Pod vlivem lásky

Je to fantastický flm od Shiona Sona. Má výborný príbeh o mladíkovi, ktorý je každý deň svojim otcom, farárom nútený sa vyspovedať, za čo môže otcov nevydarený vzťah, s čím sa ťažko vyrovnáva a keďže je mladík slušným človekom a už ho nebaví klamať, pri hľadaní príležitostí na stále nové hriechy sa zblíži s partiou, vďaka ktorej sa stane odborníkom na fotenie dievčenskej spodnej bielizne, čo mu každý deň pomôže k novým hriechom. No raz sa mu podarí stretnúť svoju osudovú lásku, ktorá práve o neho moc nestojí a tak ho čaká len množstvo problémov a za tie môže aj novovzniknutá cirkev nula. Spracovanie je ale niečo neskutočné, ale len v tom najlepšom slova zmysle. Samotná zápletka na prvý pohľad ani nepôsobí až tak dokonalo, ale spracovanie je niečo úžasné. Love Exposure je jeden neskutočný rozsiahly epos o láske, ale aj náboženstve, rodine, dokonca aj rôznych úchylkách a mnoho iného, tu sa o ničom inom, ako maximálnom nadšení hovoriť nedá, jedna perfektná situácia strieda druhú, je tu množstvo vynikajúcich postáv, originálnych situácií, dokonalých hlášok, všetko je tu tak úžasne prepojené, náboženstvo, čakanie na prvú erekciu, láska, rôzne formy úchyliek a nespočet iného, celé je to podané takou zábavnou a inteligentnou formou, tu nemám čo vytknúť. A čo sa týka tejto dĺžky, nie je ani najmenším problémom, práve naopak, po skončení by som chcel ešte pár hodín, tohto sa nedá nasýtiť, síce za absolútny vrchol filmu považujem časť približne medzi tridsiatou a stopäťdesiatou minútou, ale ten zvyšok zaostáva len minimálne, stále patrí medzi to najlepšie, čo som vôbec videl. A preto sa tu ani nedajú vymenovať všetky tie skvelé zaujímavé nápady a situácie, keďže je ich nespočet, od tréningu na fotenie spodnej bielizne až po pôsobivé čítanie listu Korinťanom. Herecké obsadenie je výborné, síce tu ani tak nejde o jednotlivých hercov, ktorým ale tiež pre potreby filmu nemám čo vytknúť, ale v prvom rade o ich perfektné postavy, výborný hlavný hrdina Takahiro Nishijima, no v tomto filme musím pochváliť hlavne dievčenské postavy, úžasná Hikari Mitsushima ako jeho vyvolená a Sakura Ando ako členka cirkvi nula, pri nej ma hlavne vždy dostával len dokonale podaný záber, kde so svojimi priateľkami posedáva v dodávke, no tých zaujímavých postáv je tu dosť. Réžia a technická stránka sú dokonalé, Shion Sono tu dosiahol svoj absolútny vrchol, perfektná atmosféra, ladenie jednotlivých scén, množstvo nápadov, úžasné. A k tomu ešte tá perfektná hudba a jej dokonalé dosadenie do konkrétnych scén. Love Exposure je jeden z najlepších filmov, aké som vôbec videl. Originálny, zaujímavý, nápaditý, nesmierne zábavný a skutočne geniálny, toto je filmový zážitok na celý život, ktorý sa nedá správne popísať, to sa musí vidieť. 95% (14.12.2012)

"I úchyl má svoji perverzní čest." aneb 4 hodiny filmu točeného evidentně pod hlesem: šílenci a úchylové všeho světa, spojte se! Musím uznat, že Šion Sono to má natočeno opět výdatně, enormně dlouhou stopáž dokáže naplnit tak, aby se stále něco dělo, propojit funkčně více zápletek a motivů... Přestože tu Sono často využívá postupy, prvky a motivy, s jakými jsem se u něj už víckrát setkal v jeho dřívějších i novějších filmech a mnohé mě tudíž už tolik nepřekvapily, zároveň se mu opět podařilo přijít s více scénami, kde mě notnou dávkou originality doslova posadil na zadek (třeba akční zaučování v úchylném fotografování, s trojicí jako z nějaké bizarní sekty, mě v první hodině dost odrovnalo, to může vymyslet asi fakt jen Sono :D ) nebo jindy úderně zapůsobit sílou rozehraného okamžiku. A některé rodinné scény s náboženskou linií a rozporuplnou postavou otce a kněze v jedné osobě, či více silných emotivních vzplanutí lásky na pozadí hraničních okolností (nakolik se můžou zdát svou vypjatostí i s typickým japonským afektem přehnané) tu silnou údernost v sobě mají a slušně naplňují film i v dramatické rovině. Na druhé straně stejně jako v Hazardu i Bad filmu se Sonův děj zas točí kolem mladistvých postav s tak zvráceným počínáním, že můj zájem o ně i přes režisérův talent vést divoký děj občas upadal a probíhal na nevyrovnané sinusoidě. Scén, kdy mě sledování této dlouhé „voyeuristické odysey“ začalo míjet až lézt na nervy, tak nebylo zrovna málo a... prostě jsme si se Sonem jednou zas úplně nesedli. Zvláště, když tu zamíchal i akční kung-fu / karate boje, krvavé gejzíry à la Tarantino i několik totálně ujetých nechutností (jedna přijde už těsně po hodině). / Ač je mnohými tady Pod vlivem lásky označováno jako Sonovo opus magnum a také proto jsem ho chtěl vidět, nemohu si pomoct: je dost jiných Sonových filmů v čele s Hiso hiso boši, z nichž jsem si odnesl pozitivnější zážitek. [65%] (21.12.2023)

