Silnice

Silnice mi evokuje o rok starší Komedianty podle předlohy Ivana Olbrachta. Jiné Felliniho kusy jsou víc komplikované, některé mě mě nestravitelné, ale Silnici rozumím bez výhrad, je mi blízká. Výborné obsazení, které přesně odpovídá figurám, skvělá Giulietta Masina, která mě zaujala ještě víc než v Cabiriinyjích nocích. Za mě nejsilnější Felliniho snímek. (18.12.2018)

Svojim posolstvom predchnutým kresťanským duchom je tento film, ktorý Felliniho preslávil po celom svete, jednoducho krásny a čistý ako Duch svatý. Z pôvodného zámeru vytvoriť "chmúrnu rozprávku" vzniklo nadčasové veľdielo, ktoré má čo povedať každému, kto je ochotný načúvať. Film, ktorí jedni označili za "zradu neorealizmu" a druhí zas vyzdvihovali jeho "čisté kresťanstvo", pritom nebol myslený ako jedno ani druhé, šlo len čisto o vyjadrenie autorovho pohľadu na svet, strachu zo samoty, vízií zániku, znechutenia z našej civilizácie a nádeje, že ľudské hodnoty napriek všetkému pretrvajú. Nezačnem radšej rozoberať, či sú oné vyzdvihované hodnoty položené na správnych základoch alebo sú iba útechou pre slabých, chudákov a hlupákov, odpoveď by som aj tak nenašiel. Podstatné je, že CESTA je silne znepokojivá, nenechá diváka chladným a prinúti ho rozmýšľať, čo bol presne jeden z cieľov, ktoré Fellini svojimi filmami chcel dosiahnuť, hoci si to možno ani sám neuvedomoval. Každopádne, neexistuje vo svetovej kinematografií veľa filmov vyjadrujúcich sa tak výstižne a pôsobivo k téme pokory. Mám len trochu problém s tým, že je pre mňa z filmového hľadiska trochu málo výrazný, inak by som s hodnotením neváhal. (20.10.2006)

Nenápadně se rozvíjející příběh vztahu mezi dvěma naprosto odlišnými osobami, který však v posledních minutách jedinou scénou probudí takový přívál emocí, že nelze pochybovat o tom, že jde o dílo opravdového mistra. A taky Giuletty Masinové, která svou tváří vyjádří vše a od prvních minut si jí divák musí zamilovat. (25.05.2009)

Středem vyprávění ještě není Felliniho obrazová symbolika, nýbrž Giulietta Masina - herečka, jejíž stydlivý pohled plný morální nevinnosti vydá za tisíce slov - a Anthony Quinn, charismatický hromotluk, který svým excentrickým výkonem dokope diváka přesně k těm emocím, jaké zrovna situace vyžaduje. Ti dva společně stvořili tak nezapomenutelnou dvojici a jejich vzájemná odlišnost se mezi nimi stane tak silným a příběhově sjednocujícím pojítkem, že to mistr Fellini mohl tentokrát za kamerou jen tak suše odzívat, a stejně by nás tragický závěr praštil přes zátylek nevídanou pocitovou smrští. Příběh je tentokráte velice primitivní a některé filozofické motivy ho jen zbytečně natahují, ale ve Felliniho bohaté, náročnými myšlenkovými díly nabité filmografii se Silnice rozhodně ani po letech neztrácí, spíše naopak... 80% (07.10.2015)

Pro mě osobně nejlepší film Federica Felliniho, který je dle mého názoru asi nejvíce otevřený širokému diváctvu a díky tomu je i nejvíce populární. Líbí se mi jeho poetika, která míchá melancholii s optimismem, výborná postava Gelsominy, která je stejně jako Charles Chaplin tragická i vtipná zároveň. Líbí se mi příběh, který začíná i končí u moře a jenž podkresluje geniální melodie na trumpetu. Film chvílemi spadá až do lyrického vidění světa a kombinuje reálnou vizi světa spolu s Felliniovou imaginací, která se objevuje v podobě cirkusu, orchestru v poli atd... I když nemám zrovna Felliniho jako osobnost moc rád, tento film, to nemůžu popřít, je skvělý a má i dnes co nabídnout... (09.09.2006)