Pod vlivem lásky

Tak tento film vám dá za 4 hodiny více než rok studia. Neznám okolnosti vzniku filmu, či zda chtěl režisér něco naznačovat nebo chtěl jen předvést absurdnost lidského konání. Ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mě napadají přímo „hříšné myšlenky“. Přišlo mi zajímavé ukázat v převážně šintoistickém a budhistickém Japonsku problematiku katolické církve. SPOILER! Otec – kněz sobecky trestá svého syna za své hříchy, kterými porušil církevní právo. Důvod – jako katolický kněz nemůže legálně žít se svou láskou a tak ji musí skrývat, tedy věčné dilema mezi láskou k ženě a láskou k Bohu – pro Japonce málo pochopitelné. Další problém – pokrytectví církevních hodnostářů. Ten kdo má problémy s morálkou není hoden pozornosti církve, takovou duši církvi nestojí za to spasit – pro Japonce s náboženstvím bez církevní hierarchie asi také problém. Ach ta podobenství. Ale asi to bude úplně jinak – film je prostě ukázkou života dnešních Japonců, kteří přicházejí o tradiční hodnoty a hlavně o možnost klasické funkční rodiny. (13.03.2010)

Dynamický čtyřhodinový epos o lásce, víře a dovednosti nepozorovaně fotit spodní prádlo kolemjdoucích žen. Dost bylo líbezných romancí, kde se outsideři nakonec poslušně zařadí do společnosti. Japonský režisér Shion Sono přichází s uhrančivou vizí perverzního světa prosvětleného nepřemožitelnou láskou._____Recenze na Rejže.cz (18.03.2009)

Skutečně geniální jízda, která člověka s naprostou plynulostí a osobní jistotou provede mnoha žánry filmu. Od komedie až po drama, martial arts, gore, filosofické otázky, náboženství, křesťanství, problematiku rodinných vztahů a já nevím po co ještě. Přitom naprosto pevně drží film "na nohou", není to absolutně žádná spatlanina a ty 4 hodiny utečou jako nic. Největší genialitou na tomto filmu zřejmě je, že ani vteřinu nenudí, není v něm jedinná část, která by nezaujala, nepobavila nebo nudila!!! Není to výpravný film, ale spíše jednoduché komorní drama o vztahu několika postav a jedné dosti netradiční lásce dvou mladých lidí. Plus problematika sekt a náboženství. Je to geniální dílo, jeden z nejlepších asijských filmů, jaký jsem kdy v životě viděl a vřele jej všem doporučuji. 100% japonské!!! Důkladnější koment není v mých silách kvůli délce, rozsahu a obrovskému záběru tohoto majstrštyku ... (26.03.2010)

"I úchyl má svoji perverzní čest." aneb 4 hodiny filmu točeného evidentně pod hlesem: šílenci a úchylové všeho světa, spojte se! Musím uznat, že Šion Sono to má natočeno opět výdatně, enormně dlouhou stopáž dokáže naplnit tak, aby se stále něco dělo, propojit funkčně více zápletek a motivů... Přestože tu Sono často využívá postupy, prvky a motivy, s jakými jsem se u něj už víckrát setkal v jeho dřívějších i novějších filmech a mnohé mě tudíž už tolik nepřekvapily, zároveň se mu opět podařilo přijít s více scénami, kde mě notnou dávkou originality doslova posadil na zadek (třeba akční zaučování v úchylném fotografování, s trojicí jako z nějaké bizarní sekty, mě v první hodině dost odrovnalo, to může vymyslet asi fakt jen Sono :D ) nebo jindy úderně zapůsobit sílou rozehraného okamžiku. A některé rodinné scény s náboženskou linií a rozporuplnou postavou otce a kněze v jedné osobě, či více silných emotivních vzplanutí lásky na pozadí hraničních okolností (nakolik se můžou zdát svou vypjatostí i s typickým japonským afektem přehnané) tu silnou údernost v sobě mají a slušně naplňují film i v dramatické rovině. Na druhé straně stejně jako v Hazardu i Bad filmu se Sonův děj zas točí kolem mladistvých postav s tak zvráceným počínáním, že můj zájem o ně i přes režisérův talent vést divoký děj občas upadal a probíhal na nevyrovnané sinusoidě. Scén, kdy mě sledování této dlouhé „voyeuristické odysey“ začalo míjet až lézt na nervy, tak nebylo zrovna málo a... prostě jsme si se Sonem jednou zas úplně nesedli. Zvláště, když tu zamíchal i akční kung-fu / karate boje, krvavé gejzíry à la Tarantino i několik totálně ujetých nechutností (jedna přijde už těsně po hodině). / Ač je mnohými tady Pod vlivem lásky označováno jako Sonovo opus magnum a také proto jsem ho chtěl vidět, nemohu si pomoct: je dost jiných Sonových filmů v čele s Hiso hiso boši, z nichž jsem si odnesl pozitivnější zážitek. [65%] (21.12.2023)

Velkolepej epos o náboženství,lásce a erekci.Zajímalo mě jak Sono ukočíruje téměř 4 hodinovej film o něčem co mě absolutně nezajímá a jde mimo mě.A tím je víra,křesťanství,náboženství a bůh.A musím říct,že i přes toto pro mě nevděčný téma se s tím vypořádal na výbornou.A film mě rozhodně nenudil.Sono si to prostě rozjel po svým a tak jak to umí jenom on a nenechá diváka ani na chvíli vydechnout.S diváky si hraje jako s loutkama a nedává jim sebe menší šanci aby vytušili jakým směrem se bude dál film ubírat.Sono prostě opět dokázal,že umí.A ten jeho psychonátlak je prostě dechberoucí.Další geniální kus od mistra podivností.DOPORUČUJU. (09.08.2015)