Musím pochválit rozlišení žluťáků. Výjimečně jsem se v postavičkách neztrácel. Jeden žluťák je obarvený na blond, druhý má culík. Zkrátka fantazie. Pětihvězdičkové pasáže se objevovaly bez debat. Udržet takové tempo po celé 4 hodiny je však úkol, se kterým by si neporadil ani samotný Bůh! Třeba hned ta úvodní část, kdy se synáček snaží nazlobit svého otce svatého otce, nemá chybičku. Jeho zběsilé pokusy vyeskalují až v nejvtipnější část, kdy si nejdříve hlavní hrdina projde náročným výcvikem na fotiče ženských rozkroků a započne tak úžasnou kariéru. Výběr hudby byl luxusní a hudba provázela diváka téměř kompletní stopáží, takže se razantně zredukovaly jeho možnosti usnout. Film oplývá neskutečnou originalitou. Režisér Šion Sono natočil film v ryze babickovském stylu. Nacpal do něj opravdu všechno a jsem tuze rád, že to s ním producenti ukecali na výsledné "jen" 4 hodinky. K mému údivu mi výsledný produkt docela chutnal. Mám trošku slabost pro šílené šílenosti. Celkově bych své hodnocení posadil někam ke třem hvězdám. Rozhodně jsem viděl filmy výrazně perverznější a zvrhlejší, čímž rozhodně nechci napsat, že by tento nebyl více než dostatečně. Výjimečný byl však hlavně v tom, že by si zřejmě odnesl pomyslnou sošku za množství prvků a žánrů, které hravě zvládl do sebe zakomponovat, přičemž nepřestal úplně dávat smysl. I když děj to byl teda maximálně šílený a duševní zdraví režiséra by si určitě zasloužilo překontrolovat. (06.05.2016)

Intenzita akčného filmu skĺbená s náboženskou spiritualitou. Neustále striedanie vážnych a komických momentov. Hektický strih. Dokonalé bojové scény. Šport tosatsu (rozhodol som sa založiť prvý klub na Slovensku). Panna Mária. Megaerekcia. Hektolitre krvi. Kríže. Uchyláci. Sekty. Papagáj. Absolútny film, v ktorom je všetko! Málokomu sa dnes podarí dosiahnuť taký emotívny zážitok s toľkou porciou slastnej zábavy. Tento film má štyri hodiny, no pozeral by som ho aj keby mal osem. (24.05.2012)

Fíha, to vám teda poviem, toto bol Najčudnejší romantický film aký som kedy videl. Absurdita tu nekladie hranice pred ničím. Je to jeden z tých filmov, ktoré buď neznášate alebo milujete. Pre fanúšikov, alebo respektíve skôr v tomto prípade pre fanúšičky, to asi nebude to pravé orechové, keďže sa snímka vysporiadala s klišé vzťahov, či už rodinných alebo ľúbostných, proste medziľudských vzťahov, dosť svojsky a to nesmierne bizarným spôsobom. Predsa tak Japonsky. V svojej podstate to je veľmi chladná a drsná satyra na náboženstvo a ich sektárske odnože. Bizarný, aspoň ja ho tak vnímam, Japonský režisér, Šion Sono, ináč nesmierne plodný, ma už predtým zaujal snímkou Why Don't You Play in Hell?. Videl som od neho zatiaľ málo vecí, takže nemôžem povedať, že ho obdivujem či niečo také, Japonská kultúra ma akosi nepriťahuje v kinematografii, ale čo som zatiaľ od neho videl, ma celkom bavilo,a veru aj tento jeho 4 hodinový opus nieje výnimkou. Je to dlhé, ale diváka rozhodne nenudí. Po 15 minútach som si povedal: Však tento tvorca si minul skvelý námet na film už po štvrť hodine! A v takomto plodnom tempe to pokračovalo až do konca. Je tu nesmierne veľa zápletiek, vyvrcholení deja, postavy prichádzajú-odchádzajú a stále sa niečo vyvíja. Názov film vám naskočí na obrazovku až po prológu ktorý trvá asi hodinu. Vtedy sa prvý krát stretne dievča a chlapec, ktorý sú jadrom príbehu. Keby som mal vylíčiť celý obsah, rozpísal by som to minimálne 2 a4, toľko tu toho je, takže to preskočím a idem k podstate. Yu Honda žije zo svojim otcom, katolíckym kňazom spokojný život, kým sa do otca nezaľúbi nejaká citovo nevyspytateľná ženská, on na počudovanie city opätuje. Bohužiaľ ženská si to po čase rozmyslí a odíde od neho. Otec začne svojho syna šikanovať tým, nech sa mu vyspovedá z hriechov ktoré pácha každý deň. Yu ako poctivý veriace hriechy veľmi nepácha, takže sa otcovi nepáči, že mu nič nehovorí. Tak si Yu v hlave pretransformuje, že začne robiť hriechy aby sa mohol otcovi vyspovedať a tým mu uľaví od trápenia.. Prejde si všetkými možnými hriechamy až sa z neho nakoniec stáva najlepší fotograf voyerista v celom meste. Je to celé padnuté na hlavu, je to úchylné ale zároveň krehko nevinne citlivé, romantické, pútavé ale zároveň sa tu zabíjajú katanami . Také iné, že to rozhodne odporúčam. (06.08.2015)