Reklama

Reklama

Zvláštní den

  • Itálie Una giornata particolare (více)

Květen 1938, v ulicích se chystají mohutné oslavy fašismu a vylidněný činžovní dům se stává svědkem neobvyklého milostného vztahu. Za úsvitu jednoho květnového rána roku 1938 musí Antoinetta (Sophia Lorenová) postupně vzbudit a vypravit všech svých šest dětí i s manželem do obřího slavnostního průvodu. V malém římském bytě propuká obvyklá ranní strkanice, ve které si matka sotva stíhá sepnout vlasy a zavázat zástěru. Nakonec ale celá rodina odchází včas a spolu s nimi vyráží do ulic i celý činžák. Chvíli ticha si strhaná Antoinetta ovšem užívá jen krátce. Dobře ví, že se od ní očekává poklidit celou domácnost dřív, než se manžel vrátí. Začíná každodenní koloběh uklízení, vytírání, praní a vaření, ze kterého ji náhle vytrhne seznámení s Gabrielem (Marcello Mastroianni), jejím šarmantním sousedem. Přestože život nevzdělané ženy v domácnosti nemůže být vzdálenější světu svobodného mládence a známého rozhlasového hlasatele, mezi oběma lidmi rychle vzniká pouto, které zcela promění jejich dosavadní pohled na život... Snímek Ettore Scoly z roku 1977 vychází ze skutečné návštěvy Hitlera v Římě, zcela záměrně se ovšem vyhýbá bujarým oslavám v ulicích a zaměřuje se na zdánlivě nepodstatné dění ve ztichlém činžovním domě. Během jediného dne tak režisér postupně rozkrývá tichou odevzdanost manželky fašistického funkcionáře i smutné vyhlídky režimem pronásledovaného intelektuála. Film o náhodném setkání dvou lidí, kteří stojí doslova i symbolicky stranou zájmu fašistické strany, získal ve své době nominaci na Zlatou palmu v Cannes i na Oscarech za nejlepší zahraniční film a za hlavní mužskou roli. Cenu si však tvůrci nakonec odnesli jen ze Zlatých glóbů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Recenze (69)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zvláštní den je všedním dnem totality. Osvědčená metoda mikrosondy je očividně přivedena k jednomu ze svých dosažitelných vrcholů. Pro nás tragický osmatřicátý rok je pro tehdejší Řím dnem jedné z mnoha Hitlerových návštěv. Funkčně použité dobové týdeníky a mrazivá syrovost jejich komentářů se prolínají s fízlovským systémem bdělých domovnic. Nebýt odlišných znamení, log, znaků, jazyka (dokonce i typ interiérů je srovnatelný s tím, který byl v československé realitě běžný ještě během první poloviny šedesátých let) mohl by se člověk cítit opravdu doma, v naší předlistopadové minulosti. Vteřinové prolnutí dvou životních osudů - ženy z domácnosti a redaktora-homosexuála před vypovězením italskou formou někdejšího tzv. práva postrku - je ve svém jepičím štěstí ještě prchavější, než si uvědomují sami jeho aktéři. Špičkový výkon dua Lorenová-Mastroianni (jeden z posledních v jejich dráze) je nutno doplnit o ještě jedno jméno velikána. Je jím Ettore Scola, osobnost mladší generace italského neorealismu. Mladší v tomto případě neznamená horší a epigonský, ale svůj a dále rozvíjející a posouvající. Námětem, příběhem i celkovým vyzněním patří tento skvělý film k nadčasovým. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Žánrově jde o psychologické drama, komorní příběh dvou outsiderů, kteří se na několik hodin setkají a tohle setkání oba dva citově poznamená. Jakkoli užívám označení psychologické drama a komorní příběh, nejde o žádnou nudnou záležitost. Těch sto minut uplyne neuvěřitelně rychle. V dialozích jsou cítit silné emoce a napětí. Oba dva herci patří k italské špičce a navíc se už setkali v řadě filmů předtím, takže chemie mezi nimi fungovala dokonale. Výborně funguje zvukové a obrazové pozadí, setkání dvou evropských diktátorů, které je zprostředkováno vyšňořenými účastníky oslav a zejména nadšeným komentátorem rozhlasu, který svým monologem vypovídá o atmosféře tehdejší fašistické Itálie víc než dokumentární filmy dneška. Zajímavé je i zobrazení velkého činžovního domu a jeho obyvatel včetně prorežimní domovnice. Film mimoděk vypovídá i o fašistické ideologii, o tom, jaké místo v něm měly ženy a jaký byl jejich skutečný úděl. Depresivní, ale hluboce lidský film. Celkový dojem: 95 %. ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Silně pocitová záležitost je tento příběh o dvou osamělých duších, který je svedl dohromady v jeden Zvláštní den pouhá náhoda. Ona opuštěná v duši, ačkoliv byla obklopena velkou rodinou a on, osamělý a vyhoštěný vzhledem k tehdejšímu postoji k homosexuálům. Chvílemi jsem měla dojem, jako by to by tam jemně probleskla osobní zpověď Marcella Mastroiannniho a o Sophii Loren se nedá psát jinak, než jako o královně filmového plátna, která zahraje cokoliv s gracií jí vlastní, jak už tady píše jedna uživatelka. On to nebyl ani tak zvláštní den pro Itálii, ale jeden nezapomenutelný den Antonietty a Gabriela. Byly momenty, kdy splývala její duše s tou mojí a její smutek v očích při závěrečném finále, byl všeříkající a nádherný. Kdo někdy něco podobného prožil, pochopí i hloubku tohoto téměř zapomenutého filmu. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Dvě ztracené a osamělé duše, které k sobě najdou cestu v jeden zvláštní den za oslav bratrství nacistického Německa a fašistické Itálie. Opravdu velmi lidské dílo plné těch nejrůznějších emocí podpořené skvělými hereckými výkony a spoustou zajímavých myšlenek. Bohužel, každý den musí jednou skončit, v tomto případě za zvuků dokonale pasující klavírní hudby…snímek mě zasáhl přímo a drtivě, proto i přes drobné nedostatky (ze začátku filmu) hodnotím slabším, ale plným počtem. ()

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

85% - Duo Lorenová + Mastroianni jsem byl zvyklý vídat ve spíše odlehčenějších kouscích. Zde jsem se konečně dočkal něčeho jiného a byl jsem nadšen. Nádherná atmosféra opuštěného sídliště… Rozhlasem komentované setkání Duceho a Führera je zde dlouhou dobu jediným symbolem života okolního světa… V tomto prostředí se krátce setkají dva lidé. Setkání zdánlivě všední, zdánlivě nevšední... Ona podivnost vztahu dvou hlavních postav je to, nad čím může divák zapřemýšlet, a svým podvědomím se stává sám sobě jedním z hlavních zdrojů zábavy tohoto filmu. Svým dějem tento film tak trochu vytěžil z minima maximum. V přátelské minutáži se vkusně dotkne témat, jako je láska, ideály, vliv společnosti na život jedince, a především izolace, osamělost a odcizení. Další z filmů, který si užijete i dlouho po jeho skončení. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (2)

  • Alessandra Mussolini je ve skutečnosti neteří Sophie Loren. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama