Katka

to, co plati o Renem, plati aj o Katke. Pre nich uz bohuzial niet cesty spat a mna by nejakym zvlastnym masochistickym sposobom zaujimalo, kde bude Katka o par rokov. Luto mi jej nie je, nie je mi luto ziadneho narkomana, je mi len luto toho, ze pribuda ludi, ktorym sa podava pomocna ruka a oni ju z tych ci onakych dovodov odmietaju. Kiezby bolo pribehov so stastnym koncom viac, rozhodne by ich dnesna doba potrebovala. Na casozbernych dokumentoch je krasne to, ze najvacsim umenim je zohnat len zaujimavy "namet" v podobe neobycajneho zivota pre nas "obycajnych" ludi, ktorych vzdy osud, vymykajuci sa z bezneho stereotypu, dokaze takto uchvatne rozhadzat. A Helena Trestikova ma na taketo osudy nos a dufam, ze par casozberakov od nej este uvidime. (01.07.2011)

Silný (tíživý a nepříjemný) divácký zážitek z toho dělá už téma, takže není úplně lehké určit, kde začínají (a končí) kvality filmu samotného. Proto podobnou měrou chápu jak lidi ze snímku "nadšené", tak ty trochu zpruzelé (osočující dokument z citového vyděračství). Je to bezesporu vynikající materiál k odrazování (dětí) od tvrdých drog (už kdysi ve škole nám učitelé pouštěli původní televizní verzi), v souvislosti s tím funguje také jako velice syrový a sugestivní obraz života na odvrácené straně společnosti (přespávání ve squatech, problémy se sháněním peněz na další dávku, kapitola sama pro sebe je Katčino těhotenství), jako studie "partnerských" vztahů těžce drogově závislých apod. Třeštíkové dokument rozhodně nenabízí málo (spíš se vkrádá otázka, zda by vlastně vůbec mohl nabídnout víc), akorát se prostě nemůžu zbavit pocitu jisté tendenčnosti - je to zkrátka přesně takové, jaké předem čekáte, že to bude (samozřejmě hlavně v celkovém vyznění). 80 % (13.06.2019)

„Prekážkou ste sama sebe.“ 4 roky po MANŽELSKÝCH ETUDÁCH PO DVADSIATICH ROKOCH a 3 po MARCELE prišla Třeštíková s ďalším komplikovaným dokumentom. KATKA ale má viac spoločné s RENÉM, než s nimi. Třeštíková i tu ponúka hrôzostrašný príbeh. Nie zlý v zmysle „nekvalitný“. Vôbec. Hrozný, príšerný, strašný. Katka, rovnako ako René, je človek, s ktorého rešpektovaním budú mať asi problém i benevolentní diváci, ktorí vedia, že život nie je ľahký a všetci sem-tam niečo pokazíme. René a Katka sú však osoby, ktoré predstavujú pre našu trpezlivosť skúšku. Ak si Katka v detstve preskákala naozaj to, čo je naznačené (psychický a fyzický teror zo strany otca, incest), dá sa pochopiť, že sa z nej stala zdrogovaná troska, ktorá stokrát sľúbi „Prestanem brať“ a ešte v tú noc sa prefetuje do bezvedomia. Keď sa dozvedáme, že je tehotná, zatmie sa nám pred očami. No doprdele. Totálny rozklad osobnosti. Miestami som až neveril vlastným očiam a začínal som si myslieť, že AŽ TAKÉTO HROZNÉ TO PREDSA BYŤ NEMÔŽE, že je to všetko inscenované, ale nebolo. Tento film by som púšťal tým, ktorí nechápu, prečo mám rád horory. Realita je stokrát desivejšia, než horory. (28.05.2011)

Nehezký dokument o problematice, která mě osobně sice vůbec nic neříká, ani se mě přímo nedotýká, přesto uznávám, že tito lidé bohužel tady s námi na planetě žijí a vedou svůj každodenní, ve většině případů, zoufalý souboj se životem. Sebedestrukce Katky je zachycena naprosto přesvědčivě. Nemůžu říct že by se mě dokument líbil, spíše jsem rád, že jsem ho viděl. Roman Liška je veliká hvězda a hrozně mě mrzí, že třeba nehraje ve filmech :) 60% (05.10.2017)

Povedená sonda do života toxikomanské celebrity. Kdysi jsem se v ďáblickém nonstopáči spokojeně propíjel ke kýženému bezvědomí, když dorazilo jakési typické taxikářské prase a oblažilo okolosedící historkou o tom, že mu žena odmítá žužlat pohlavní výstupek poté, co zahlédla jak v dokumentu nastupuje slečna Katka do jeho vozidla za účelem totožné mlaskavé akce. Veselý příběh z periferie. (06.05.2012)