasqualino De SantisHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Marcello Mastroianni, John Vernon, Françoise Berd, Alessandra Mussolini, Adolf Hitler (a.z.), King Victor Emmanuel III (a.z.) (více)Obsahy(1)
Květen 1938, v ulicích se chystají mohutné oslavy fašismu a vylidněný činžovní dům se stává svědkem neobvyklého milostného vztahu. Za úsvitu jednoho květnového rána roku 1938 musí Antoinetta (Sophia Lorenová) postupně vzbudit a vypravit všech svých šest dětí i s manželem do obřího slavnostního průvodu. V malém římském bytě propuká obvyklá ranní strkanice, ve které si matka sotva stíhá sepnout vlasy a zavázat zástěru. Nakonec ale celá rodina odchází včas a spolu s nimi vyráží do ulic i celý činžák. Chvíli ticha si strhaná Antoinetta ovšem užívá jen krátce. Dobře ví, že se od ní očekává poklidit celou domácnost dřív, než se manžel vrátí. Začíná každodenní koloběh uklízení, vytírání, praní a vaření, ze kterého ji náhle vytrhne seznámení s Gabrielem (Marcello Mastroianni), jejím šarmantním sousedem. Přestože život nevzdělané ženy v domácnosti nemůže být vzdálenější světu svobodného mládence a známého rozhlasového hlasatele, mezi oběma lidmi rychle vzniká pouto, které zcela promění jejich dosavadní pohled na život... Snímek Ettore Scoly z roku 1977 vychází ze skutečné návštěvy Hitlera v Římě, zcela záměrně se ovšem vyhýbá bujarým oslavám v ulicích a zaměřuje se na zdánlivě nepodstatné dění ve ztichlém činžovním domě. Během jediného dne tak režisér postupně rozkrývá tichou odevzdanost manželky fašistického funkcionáře i smutné vyhlídky režimem pronásledovaného intelektuála. Film o náhodném setkání dvou lidí, kteří stojí doslova i symbolicky stranou zájmu fašistické strany, získal ve své době nominaci na Zlatou palmu v Cannes i na Oscarech za nejlepší zahraniční film a za hlavní mužskou roli. Cenu si však tvůrci nakonec odnesli jen ze Zlatých glóbů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
Sophia Loren a Marcello Mastroianni jsou dva herci, kteří si skvěle sedli a jejich společné filmy jsou prostě ukázkou toho, jak dokáže mezi herci fungovat chemie, a to navíc na podporu jejich hereckých schopností. Oni spolu fungují skvěle a nejen se závěrem na diváka předávají ty správně silné a důrazné emoce. ()
Jedna náhoda spojí jejich cesty dohromady, v tak pro Itálii "významný" den. Píše se rok 1938 a Hitler zrovna přijíždí do Itálie. Se vší parádou, vítan davy lidí, jako osvoboditel a nový vůdce. Ale jim je to úplně jedno. Oni dva, mají úplně vidění světa, než tehdy většina národa. Ona, matka šesti dětí, která nemá rozhodně na růžích ustláno, on čerstvě vyhozený z práce, čekající na možné vyhnanství. Je to jejich chvíle. Jejich den, ne nikoho jiného. Aspoň pro dnešek můžou tajně slavit, že v sobě našli zálíbení, či spřízněnou duši, to je vlastně jedno. Zítra už bude asi všechno úplně jinak... ()
----- "Vždyť se chová tak vybraně, jako gentleman, nemůže to být ANTIFAŠISTA !" ----- Zvláštní den, natvrdo orámovaný přímým přenosem velkolepé přehlídky na počest oficiální návštěvy samotného Adolfa Hitlera ... zvláštní den, striktně oddělený neúprosným během času od včerejška i od zítřka ... zvláštní den, nečekaně významný pro dva ztracence ve vleku osudu ... zvláštní den, obtěžkaný nevyhnutelností věcí příštích - aniž by si byl vědom jejich dosahu. ()
Solidní konverzačka dvou lidí, odehrávající se v den, kdy do fašistické Itálie přijel s velkou slávou (a ještě těsně před druhou světovou) Hitler a tehdejší lid pochopitelně jásal. Ústřední hrdinové tohohle filmu ale nejásají, dokonce ani nejsou v ulicích, ale doma a tam postupně řeší své životní problémy a při nich si leccos uvědomí. Není to sice úplně dokonale napsané a vedené, má to místa, kde to mohlo být údernější a propracovanější, ale i tenhle výsledek je podle mě skvělý, podnětný, slušně zahraný a natočený takovým způsobem, že mě to celou dobu bavilo a ani na moment nenudilo. Moje první setkání s tvorbou Ettora Scoly tedy dopadlo dobře, takže od něj někdy určitě zkusím i něco dalšího. Jen mám teda po tomhle filmu pocit, že snad v každém slavnějším italském filmu prostě hraje Sophia Loren, protože jsem ji teď viděl asi v 4 italských filmech v kuse. Ale Mastroianniho vlastně taky, takže mám pomalu pocit, že tam snad v té době asi neměli lepší herce do hlavních rolí, když je tak často obsazovali. Možná to je jen tím, co za italské filmy si vybírám, ale už se mi krapet okoukali... 4* ()
Zvláštní den, zvláštní film. Psychologické drama a na pozadí fašistická diktatura. Žena, kterou manžel i rodina přehlíží, přesto je zanícená pro fašistickou ideologii. Muž, kterého společnost odsoudila a odvrhla, protože byl jiný, homosexuál. Jejich cesty se náhodou střetnou a díky okolnostem pak zůstanou skoro celý den spolu. Setkávají se a opouštějí, čím dál tím víc je to k sobě táhne. Fašistku a zavrženého homosexuála. Řeknete si, proč. Tento film je krásný, velmi citlivý a laskavý na jedné straně, na straně druhé hřímá duce z tribuny a pochodují vojska. Podívejte se, stojí to za to. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (9)
- Jedná se o nejoblíbenější film Sophie Loren (Antonietta Taberi), ve kterém hrála. (Fediak22)
- Postava Gabriela, kterou ztvárnil Marcello Mastroianni, je částečně založena na Nunziovi Filogamovi, italském rozhlasovém hlasateli a moderátorovi. Ve 30. letech 20. století byl Filogamo fašistickým režimem pronásledován pro svou homosexualitu, ale u Italů byl natolik oblíbený, že ho vláda nemohla vyhodit ani deportovat. Místo toho musel Filogamo nosit lékařský průkaz, že není homosexuál (jak se o tom Gabriele zmiňuje ve filmu). (Fediak22)
- Píseň, která zní v pozadí po většinu druhé části filmu, je „Horst Wessel Lied“, což v překladu znamená „Píseň Horsta Wessela“. Jednalo se o oficiální hymnu nacistické strany v letech 1930–1945. V roce 1933 se tato píseň stala druhou hymnou Německa. Od konce druhé světové války je píseň v Německu i Rakousku zakázána. (Fediak22)
Reklama