poster

Zvláštní den

  • Itálie

    Una giornata particolare

  • Slovensko

    Zvláštny deň

  • USA

    A Special Day

Drama

Itálie / Kanada, 1977, 105 min

Režie:

Ettore Scola

Producenti:

Carlo Ponti

Scénografie:

Luciano Ricceri

Kostýmy:

Enrico Sabbatini
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • d-fens
    *****

    ocenenia : Oscar 1978 - Nominácia na najlepší cudzojazyčný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1977 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ V samote a intímnosti možno odhaliť skutočnú tvár každej totality. Stačí jeden dom, dvaja osamotení ľudia schopní úprimnosti, a patetická heroická vízia fašizmu (predstavovaná hlasom z rádia, ktoré znie skoro počas celého filmu) padá ako domček z kariet, neschopná odolávať fragmentácii ľudských osudov z más na človeka-jednotlivca......Krásna kamera, výborní herci(30.11.2006)

  • gudaulin
    *****

    Žánrově jde o psychologické drama, komorní příběh dvou outsiderů, kteří se na několik hodin setkají a tohle setkání oba dva citově poznamená. Jakkoli užívám označení psychologické drama a komorní příběh, nejde o žádnou nudnou záležitost. Těch sto minut uplyne neuvěřitelně rychle. V dialozích jsou cítit silné emoce a napětí. Oba dva herci patří k italské špičce a navíc se už setkali v řadě filmů předtím, takže chemie mezi nimi fungovala dokonale. Výborně funguje zvukové a obrazové pozadí, setkání dvou evropských diktátorů, které je zprostředkováno vyšňořenými účastníky oslav a zejména nadšeným komentátorem rozhlasu, který svým monologem vypovídá o atmosféře tehdejší fašistické Itálie víc než dokumentární filmy dneška. Zajímavé je i zobrazení velkého činžovního domu a jeho obyvatel včetně prorežimní domovnice. Film mimoděk vypovídá i o fašistické ideologii, o tom, jaké místo v něm měly ženy a jaký byl jejich skutečný úděl. Depresivní, ale hluboce lidský film. Celkový dojem: 95 %.(17.11.2008)

  • sportovec
    *****

    Zvláštní den je všedním dnem totality. Osvědčená metoda mikrosondy je očividně přivedena k jednomu ze svých dosažitelných vrcholů. Pro nás tragický osmatřicátý rok je pro tehdejší Řím dnem jedné z mnoha Hitlerových návštěv. Funkčně použité dobové týdeníky a mrazivá syrovost jejich komentářů se prolínají s fízlovským systémem bdělých domovnic. Nebýt odlišných znamení, log, znaků, jazyka (dokonce i typ interiérů je srovnatelný s tím, který byl v československé realitě běžný ještě během první poloviny šedesátých let) mohl by se člověk cítit opravdu doma, v naší předlistopadové minulosti. Vteřinové prolnutí dvou životních osudů - ženy z domácnosti a redaktora-homosexuála před vypovězením italskou formou někdejšího tzv. práva postrku - je ve svém jepičím štěstí ještě prchavější, než si uvědomují sami jeho aktéři. Špičkový výkon dua Lorenová-Mastroianni (jeden z posledních v jejich dráze) je nutno doplnit o ještě jedno jméno velikána. Je jím Ettore Scola, osobnost mladší generace italského neorealismu. Mladší v tomto případě neznamená horší a epigonský, ale svůj a dále rozvíjející a posouvající. Námětem, příběhem i celkovým vyzněním patří tento skvělý film k nadčasovým.(17.9.2007)

  • vypravěč
    *****

    Zvláštní den je jeden z mých nejmilejších filmů. Pokaždé mě strhne, jak se v manželce snížené na služku rodí žena a jak se hlas potlačený v nachýleném mužském těle dokáže rozeznít, když se jejím oslovením ocitne opět na počátku... Setmělá scéna činžovního vězení, propouštějící hořký slavnostní hlahol fašistického davu, který sákne zdivem jako vlhkost vražedných povodní, se vteřinu za vteřinou zužuje, až nakonec nedovolí ani nadechnout se, zato stiskne tak, že se tak rozdílné řeči slijí v hojivé ticho, které tu všeobecnou rozeřvanou němotu potlačí. (Ne-malý) zázrak.(27.12.2017)

  • DwayneJohnson
    *****

    Jedna náhoda spojí jejich cesty dohromady, v tak pro Itálii "významný" den. Píše se rok 1938 a Hitler zrovna přijíždí do Itálie. Se vší parádou, vítan davy lidí, jako osvoboditel a nový vůdce. Ale jim je to úplně jedno. Oni dva, mají úplně vidění světa, než tehdy většina národa. Ona, matka šesti dětí, která nemá rozhodně na růžích ustláno, on čerstvě vyhozený z práce, čekající na možné vyhnanství. Je to jejich chvíle. Jejich den, ne nikoho jiného. Aspoň pro dnešek můžou tajně slavit, že v sobě našli zálíbení, či spřízněnou duši, to je vlastně jedno. Zítra už bude asi všechno úplně jinak...(18.4.2015)

  • - Alessandra Mussolini je ve skutečnosti neteří Sophie Loren. (Cucina_Rc)