2Bobule

Písnička Atentát, která se objevovala v původních Bobulích, možná nebyla dokonalá, ale bylo na ní něco zvláštně podmanivého. CyRáno z dvojky, zdá se, není o nic horší, ale kouzlo jí chybí. To samé u mě platí i pro srovnání prvních a druhých Bobulí. Ne, není to taková tragédie, jak se tu tvrdí, a už vůbec to není film pro teenagery; naopak očekávám, že se film nejvíc bude líbit věkové skupině 40-55 let . Bohužel mi chyběl nějaký sjednocovací prvek, přece jen děj o tom, jak se dva kamarádi na útěku před policií starají o dědečkovo víno, je pro mě ve spojení s Moravou mnohem lukrativnější než pohádka o tom, jak se mafián rozhodne na vinici odpravit chlapa, který jeho dceru přivedl do druhého stavu. Tři hvězdičky nemají značit úplný propadák, ale čtyři by bylo moc. Tak snad jen postačí tvrzení, že jsem ráda, že tento film vůbec vznikl. (24.10.2009)

Minimálně o dvě třídy níž než jednička. Zatímco jednička stavila na klasickém příběhu, tak tyhle Bobulky jsou jen bezduché natahování děje. Hádek s Langmajerem se ještě jednou musí spojit aby,... Aby co? Vlastně sám ani nevím, co tenhle příběh měl charakterizovat. Zkrátka odnikud nikam. Navíc u jedničky Bobulí jsem se dokázal smát a sžít s hlavními herci. U dvojky je sakra problém vyloudit na tváři úsměv. Krampol v roli naštvaného otce nemůže rozesmát snad nikoho. To už větší naději má Postránecký, který se objevuje pouze ve dvou scénách. Ani té mé oblíbené Terezky Voříškové jsem se moc nedočkal. Dvojka Bobulí je prostě nastavovaná kaše, která nemá šanci zaujmout zhola ničím. Komedie bez humoru a děj, který byste těžko hledali. Navíc zatímco jednička mi příjemně utekla, tak dvojka byla strašná nuda. Jen ten Kryštof na konci hezky zní. (29 %) (28.09.2016)

"Lepší je si to posrat podle svýho, než podle toho, co ti raděj ty druhý." Na Pálavu jsem se vrátil rád. Mně totiž baví udobřovat se s Klárkou, hledat bankomat s mafiánem Pavlíkem, nelhat policistům i snažit se zabít nadrženýho Jirku. Je tam i pár věcí, co mě moc nebaví, ale není nad to, dát si v poklidu sklenku slámovky při západu slunce nad vinohradem. Škoda, že jsem abstinent. Po pár demižonech vínka bych možná viděl film aspirující na Oscara. Takhle jsem viděl jen takový obyčejný pokračování zábavnýho filmu. A neměl bych zapomínat na poučení, že škvarky jsou moravský müsli. (18.12.2022)

Na zakázku natočená zvrácenost, v níž chybí téměř vše, co dělalo první Bobule výjimečnými. Chybí poetika, příběh i osobitá režie. Zbyla jen marnost, křeč a Voříšková s Postráneckým, kteří se během subjektivních pěti hodin (nekecám, ten film je nekonečnej!) stávají záchranným kruhem ve stoce plné scenáristického slizu a nesvéprávných hereckých (mnohdy až ochotnických) výkonů. Ale ožíračka to musela být pěkná. To jo. (24.10.2009)

Nevinně o víně po druhé, tentokrát více ztřeštěně. Všechno začíná honičkou, kdy Jirka prchá před svým skoro tchánem, který ho chce zabít, protože mu zneuctil dceru Marii. Tchán v podání Jiřího Krampola na něho pošle nájemného zabijáka Jiřího Korna. Jirka prchne na Moravu ke svému kamarádovi. Tam se za ním vypraví i zabiják. Bohužel se ubytuje u Miroslava Táborského, který mu místo kvalitního vína naservíruje strašný patok. Pak se na Moravu vypraví i rodiče Marie, kteří znají jen název vesnice, ovšem těch vesnic je několik. Takže objíždějí jednu po druhé, až nakonec dorazí do té pravé. Dočkáme se i svatby, kde se bude ochutnávat slámové víno. To bylo něco málo k nástinu děje. Pan Lipský se ve filmu objevuje jako duch, který vždycky Honzovi vyjeví nějakou životní pravdu. Pan Krampol se pěkně předvedl. Měl tu i jednu nechutnou scénu, při které celé kino vybuchlo smíchy, a to bylo, když se šílěně opil a ustlal si v pěstírně žížal a Jana Švandová ho šla hledat. Kachna od Citorenu přežije všechno, i průlet bilboardem. Není divu, protože původně bylo autíčko vyrobeno pro sedláky a nyní je sběratelskou kuriozitou, za kterou se každý s úsměvem otočí. Adámkovo vinařství vyrábí velmi kvalitní víno. Už jsem ho pila. Takže, vím o čem mluvím. Nechávám si ho vždycky pro zvláštní příležitosti. Odcházela jsem z kina s velmi příjemným pocitem. Říkala jsem si, že by klidně mohl vzniknout i třetí díl. (24.10.2009)