Dread

Těch 90 minut se zdály delších, než ve skutečnosti byly. Dobrou hodinu trvalo, než konečně přišlo to, na co divák celou dobu čekal. Tahle část už však nabídla několik pochutin v čele hladomoru a návodu, jak rychle a účinně se zbavit podstatné části své pokožky (tahle scéna mi, bohužel, připomněla jednu podobnou příhodu v mém blízkém okolí). Úplný závěr nečekaně přitvrdí a nabídne "fucked up" scénku alá první Saw. I díky ní vytahuje moje hodnocení z mělkých vod do těch průměrných, i když stále slabších. Potěšili ale The Veils a jejich temná balada Vicious Traditions. P.S. Právě jsem dočetl Barkerovu povídku a je fantastická. O to víc zamrzí její filmová verze. (28.01.2014)

Slušný film podle jedné z nejlepších barkerových povídek, který se sice předlohy drží jen dost volně, ale pořád to dopadlo fajn. Většinu filmu se vlastně nic hororového neděje a jen se řeší školní projekt hlavních hrdinů, z nichž jeden je trošku šílenej a nakonec mu rupne v bedně a projekt vyžene do trochu extrémnějších rovin a to už je tak poslední půlhodina filmu, která vychází z povídkové předlohy nejvíc. Úplný konec je pak zas něco jiného než v povídce a je docela silný. Normálně by to asi bylo na ***, ale protože je to narozdíl od Krále syrohlava slušná barkerovská adaptace tak dáme **** :) (11.07.2010)

"Trauma v hlavě díru leptá, psychopat se ze tmy chechtá." Když nebudeš čelit své bestii, příjde si ona pro tebe. Strach tě sežera zaživa, skvrny na duši nevycídíš ani pěti litry Sava a orální sex s mrtvolou (v pase rozpůlenou) bude mít své mouchy. Chudák Quaid, noční můry měl par excellence a ke všemu i ucpané umyvadlo, jak do něj vysypal a spláchnul půl kýble prášků. Místo šikovného instalatéra a lepšího psychiatra však sháněl dobrovolníky pro studentský experiment, balil flekatou příslibem kvalitního sexu a zlomeného srdce a nakonec si hrál s revolverem a nedobrovolným dobrovolníkem na tichou poštu. A kdyby nebyl takový škrt a vegetariánce Cheryl ten trauma steak každý den vyměňoval za čerstvý, rozboural by mě jak řezník kýtu, za 5 hvězd.  Ale červy prolezlé, zelené až rosolovité cosi? To se nepapá. To by neskousli ani kluci z ragbyového týmu v Andách (kamarády žvýkali, ale čerstvé, resp. čerstvě zamražené). Žádné jídlo, žádné dilema. Ten shnilý kus scenáristovy prdele smrděl křečovitou snahou Anthonyho DiBlasi (či Cliva Barkera, nečetl jsem) šokovat co nejvíc, bez ohledu na uvěřitelnost. Tichá pošta a péče o pleť ocelovým rejžákem, ty byly top. (15.03.2023)

Je mi docela ukradený, jestli je to dle nějaké povídky nebo ne. Hodnotím film, který se žánrově pohybuje na hranici psychologického dramatu a hororu, a od kterého jsem čekal prachobyčejnou teenagerovskou vyvražďovačku, ale dostalo se mi především milého překvapení, a to v podobě originálního námětu, který řeší myšlenku strachu tedy fóbií z čehokoli a jestli je možné ji překonat. Co mě trochu mrzí, je málo rozvinutý potenciál. Z hororového hlediska je totiž nejzajímavější až poslední půl hodinka. To předtím je bohužel jen průměrná podívaná a leckoho může nudit. Já jsem to vzal v podobě, jaké mi to bylo naservírováno a myslím, že si Dread ty 4 hvězdičky zaslouží - hlavně díky lepšímu konci. (PS: při té scéně s masem sem málem blil, hnus) 70% (16.11.2011)

Nadprůměrný kus hororové filmařiny s nadprůměrným námětem ( jak jinak , Clive Barker je Clive Barker), nadprůměrnými herci ( v rámci hororu samozřejmě), nadprůměrným technickým zpracováním ( prostě to dobře vypadá, nemyslím tím nějaké digitální hrátky) a nadprůměrnou gradací děje ( Quaidovo vyrovnání se se svým strachem opravdu stojí za to). A celou dobu jsem měl pocit, že Rathbone a Evans jsou mladší bráchové Deppa a Dafoea:) (30.11.2012)