Zbav nás od zlého

Já tu teda nechci opakovat to, co již napsal Rob Roy a Pishin, ale mluvit o tomhle filmu a nezmínit Straw Dogs a pěknou kameru je nemožné. Strašáci jsou syrovější, tohle si více hraje s vizuální stránkou, ale vyznění je podobné. Od vesnice se radši držet dál. Hodinu a půl dlouhé neředěné peklo buranství, ožralosti a předsudků. Moc v rukách "vobyčejnejch lidí". Mně z toho dění bylo místy až nevolno. Kromě kamery bych vyzdvihl i zvukovou stránku. Ve vypjatých chvílích, kdy na obrazovce lidi kříčí z plného hrdla, jsou slyšet jen zvuky okolí, například šumějící les, křik samotný nikoli. A je to dost působivé, přesně to k té scéně padne. Vůbec se mi zdá, že režisér má dobrej vkus a cit pro míru. Zdejší exploitation blok možná bude žbrblat nad umírněností té poslední akční scény ... ale víc by jenom uškodilo, což si Bornedal nejspíš uvědomuje. Paráda a velké milé překvapení z Dánska. 9/10 (12.04.2010)

Syrový a brutální náhled do nitra dánské vesnice, v jejíchž usedlících se po tragické události probudí to nejhorší. Kolikrát jsem si vzpomněl na vesničany u nás na chalupě a říkal si, co by kdyby, protože typologicky bych tam jistou podobnost našel, ačkoliv takové obrátky, jaké příběh nabral v posledních dvaceti minutách, bych od našich křupanů neočekával. Alespoň doufám. Jediné, co mi trošku dělalo problém, byl ten zesvětlený efekt, který mi příliš neseděl. Naopak bych v tomto případě světla spíše utlumil, případně nechal vše v normálu. Té tragické absurditě by to jen prospělo. Každopádně na Sever patří další poděkování. 85% (27.10.2015)

Tento film je trochu zvláštním thrillerovým dramatem. Jeho atmosféru by šlo asi nejlépe vystihnout slovy jako „zlověstná“ či „znepokojivá“ (ale také poněkud škodolibá). Dlouhou dobu se jakoby nic neděje. Čeká se na moment, kdy jedna z postav (konečně) shodí svoji vinu na druhou, a pak se odstartuje veřejný lynč. Jde vyloženě o ticho před bouří, nevinnou přípravu na emocionální nálož (vzteku a hněvu) toho nejtěžšího kalibru. Ale i to předchozí zdánlivé „nic se neděje“ pomáhá vysvětlit motivy některých postav, částečně rozvíjet jejich prvotně nahozené charaktery. Přesto, až dojde na jatka, jedna z postav se začne chovat poněkud jinak. To když dojde ke střetu mateřského, ochranitelského citu (žena) na jedné, a smyslu pro spravedlnost a jakýsi odpor k lůze na straně druhé (manžel). A přestože jisté pohrdání chátrou člověk vidí už na oslavě, fanatický a potěšený výraz pána domu staví předešlého slušňáka do pozice de facto magora, který využívá dané situace k tomu, aby si s těmi, kteří jsou pro něj odpadem, de facto tak trochu vyrovnal účty (resp. nechal na povrch vyplout to, co ho sžírá uvnitř a dost možná už pěkně dlouho). Nastává však problém, že v danou chvíli je už publikum (nebo předpokládám alespoň jeho většina) na právníkově straně, a najednou se cítí nesvé, komu to vlastně fandí. Přichází tedy moment, kdy se společensky kritický podtón snímku neobrací jen na postavy ve filmu, ale i na samotného diváka, což je hodně drzé, částečně nepříjemné, ale po jistém odstupu to zpětně oceňuju. A proto si nemyslím, že přímé přirovnávání tohoto filmu k Peckinpahovým Strašákům či snad dokonce jeho remaku (jak tu mnozí v komentářích předvádějí), je úplně vhodné (společné mají jen určité věci). No a pak samozřejmě přichází ta známá pravda o zoufalých situacích, které si žádají stejně laděné činy (matka). Jde o docela drsnou pasáž, ale možná ještě tvrdší je závěrečná pointa, která vše viděné převrací v docela kruté probuzení (především tedy divákovo). Škoda jen toho (na můj vkus) už trochu zbytečného zlehčování na samotném konci filmu (tvůrci, po očku se vysmívající divákovi, si prostě nemohli odpustit ještě jedno rýpnutí do něj). Za mě to budou prozatím solidní 4*, ale snímek si přímo žádá další zhlédnutí (ať už kvůli dalšímu velebení či naopak kritice). „Nejsou špatní lidé, Violo. Jsou jen lidé, kterým chybí láska.“ – „A proto jsou špatní?“ – „Jsou velmi smutní, a proto často udělají něco špatného.“ (21.11.2014)

Tak původní komentář mažu, protože jsem bohužel (naštěstí pro tento snímek) viděl Straw Dogs až po tomto a jsem fakt naštvanej. Taková vykrádačka, fuj. Dobře, beru že to může být bráno jako remake, ale vyjma mírně odlišného děje je tu stejné opravdu všechno, nač si vzpomenete. Hodnocení zpětně měnit nebudu, protože jsem se velmi bavil a oproti Strašákům je tu i navíc pointa a lepší psychologické rozebrání, ale stejně jim to nemůže formou konkurovat. To je Anna. Anna je Pernilina kolegyně a její taška je plná dodatků, které chce vložit do zpěvníků. Spolu s Pernillou vyučují náboženství. Anna je anděl. Ale má příliš velké srdce. Je sobota. Dobře se na ni podívejte. Máte poslední příležitost. Protože Anna brzy zemře. 80% (02.01.2013)

Psychologická štúdia kolízie dvoch sociálnych vrstiev a dvoch kultúrnych svetov, nezvratne smerujúcej v kolektívnu ľudskú tragédiu. Politicky uvedomelá dráma, napínavý thriller i inteligentná komická satira v podaní sviežej a nápaditej filmárčiny, ako ju vedia iba tí najtalentovanejší a najviac open-minded európski tvorcovia. Majstrovská súhra myšlienkovo hutného príbehu s vytriebeným vizuálom, ktorý pomáha dokreslovať postavy a prostredie rovnakou silou ako dialógy a herci. Mrknite do galérie na fotku, kde žena s manželom (či na inej fotke s deťmi) stojí vystrašene pred dverami. Všetko je to tu, vrátane Hitchcocka. Delikátna záležitosť! (20.01.2012)