Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Margarethe von Trottová, jedna z čelných představitelek německé nové vlny a velice aktivní propagátorka feminismu v kinematografii, našla pro svůj snímek z roku 2009 inspiraci v historii. Hlavní hrdinkou jejího biografického dramatu je Hildegarda z Bingenu, možná největší ženská osobnost německého středověku, básnířka, léčitelka, hudební skladatelka, teoložka, ale především nadčasová vizionářka, z jejíchž odkazů svět čerpá dodnes. Von Trottová se rozhodla sledovat život této výjimečné osobnosti v celé šíři - od jejího příchodu do opatství Disibodenberg až po vstup do řádu. Nevšední ženě dovolil řád nahlédnout do tajů přírodní medicíny a stejně tak jí umožnil i spirituální vývoj, jenž se posléze odrazil hlavně v Hildegardiných náboženských vytrženích, o nichž posléze sama zanechala rozsáhlá pojednání. V pozoruhodném příběhu o unikátní individualitě, jež celý život hlásala potřebu co největšího sepětí s přírodou a dokázala se postavit i těm nejvyšším autoritám, byla hlavní role svěřena držitelce ceny pro nejlepší herečku z Cannes, Barbaře Sukowé. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (8)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

O ženskej vizionárke a vedkyni z minulých čias sme tu mali film Agora v hlavnej úlohe s Rachel Weisz a to je nepomerne lepší, zaujímavejší a kvalitnejší film. Tu sa pozeráte na nemeckú abatyšu a mníchov všade navôkol, sem tam nejaký spev jak na kástingu superstar, netuším čím to malo byť akože feministické ani chvályhodné. ()

Foma 

všechny recenze uživatele

Film zůstal daleko daleko za svým potenciálem. Suchý vyprávění, většinou o nějakých sporech, který i tak většinou vyšumí, ale že by měl člověk možnost seznámit se blíže s mystickou stránkou Hildegardiny osobnosti? Vlastně vůbec a přitom to je její mystičnost a vztah k přírodě a Bohu, díky nimž byla tak výjimečná. Samozřejmě je to těžký, tyhle věci převést na plátno, člověk asi musí bejt sám trochu mystikem (ani to třeba o sobě nemusí vědět), ale přece jen více emocí by do filmu patřilo. Mystikové jsou velice emocionální, to film musí aspoň základně zprostředkovat. Tento film je spíš jak slohový cvičení, příliš "vyváženej" a bez náboje. Tři body dávám hlavně za Hildegardu jako takovou, že se aspoň pokusili to zfilmovat. Snad se dočkáme lepšího filmu, nejen o Hildegardě. ()

Reklama

Mlle 

všechny recenze uživatele

Nudné, bezvýznamné a patologicky ahistorické dílo. Snůška chaotických vizí, jimž křesťanské vychování propůjčilo křesťanské významy, společenských šarvátek a bojů o moc v ženském klášteře, místy i s mírně sexuálním, masochistickým podtextem. Ač pro skutečné středověké dívky představoval klášter často ostrov bezpečí, klidu a možností rozvíjet i jiné schopnosti, než mlátit zrno a plodit děti, tady je filmový klášter pro diváka nezáživným vězením, v němž je nucen po dvě hodiny odolávat výměně strojených frází a rozbrojím v ženském kolektivu. Velmi špatný film. ()

JANARYBA 

všechny recenze uživatele

Největší průšvih dle mého názoru je, že režisérka obsadila do hlavní role svoji oblíbenou herečku, která je v této roli naprosto nepřesvědčivá, pro mne až přesvědčivě nesympatická....Při častých "líbačkách" na ústa mezi mnichy a sestrami mi šel až mráz po zádech...Škoda, že ve filmu prakticky vůbec nezaznělo, že Hildegarda byla naprosto mimořádná osobnost, která v mnoha oblastech předběhla svoji dobu o několik století.... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Od Hidegardy "mám" dvě CDs s její hudbou, znám několik básní a pát traktátů o přírodě. Její vize, které jsou jádrem filmu, jsem míjel jako "vedlejší produkt", přestože ve středověkém kontextu jsou zřejmě zásadní. V tom se s Margarethe von Trotta nejspíš shoduji. Přesto si ji představuji - a stejně jako režisérka mám na to právo - trochu až více jinak. Hlavně v jejím vztahu k přírodě, který zde byl zcela přebit sociálními interakcemi (scéna "vlaštovičník je na bradavice" je spíše komickou). Rovněž mi zde vadí silná feministická složka typu "dokážeme to samé co muži, ale lépe a více", místo toho, aby se zde projevil spíše autonomní ženský svět. Kášterní separace od mužů, by se tak dala lépe vysvětlit. Na dokreslení se možná hodí uvést nějakou její básničku: Vzácná zeleni / Vzácná zeleni, / jež kořeny máš v slunci / a záříš čirou radostí, /  kolem točícího se kola, / které krásu pozemského míjí: / v srdečném objetí nebeských tajemství / se rdíš jako červánky / a žhneš jak sluneční žár. / Ty zeleni jsi obklopena láskou. - Reonstruovat život středověké osoby už není možné, žádná data k tomu nepomohou. A to zvlášť takové, ze které se stala ikona. Pohled režisérky e rozhodně možný, ale i svůj pohled si dovedu uhájit. ()

Galerie (19)

Reklama

Reklama