Režie:
Mervyn LeRoyKamera:
Sol PolitoHudba:
Bernhard KaunHrají:
Paul Muni, Glenda Farrell, Helen Vinson, Noel Francis, Preston Foster, Allen Jenkins, Berton Churchill, Edward Ellis, Hale Hamilton, Sally Blane (více)Obsahy(1)
Vojnový veterán James Allen odmieta návrat do starej továrne. Je nevinne zatiahnutý do prepadnutia a odvedený do nezvyčajne brutálneho "reťazového väzenia" (Chain Gang). Keď utečie, usadí sa v Chicagu a tam sa stáva úspešným v stavebnom priemysle. Dáva sa dokopy s dievčaťom menom Marie, ktorá ho neskôr vydiera, že prezradí jeho minulosť, ak sa s ňou neožení. No James spoznáva Helen, zamiluje sa do nej a veci sa stávajú ešte horšími... (matriosa)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
První půlhodina je svojí třicítkovskou naivitou na ránu, pak se to naštěstí lepší, i když pachuť patosu nemizí. Divím se, že mi to vadí tady, když s takovým Panem Smithem nemám problém - zde je to ale neopodstatněné a nefunkční. Navíc Muni je nesnesitelný. Film důležitý, ale ne moc dobrý. Místy nápaditá režie to bohužel nezachraňuje v plné míře. ()
Vynikající osobitá filmařina, dějově svižná, myšlenkově dráždivá, formálně velmi naturalistická a dokonce, což u filmů klasického Hollywoodu oceňuji snad nejvíce, emocionálně nesmírně silná! Dynamická režie nemá chybu a vedle profesionálně a rytmicky nasnímaných únikových sekvencí zaujme i chytře promyšlenými dějovými zkratkami (záběry na mapu, kde se zobrazuje putování hlavní postavy, nebo na zaměstnaneckou kartu, kde vidíme její kariérní vzestup a zvyšující se příjem...), Paul Muni je obrovský charakter a získá si veškeré sympatie a scénář funguje jednak coby strhující kriminální drama o vůli vzepřít se nešťastnému osudu, ale také jako útočná společenská a politická satira... Pro mě dost možná nejlepší zvukový snímek třicátých let, nutno tedy dodat z těch, co jsem dosud viděl... 100% ()
Paul Muni měl ještě možnost (a využil ji) konzultovat reálie se skutečným "Jamesem Allenem", s Robertem E. Burnsem (Paul Newman o 35 let později už tuto šanci neměl). Přesto by bylo velice zajímavé oba filmy porovnat, už proto, že Cool Hand Luke byl filmem mého mládí: obě verze se drží stejného dějového schématu, přitom jejich vyznění se výrazně liší. Největší rozdíl však vidím v hereckém projevu (charakterovém ztvárnění) hlavního hrdiny obou Paulů, pólů. ()
Vyčítaná naivita mi paradoxně na filmu vadila jen naprosto minimálně. Naopak ji u kritiky "civilizovaného" světa považuji, dle teorie kladiva Johna Doea ze Sedm, za jediný možný způsob, jak přesvědčivě zobrazit a upozornit na zdejší problém. Velká škoda že je příběh galejníka přes výborný výkon Paula Muniho, celkové téma a bezchybný závěr natočený poměrně nezajímavým a nudným způsobem. ()
Galejník má jednu z najsilnejších postáv Hollywoodu 30tych rokov a je na svoju dobu prekvapivo veľmi tvrdý čo sa týka obžaloby všemožných štátnych inštitúcií od právneho systému až po väznice, ako aj sociálneho sytému v štáte, zmietajúceho sa v kríze a plodiaceho kriminálnikov ako svoje nechcené obete. To, že môžu byť aj vojnoví hrdinovia, nehrá v ich odsúdení žiadnu úlohu. V tom tento film predbehol, resp. položil základy klasickým filmom, venujúcim sa ťažkým osudom vojnových veteránov. Ubiehanie času v tvrdých podmienkach väzníc pripomína udieranie kladiva pri odpadávaní listov kalendára a my v nej si spomenieme na klasické, dnešnému divákovi oveľa známejšie kúsky, v ktorých sa od LeRoya režiséri mnohému priučili. James Allen je postava tajomná, ktorá svoj charakter odkrýva až postupom času a najviac by som ju charakterizoval slovom ctižiadosť. Celý jeho život je útek, je na cestách a ako keby mal tento osud vpísaný vo svojej náture, keď chce stavať cesty a mosty. Mnohé scény sú napínavé až na hranu, napríklad v močiari, u holiča, alebo pred vlakom a rovnako si pri nich spomeniete na kúsky ako napríklad Fugitive a uznáte, akým silným inšpiračným zdrojom tento film dodnes je. Allen prišiel do väznice ako tulák, odchádza z nej ako ctižiadostivý muž, ktorý vie, čo chce v živote dosiahnuť. Aj takto dokážu úrady manipulovať s faktami a obhajobou prehnitých štátnych inštitúcií. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (7)
- Snímek byl natočen podle skutečného příběhu Roberta E. Burnse. Ten se dokonce zprvu podílel i na výrobě filmu, ale nakonec z Hollywoodu raději kvůli svému bezpečí vycouval. (Hans.)
- Natáčelo se převážně v americkém státě Kalifornie. (Terva)
- V roce 1991 byl film vybrán pro uchování v Národním registru filmů pro svůj kulturní, historický a estetický význam. (Terva)
Reklama