Zrození legendy

Woo-ping Yuena jsem měl vždycky rád, ať už jako režiséra, tak i jako choreografa těch nejlepších bojových scén, co se dají vidět. Když jsem tehdy viděl prvně jeden z trailerů na tenhle bojový snímek a nakonci jsem viděl tohle jméno, musel jsem si říct, tak tohle je přesně to, co už léta letoucí hledám. Luxusní bojový scény, krásná a nekončící akce, historická doba, vyprávěný jednoduchý a dobře stravitelný příběh. A voilá, on mě fakticky nezklamal. Woo-ping Yuen opět po letech dokázal, že nepatří do starýho železa a že patří stále na pomyslný trůn jako nejlepší choreograf bojových sekvencí na světě. A já před nim smekám. Nedivím se, že si tohohle šikmookýho chlápka vypůjčili jak pro trilogii Matrix, tak pro oba díly Kill Billa, protože on je stále nejlepší. Klobouk dolů. :-) (04.08.2012)

Obžérsky opulentní spektákl jakoby představoval tři filmy scuknuté do jednoho. Pomyslně lze takto film přirovnat k amerického sestřihu "Shogun Assassin", kde z původních dvou filmů byly vynechány dějové pasáže a naopak zachovány veškeré souboje, což ve výsledku dávalo vágně propojenou koláž atrakcí. Stejně tak zde v každé třetině filmu diváci dostanou stejnou porci soubojů jako v jiných hongkongských/čínských celovečerních bojových filmech posledních let. Co do příběhu je "True Legend" na první pohled hloupoučká fantasy oslavující patriarchální hodnoty, ale z hlediska bojových scén představuje vrchol soudobých wire-fu filmů. Yuen má ohromný cit pro tempo a to, co bude fungovat na kameru, takže díky tomu spektakulární bitky nepůsobí uměle a nezáživně jako v jiných dráty prošpikovaných eskapádách typu tristního "Fatal Move". Snímek sice v kontextu dnešních trendů vyznívá jako absurdita, ale na druhou stranu se ani nesnaží jít stejnou cestou. Naopak se obrací k tradici efektně akrobatických fantaskních báchorek jako "Evil Cult" či "A Warriors Tragedy". Právě v tom spočívá jeho osobitost a přitažlivost. Navíc lze zdejší míru schematičnosti, která dosahuje až karikaturní rozměry, chápat jako nadsazenou reflexi zákonitostí bojových filmů. Ostatně ne náhodou je film pojatý jako kapitola z fiktivní knihy Letopisy o mistrech bojových umění a pojednává o údajném zakladateli stylu opilá pěst. V tomto ohledu pak i vyprávění dává smysl jako skrumáž všech nabízejících se klišé z životopisů velkých bojovníků - od historického rámce, přes tréninkové montáže až po boj proti monstrózně gigantickým cizincům. (11.11.2010)

|| Scenár: To Chi-Long | Hudba: Shigeru Umebayashi | Produkcia: Bill Kong, Zhang Zhenyang | Distribúcia: EDKO Films Ltd | Rozpočet: 20 miliónov $ | Tržby: 10,150,000 $ || Také niečo nemôže byť ničím iným, než prepadákom. A nie preto, že by to bolo vyslovene zlé. Ale s tou naivitou, umelosťou napätia, a predovšetkým nútenia diváka ľutovať ožralu, ktorý zanedbáva svojho syna je True Legend len miestami otravnou videohrou bojového umenia. A to je pramálo v dobe psychologicky vyspelých diel. (04.09.2012)

Abslutna zbytocnost natacit niektore sekvencie v 3D (umelost prostredia bila o to viac do oci, hold nie kazdy je Cameron - nema tolko financii a neobmedzeny cas na pilovanie efektov) a koncepcia rozdelenia filmu na dve polovice boli veci, ktore mi bud vadili, pripadne som nad nimi krutil nepochopiac hlavou. Ak Bodyguards and Assassins kombinovali suboje v intenciach "realnost" versus "fantazijnost" v pomere, ktory dost rusil, tak True Legend v tom ide oste ovela dalej. Ten predelovy skok je sity tak hrubou nitou, ze vdaka tomu som sa na druhu polovicu filmu nedokazal az do konca naladit a stale som mal pocit, ze sledujem kotuc z uplne neho filmu. Choreografia je miestami vynikajuca a da spomenut na Yuenove najlepsie rezijne kusky, miestami ak sa do toho zacne motat prilis vela pixelov schadzame do priestoru priemieru (ovsem je to stale ten lepsi priemer nez napr. to, co predviedol Daniel Lee v 14Blades). Pribeh liciaci zivotne osudy popredneho majstra tzv. "Drunken fist" stylu je rozpravany tradicne (teda az na spominany necitlivy predel na dve kapitoly), ako sme si zvykli u cinskych historickych filmov hlavne z dekady 80' s[EFM 2010] (15.02.2010)

Neříkám, že to bylo špatné, ale co to jako - předělávka Drunken master nebo co? Proč tak kazit film. A taky jsem čekal, kdy se tam znova objeví ten super padouch a ono nic :( Konec hodně zklamal (a jinak opakování Fearless?). Prostě mi to přišlo jako splácanina, která se v půli zbytečně zlomí a pokračuje úplně jinak. A taky kopíruje hodně filmů. (21.07.2010)