The Stoning of Soraya M.

Po zhlédnutí dle mého dost slabého Shake Hands with Devil, jsem se upřímně trochu bál dalšího "nezávislého" počinu. Kurevsky zbytečně. Tenhle film je natočen dokonale a ukazuje nám problematiku islámu i v jejich vlastním světě. Tenhle příběh je prostě úžasný, ale to je skoro každý dle kterého se točí filmy. Cyrus mijus se toho ujmul lehce jinak a skončilo to líp jak kdejaký jiný film. Naprosto bezchybné. (14.07.2016)

Maximálně působivý a znepokojivý snímek..... .... a malá připomínka toho, že na světě ještě žijí stovky milionů v otřesných kulturně-legislativních podmínkách. Přesně ten typ snímku, kde od začátku do konce víte, co se stane, přesto se to tíživou formou valí kupředu a ani na vteřinu to nevybočí z premisy filmu perfektně věrné názvu, který zároveň slouží jako tldr shrnutí děje. Když se blížilo samotné kamenování, tak jsem měl z davového allahu akbar bobky, ufff... Strašně zajímavá je i doba ve které se to odehrává, mocně mi to evokuje padesátá léta u nás a i složení vrstev, které se dostaly k moci je podezřele podobné a je fakt jedno jestli se to v jedné zemi ve jménu rudé knížky, v druhé ve jménu alláha. U nás jsme se s tím už díky bohu vypořádali, jinde ještě trpí. Přitom zvláštní, že v dobách tvrdé totality, se k nám z Teheránu vozily západní věci, které tu nebyly k dostání. Nicméně jsem strašně rád, že jsem se narodil v rasistické, xenofobní, misogynní a vůbec hrozně předsudkové a zkažené white male společnosti a ne třeba někde v Iránu nebo Sýrii. Mimo tematiku a zdrcující filmovou gradaci mne uhranula (ne doslova!) Shohreh Aghdashloo, ta má na šedesátnici naprosto neuvěřitelné charisma a s jejím hlasem i sex appeal. Snad ji mimo štěků "teroristek" bude v západní tvorbě vidět více, zaslouží si to. Slabším povahám a ženám bych to asi uplně nedoporučoval. 10/10 (03.07.2016)

Přiznám se, že jsem skoro celou scénu s kamenováním přeskočila, protože to bylo na mně moc. Šaría, jak ji známe z médií, je peklo. Islám, jak jej známe z médií, je taky peklo. Muslimové, jak je známe z médií, jsou vtělení ďáblové. Írán, jak jej známe z médií, je peklo samo. Islám, šaríu, muslimy ani Íránce osobně neznám, z médií však vím, že USA mají už hodně dlouho na Írán spadeno ... Film obsahuje emoce, intriky, napětí i brutalitu. Ale hodnocení sráží nechutná ideologie, která z filmu přímo čiší. Nevěřím, že islám je jenom špatný, teroristický a tyranský. A taky rozdíly a podivnosti, např. v tom, že Zahra si jako vdova žila celkem dobře (z čeho?), zatímco Soraya se rozvést nemohla, protože by se neuživila. Škoda. (08.09.2014)

Jde o silné a oslovující téma, v jehož příběhu se zrcadlí osud některých žen v islámu. Těžko říct, zdali je film objektivní či zkresluje skutečnost na základě skutečného příběhu tak v jistém smyslu se dá koneckonců napsat, že určitá manipulace na divákovy emoce tu může být. Ovšem není to jednoznačné, ale pravdu znají pouze očití svědci celé události a nikoli producenti filmu. A už vůbec ne divák. Ačkoli tím netvrdím, že příběh co do faktů nemůže být stoprocentně pravdivý. Jeho význam spočívá ale v tom, že na jeho faktografické základně je třeba si uvědomit, že podobné případy v řadě zemí, kde převažuje islám, nejsou zdaleka ojedinělé odsoudit někoho k trestu ukamenováním. Má to samozřejmě více důvodů, ale ten hlavní je ze cti a náboženství a také, jak ukazuje film i ze zcela možných zištných důvodů. A není důvod tomu nevěřit, protože podobně postižené ženy svědectví už vydat nemohou. Budiž nicméně řečeno již na počátku, že brutální trest ukamenováním z lidského hlediska je neodpustitelná věc na základě smyšleného obvinění z cizoložství. Ovšem není naprosto žádných pochyb o tom, že názor systému islámského náboženského práva šaria na cizoložství především u žen je považováno za jeden z nejtěžších hříchů. Ale vraťme se zpět k filmu, myslím si, že obě herečky vytvořily hodně působivý obraz. A dále, proč to neříct, z diváckého pohledu je asi nejsugestivnější scéna ukamenování, žel ale také nejkrutější, která ovšem zbytečně v dlouhých brutálních záběrech ulpívá na krvavém výjevu. Podobná epizodě bičování Ježíše ve filmu Umučení Krista. Osud nebohé Soraya Manutchehri určitě není film, který by se mohl vyloženě líbit nebo někoho bavit znovu sledovat, ale v každém případě v sobě nese závažný potenciál toho, co se skutečně někde děje. Co dodat? Civilizovaná společnost dva tisíce let po ukřižování Krista tyčí cestu k zářným zítřkům nebo odumíraní lidskosti. Ať si každý odpoví sám. (27.10.2011)

SPOILER!Myslíte si,že ak jeden alebo tisíc novinárov nakrúti reportáž za účelom toho,aby sa svet dozvedel pravdu o tom aké zverstvá sa páchajú v krajinách tretieho sveta,prosím vás,nebudte smiešny.Svet toto už dávno vie,i tak zatvára pred týmito zločinmi oči.Skôr za zločin sa pokladá tá skutočnosť,ktorá tomu predchádzala..V tomto konk.prípade išlo bohužiaľ o falošné obvinenie s cudzoložstva a tým pádom končí zbytočnou smrťou hl.postavy a to všetko len preto,že manžel obvinenej dostal chuť na iné ženské mäsko.Veľmi dramatický záver filmu nejedného chytí za srdce a dokonca i samotného verbala tuším zasiahol ten kameň rovno do srdca.Neľutujem ten čas,ktorý som si vyhradila pre túto snímku.Moje odporúčanie posúvam dalej... (11.09.2017)