Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Come with me for fun in my buggy, pá pa pá pá, come along let´s go for the hell of it... nezapomenutelný a chytlavý song Olivera Onionse doprovází většinu scén jednoho z nejvydařenějších snímků komediální dvojice Spencer/Hill. Spencer věčně nabubřelý a na oko otrávený, Hill usměvavý a lišácký. Nejeden záporák okusí tvrdost budspencerovky (rozuměj ránu otevřenou dlaní s charakteristickým doprovodným mlasknutím) a se zbytkem zamává pomocí svých nápaditých bojových kousků elegán Hill. Spousta výborných scén (gymnastická tělocvična, sborový zpěv, motorkářský gang), které prostě fungují i napodesáté. A ta dunovka je fakt krásná. (25.05.2007)

Uno dos tres, Lalalala la la, lalalala la la., bm brm brlllllll bm brm brllllll.........hm........ HA!!!!!! Kdo by neznal nápěv sboru společně s bassbarytonem Budem, jako by snad ani nemohl existovat. Tento film, je rozhodně tou nejlepší show, kterou tito dva pánové kdy natočili. Skvěle rozehraný příběh, maestro Paganini, nadupaná autíčka, ještě silnější mašinky, hlášek k prasknutí a v neposlední řadě bitky, které málokoho nechají bez úsměvu. A k tomu ústřední píseň Dune Buggy, která baví do dnes. Děkuji za přečtení a já odcházím na teplé párky a studené pivo. (20.01.2013)

Normálně za 1*, ale další za písničku dua Angelis a třetí * z nostalgie, protože to tenkrát v kině bylo vedle francouzských komedií to jediné veselé v rudé šeďi všedních dnů, kdy včera znamenalo už zítra! Dabing ač herecky dobrý po technické stránce prachbídný. Tradiční nešvar českého dabingu vytahovat dialogy na úkor okolních ruchů je tady podaný tak, že rámus z okolí téměř není slyšet. Nevím, jestli je to vina odfláklého vydání DVD. (12.08.2008)

Nechal jsem se oklamat DVD obalem, na kterém je tučným písmenem uvedeno: Nejpovedenější komedie od dvojice Spencer a Hill. Reklama zůstala reklamou a své pověsti o tom, že klame lidi, nezklamala. A při tom zápletka filmu je podle mě nejpropracovanější ze všech komedií této dvojky. Chápu, že naši rodičové chodili v 70. letech do kin, které byly plně obsazená, díky těmto italským komediím. Jenže ony ty filmy jsou pořád na jedno „brdo“. Spencer vždycky sedí např. u stolu a pije nápoj. Za ním stojí nějaký chlápek, který ho mlátí např. židlí aj. Spencer je v klidu. Po chvíli se zvedne a jednou ranou jeho tvrdou pěstí zničí protivníka, i když ten ho chvíli před tím mlátil dřevěnou židlí. Je divné, že na Spencerovi není ani šrám. Dovedete si vy představit, kdyby vás někdo přetáhl např. baseballovou holí? Nechtěl bych vidět následky. Byly byste vůbec rádi, že jste přežily. Hill je také v každém filmu stejný. Jen oproti Spencerovi využívá více svůj mozek při bitkách. Také to působí velmi nereálně. Člověk, který váží 75kg přemůže několik borců, kteří mají váhu nad 100kg. Scénka z filmu, kdy Spencer jezdí v domě bugginou působí spíše k pláči, než aby splnila svůj původní účel, který byl přivést člověka k legraci a vyvolat v něm smích. Bylo mi hodně divné, že tu jízdu vůbec někdo přežil! Neviděl jsem úplně všechny filmy této, pro většinu velmi úspěšné a zábavné dvojky, ale můžu vám s čistým svědomím říci, že si už žádný film, kde hrají spolu nepustím, protože by skončil v odpadu. Na závěr se ještě jednou omlouvám za tu jednu symbolickou hvězdičku, ale je to hlavně tím, že jsem viděl nekolik komedií s Budem a Spencerem v krátkém časovém úseku. Kdyby tento film byl první mnou viděný, tak bych ho považoval za čistý průměr. (12.09.2008)

Rozhodl jsem se, že se vrátím k filmům s Budem Spencerem a Terencem Hillem, a to se strachem, že po letech zjistím, jaká je to vlastně kravina. Jenže namísto toho jsem zjistil, že tahle dvojice je pořád skvělá, že pořád baví a že si musím těch jejích filmů sehnat více. Zábavné, parťácké a pořád vtipné i ve své absurditě. (25.04.2016)