The Stoning of Soraya M.

Nesprávaj sa ako pokrytec, ktorý si myslí, že utají svoje lži, zatiaľ čo z plného hrdla recituje Korán... Brutál, o to viac, že je to podľa skutočného príbehu a takéto veci sa proste bežne dejú (aj keď našťastie už čím ďalej, tým menej). Samozrejme, každá minca má dve strany a aj každá skutočnosť má toľko verzii, koľkých má aj rozprávačov. Ale v tomto prípade nepochybujem, že to nebolo ďaleko od pravdy. Niečo tak krutého som už dlho nevidel. Nesmierne zákerné klamstvo doslova ukameňovalo pravdu. A kto bol voči nej ľahostajný, stal sa z neho chtiac nechtiac spoluvinník. Stačí keď sa zjavi jeden manipulátor, ktorý sa začne oháňať vyhrážkami o vyzradení tajomstiev z minulosti, a už to ide - dokonalá reťazová reakcia napokon zapríčiní to, o čo celý čas išlo. No predsa ľsťou zmanipulovať aj samotnú spravodlivosť a prispôsobiť si ju vo svoj prospech. Aj keď o niektorých scénach sa dá zaiste pochybovať, no film ako celok pôsobí viacmenej dosť presvedčivým a realistickým dojmom. (03.05.2014)

Ja takéto filmy nevyhľadávam, ale keď už prídu, tak si ich s rešpektom pozriem. Škoda, že film nie je intenzívnejší, hlbší a okrem veľmi dramatického finále, veľa toho neponúka. A i posledné konštatovanie, že i po zverejnení tohto príbehu sa aj tak vobec nič neudialo aby sa týmto zverstvám zamedzilo, je smutné. Je to obraz spoločnosti v ktorej žijeme. Filmu by , ale viac prospelo keby bol emotívnejší, cítil som to tam, ale len zriedka a pri takomto silnom príbehu, by to malo mat oveľa väčší rozsah a aj hĺbku. Film mi pripadal ako, že ho niekto chce len rýchlo natočiť, vyrozprávať, aby to mal už z krku. Ale takéto príbehy majú chytiť za srdce od začiatku až po koniec. A tu som to každopádne, celú dobu tak necítil. Slabé 4*. (09.01.2023)

Problémem tohoto filmu je jeho prvoplánovost. Je citelné, že se nejedná o íránský příběh s íránskou atmosférou, vyprávěný íránskými obyvateli, z kterého přirozeným způsobem vyplyne něco pro západní civilizaci naprosto neuvěřitelného. Film tedy slouží spíše jako komentář západní civilizace na radikální muslimskou obec. Děj odpočátku spjeje k jediné šokující scéně, tedy podobně jako u Umučení Krista, avšak i tak je třeba uznale pokývat, že všechny islámské reálie, na které cestou narazíme, jsou docela věrohodné. 7/10 (25.07.2016)

Uměleckými kvalitami filmu se zabývat nebudu, jsou zanedbatelné. Dílo ostatně zaujalo z jiného důvodu, a to jako obraz středověkých poměrů v současném Íránu. Jenže, co vlastně o Íránu víme? --- Román i film jsou dílem íránských politických emigrantů, a je tedy logické předpokládat, že režim ve své vlasti nemají rádi. Autenticitu popisované události popírají nejen íránské úřady, ale i mnozí obránci lidských práv. V každém případě, i pokud se nějaké ukamenování odehrálo, veškerá dramatizace události je románovou a scénáristickou fikcí. --- Íránská revoluce z r. 1979 nebyla žádná selanka, navíc krátce poté zahájil Saddám proti Íránu osmiletou vyčerpávající válku. Revoluce zrušila šáhovy soudy a několik let panovalo cosi jako "revoluční zákonnost". Tehdy se skutečně udály mnohé "soudy", většinou politické, podle civilizovaných norem nepřijatelné. Možná i nějaké to ukamenování. V polovině osmdesátých let republika obnovila systém řádných soudů a věci se vrátily do normálu. Vesnický soud s následnou exekucí je od té doby vyloučený. --- Následující statistiky jsem čerpal především z CIA World Factbook. Gramotnost Íránců, kteří byli ve školním věku po revoluci, dosahuje 97 procent. Stejné číslo pro muže i ženy. Podíl žen mezi studenty íránských vysokých škol je 55 procent. Osm procent poslanců íránského parlamentu tvoří ženy. Ženy volí a mohou být zvoleny stejně jako muži, a volby jsou demokratické, žádná fraška. 77 procent íránských žen užívá antikoncepci. Počet dětí na ženu v plodném věku poklesl ze 6.24 v r. 1978 na 1.83 v r. 2014. --- Co tato čísla říkají? Za šáha ženy rodily děti a stály u plotny. Dnes studují, chodí do zaměstnání, a mají tolik dětí jako Evropanky. Představa že islámská republika zachází se ženami středověkým patriarchálním způsobem je ve světle těchto čísel směšná. Íránská společnost se za vlády ajatolláhů zásadně a nevratně zmodernizovala. Ó ano, íránský režim je přísný a tak nějak nedůtklivý. Ale kdyby si svět o nás dělal představu podle filmu o upalování čarodějnic ve Velkých Losinách, byli bychom nedůtkliví taky. (24.09.2015)

Tato vesnice byla zneuctěna! Každým kamenem, který hodíte, se vaše čest navrátí..... HON A KLADIVO NA ČARODĚJNICE v Iránském podání, aneb když něco plánuje duchovní, je třeba mít se na pozoru. Kdekoliv. Tohle není o filmařině. To je o příběhu, u kterého musí být uvedeno ,,BASED ON A TRUE STORY“, protože jinak by každý (normální) musel podezírat tvůrce ze sadismu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět ukamenování. 2.) Láká mě poznání života ,,v mužském“ světě“, protože se rozhoduji, kam se přestěhovat. 3.) Vidět domácí násilí a sadistickou smrt cizí ženský mi neublíží, právě naopak. 4.) –A jeden pro ženy- Nevážím si toho, jak se mám dobře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (31.03.2010)