Režie:
Cyrus NowrastehKamera:
Joel RansomHudba:
John DebneyHrají:
Shohreh Aghdashloo, Mozhan Marnò, James Caviezel, Navid Negahban, Parviz Sayyad, Prasanna Puwanarajah, Noor Taher, Vachik MangassarianObsahy(1)
Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)
(více)Videa (1)
Recenze (116)
Nesprávaj sa ako pokrytec, ktorý si myslí, že utají svoje lži, zatiaľ čo z plného hrdla recituje Korán... Brutál, o to viac, že je to podľa skutočného príbehu a takéto veci sa proste bežne dejú (aj keď našťastie už čím ďalej, tým menej). Samozrejme, každá minca má dve strany a aj každá skutočnosť má toľko verzii, koľkých má aj rozprávačov. Ale v tomto prípade nepochybujem, že to nebolo ďaleko od pravdy. Niečo tak krutého som už dlho nevidel. Nesmierne zákerné klamstvo doslova ukameňovalo pravdu. A kto bol voči nej ľahostajný, stal sa z neho chtiac nechtiac spoluvinník. Stačí keď sa zjavi jeden manipulátor, ktorý sa začne oháňať vyhrážkami o vyzradení tajomstiev z minulosti, a už to ide - dokonalá reťazová reakcia napokon zapríčiní to, o čo celý čas išlo. No predsa ľsťou zmanipulovať aj samotnú spravodlivosť a prispôsobiť si ju vo svoj prospech. Aj keď o niektorých scénach sa dá zaiste pochybovať, no film ako celok pôsobí viacmenej dosť presvedčivým a realistickým dojmom. ()
Ja takéto filmy nevyhľadávam, ale keď už prídu, tak si ich s rešpektom pozriem. Škoda, že film nie je intenzívnejší, hlbší a okrem veľmi dramatického finále, veľa toho neponúka. A i posledné konštatovanie, že i po zverejnení tohto príbehu sa aj tak vobec nič neudialo aby sa týmto zverstvám zamedzilo, je smutné. Je to obraz spoločnosti v ktorej žijeme. Filmu by , ale viac prospelo keby bol emotívnejší, cítil som to tam, ale len zriedka a pri takomto silnom príbehu, by to malo mat oveľa väčší rozsah a aj hĺbku. Film mi pripadal ako, že ho niekto chce len rýchlo natočiť, vyrozprávať, aby to mal už z krku. Ale takéto príbehy majú chytiť za srdce od začiatku až po koniec. A tu som to každopádne, celú dobu tak necítil. Slabé 4*. ()
Problémem tohoto filmu je jeho prvoplánovost. Je citelné, že se nejedná o íránský příběh s íránskou atmosférou, vyprávěný íránskými obyvateli, z kterého přirozeným způsobem vyplyne něco pro západní civilizaci naprosto neuvěřitelného. Film tedy slouží spíše jako komentář západní civilizace na radikální muslimskou obec. Děj odpočátku spjeje k jediné šokující scéně, tedy podobně jako u Umučení Krista, avšak i tak je třeba uznale pokývat, že všechny islámské reálie, na které cestou narazíme, jsou docela věrohodné. 7/10 ()
Uměleckými kvalitami filmu se zabývat nebudu, jsou zanedbatelné. Dílo ostatně zaujalo z jiného důvodu, a to jako obraz středověkých poměrů v současném Íránu. Jenže, co vlastně o Íránu víme? --- Román i film jsou dílem íránských politických emigrantů, a je tedy logické předpokládat, že režim ve své vlasti nemají rádi. Autenticitu popisované události popírají nejen íránské úřady, ale i mnozí obránci lidských práv. V každém případě, i pokud se nějaké ukamenování odehrálo, veškerá dramatizace události je románovou a scénáristickou fikcí. --- Íránská revoluce z r. 1979 nebyla žádná selanka, navíc krátce poté zahájil Saddám proti Íránu osmiletou vyčerpávající válku. Revoluce zrušila šáhovy soudy a několik let panovalo cosi jako "revoluční zákonnost". Tehdy se skutečně udály mnohé "soudy", většinou politické, podle civilizovaných norem nepřijatelné. Možná i nějaké to ukamenování. V polovině osmdesátých let republika obnovila systém řádných soudů a věci se vrátily do normálu. Vesnický soud s následnou exekucí je od té doby vyloučený. --- Následující statistiky jsem čerpal především z CIA World Factbook. Gramotnost Íránců, kteří byli ve školním věku po revoluci, dosahuje 97 procent. Stejné číslo pro muže i ženy. Podíl žen mezi studenty íránských vysokých škol je 55 procent. Osm procent poslanců íránského parlamentu tvoří ženy. Ženy volí a mohou být zvoleny stejně jako muži, a volby jsou demokratické, žádná fraška. 77 procent íránských žen užívá antikoncepci. Počet dětí na ženu v plodném věku poklesl ze 6.24 v r. 1978 na 1.83 v r. 2014. --- Co tato čísla říkají? Za šáha ženy rodily děti a stály u plotny. Dnes studují, chodí do zaměstnání, a mají tolik dětí jako Evropanky. Představa že islámská republika zachází se ženami středověkým patriarchálním způsobem je ve světle těchto čísel směšná. Íránská společnost se za vlády ajatolláhů zásadně a nevratně zmodernizovala. Ó ano, íránský režim je přísný a tak nějak nedůtklivý. Ale kdyby si svět o nás dělal představu podle filmu o upalování čarodějnic ve Velkých Losinách, byli bychom nedůtkliví taky. ()
Tato vesnice byla zneuctěna! Každým kamenem, který hodíte, se vaše čest navrátí..... HON A KLADIVO NA ČARODĚJNICE v Iránském podání, aneb když něco plánuje duchovní, je třeba mít se na pozoru. Kdekoliv. Tohle není o filmařině. To je o příběhu, u kterého musí být uvedeno ,,BASED ON A TRUE STORY“, protože jinak by každý (normální) musel podezírat tvůrce ze sadismu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět ukamenování. 2.) Láká mě poznání života ,,v mužském“ světě“, protože se rozhoduji, kam se přestěhovat. 3.) Vidět domácí násilí a sadistickou smrt cizí ženský mi neublíží, právě naopak. 4.) –A jeden pro ženy- Nevážím si toho, jak se mám dobře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Galerie (10)
Photo © Mpower Distribution
Zajímavosti (2)
- Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)
- Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)
Reklama