Letters to Juliet
Listy pre Júliu
Letters to Juliet
Režie:
Gary WinickScénář:
Jose RiveraKamera:
Marco PontecorvoHudba:
Andrea GuerraHrají:
Amanda Seyfried, Christopher Egan, Vanessa Redgrave, Gael García Bernal, Franco Nero, Milena Vukotic, Marcia DeBonis, Giordano Formenti, Ivana Lotito (více)Obsahy(1)
Reportérka The New Yorkeru Sophie odjíždí se svým snoubencem, šéfkuchařem Victorem, na předsvatební cestu do italské Verony. Na nádvoří spatří ženy, které píší své vzkazy Julii a ukládají je do štěrbin v kamenné zdi. Sophie se seznámí s dobrovolnicemi, které na tyto dopisy odepisují. V jedné ze štěrbin najde dopis, který před padesáti lety napsala Angličanka Claire Smithová. Zamilovala se do italského mladíka Lorenza, ale nenašla odvahu s ním utéct a vrátila se domů. Sophie jí odepíše a k jejímu překvapení se Claire i s vnukem Charliem objeví ve Veroně. Obě ženy se rozhodnou, že se pokusí Lorenza najít, a Sophie chce příběh napsat do novin. Charlie je ale velký skeptik a od záměru je zrazuje. Victorovi Sophiin výlet nevadí, je zaměstnán jednáním s dodavateli zboží do své restaurace. Sophie vytipuje muže stejného jména v okolí a všichni tři po několik dnů jezdí a vyptávají se. Ale ani jeden z nich není tím Lorenzem, kterého Claire milovala. Sophie zpočátku nemůže Charlieho vystát, ale s přibývajícími hodinami zjišťuje, že není takový, jakým se jeví, a oba se pomalu sbližují. Před odjezdem si na jedné vinici chtějí dát víno. A Claire pozná Lorenza ve vnukovi majitele vinice... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Zamilované, šťastné, slunečné × laciné, předvídatelné, nijak herecky ani dějově vyčnívající, stereotypní. Klasický romanťák v krásné slunné Itálii. Jak to celé skončí je nám jasné hned po prvních několika minutách. Co na plat, i přesto jsem si párkrát pobrečela, holt ženská. Děj byl natolik prostý, že nedovoloval jakékoliv herecké maxima. Neberu v potaz fakt, že všichni Italové umí plyně hovořit anglicky, prostě pohádka. Film je to pohodový, a svým šťastným koncem možná i pozitivní. ..teda ta Itálie, asi tam vyrazím.. ()
Naprosto nereálný film, v němž všichni Italové mluví skvěle anglicky (ha-ha!), nikdy neprší a nikdo si zjevně nevšiml, že Gael García Bernal není Ital, ale Mexičan (ovšem, Američané přeci rozdíl mezi italštinou a španělštinou nepoznají). Navíc, když mám doma Gaela, nebalím trapného anglického suchara... Ale jinak jako romantika ucházející a za Amandu hvězdička navíc. ()
Otřesné. Nudná rádoby slaďárna, u které má divák pocit zneužití. Herec v hlavní roli naprosto nesympatický a Amandin úsměv to prostě nezachrání. Hudba ve filmu působila komicky. Vůbec nepodtrhávala dějovou linii filmu. Ve chvíli, kdy se rozhodnu jet hledat lásku křížem, krážem po Itálii, tak si umím představit jinou hudbu, než moderní popík. No prostě děs a hrůza... Za mě 1* za to, že jsem vydržela do konce. (I když ta by teda měla být pro mě) ()
Pryč jsou ty časy poctivých a nedej bože originálních romantik!! Tu a tam nás něco ještě poměrně příjemně potěší a překvapí, ale toho sympatického šimrání už vážně není moc. Dopisy pro Julii jsou přeslazená, laskavá a místy dokonce i nadprůměrná záležitost, která by ráda na svou stranu dostala co nejvíc divaček s kapesníkem po ruce, ale daří se jí to jen sporadicky. Bohužel jsem ji navíc viděl běžně v televizi. Bernal tak zněl v českém dabingu děsně otravně, chybělo mi to jižanské nutkání, prostě vyběhnout do nejbližší sýrárny nebo si otevřít víno a vědět, že si tuhle romanci chci dát někdy znovu. Ta finální jiskra tomu holt schází.. Přesto nás režisér a producent Gary Winick za svůj krátký život (v roce 2011 ve 49 letech podlehl rakovině) potěšil několika žánrově slušnými kousky (třeba další z pozitivních příspěvků pro náctileté princezny Přes noc třicítkou) a to není tak úplně málo.. ()
Tomuto filmu byste mohli dát několik záporných přívlastků (předvídatelný, přeslazený, jednoduchý) a všechny by více méně seděly. Nicméně Letters to Juliet je fajn film. Je to pohodový snímek z prostředí slunné Itálie, kterou vás provází krásná Amanda Seyfried a herecká legenda Vanessa Redgrave. A pokud od tohoto snímku nebudete vyžadovat nic víc, než jen 105 minut čisté pohody a nebudete se zaměřovat na všechnu naivitu, která mnohdy je až do očí bijící, neměli byste být zklamání. Já byl upřímně překvapen, a proto dávám 70 %. P. S. A na to, že se režie ujal někdo, kdo natočil nevtipnou komedii Přes noc třicítkou, to dopadlo opravdu dobře. ()
Reklama