Eve no džikan

Ono je to vlastně hodně zábavné a dobré, dokonce i přes pár dost velkých nelogičností, u terých ovšem nevadí, že nejsou vysvětleny, protože by to znamenalo narušení křehké atmosféry, ale stejně, kde sakra berou androidi po odpolednách a večerech čas vysedávat v kavárně a jak to, že si můžou jen tak vypnout jedinou viditelnou známku, která je odlišuje od lidí? Naštěstí je to výborně natočené, dokonce i v momentech, kde hraje hlavní roli srdceryvné (v případě androidů obvodoryvné) dialogy o tom, jak jsou si androidi a lidé podobní, hlavně díky tomu, že ve správné chvíli předhodí vtip. Vypadá to výborně, kresba je zajímavá a občas se objeví i pár hodně zajímavých kamerových hrátek, hlavně v díle o Bezejmenném, který je tak nejenže nejvtipnější a nejiročtitější, ale i řemeslně nejzajímavější. Dost pomáhá, že jednotlivé díly jsou krátké a že postav je tu jenom pár. (01.05.2014)

Natolik povedeně ztvárněné, až jsem se nechal miniseriálem unést, přestože s prezentovanými názory nesouhlasím. Už samotná představa výroby armády nezávisle jednajících androidů musí vyvolávat paranoiu. (14.03.2010)

2 Puberťáci se v tomto anime napůl dětským, napůl dospělým (puberta je totiž mezi dospělostí a dětstvím, takže puberťáci jsou, ehm, směsí obého, he) způsobem snaží přijmout jinakost, již reprezentují roboti. Roboti jinak myslí, jinak se chovají a, anime bývá v poslední době emo, jinak i cítí. Pomáhají jim v tom návštěvy kavárny/baru Eve no Jikan, v němž platí jediné pravidlo - nedělat rozdíly mezi lidmi a roboty. V šesti dílech se dozvíme tu xenofilní pravdu, že člověk a robot jsou různí, ale jedno jsou (zřejmě něco jako trojjedinost). Jde tu samo o naivní propagačku "milujme se napříč národy a druhy", jsou tu narážky na kde co, např. robůtci musí nosit kolem hlavy prstenec (čti "Davidovu hvězdu"). Neznalí se také seznámí se třemi zákony robotiky formulované Isaacem Asimovem a tvůrci se nám budou snažit namluvit, že se jimi roboti i řídí. Hm... proč pak ale chodí do té blbé a nudné kavárny? Kvůli třetímu zákonu. Nebo kvůli prvnímu, páč mají strach, že tam ta bába provozovatelka zajde v osamění na pláč? Silné **. (16.10.2009)

Hodně zajímavý, subtilní pohled na pomalý proces změny vztahů mezi lidmi a androidy nerozeznatelnými od člověka, kteří jsou od počátku braní jako neživé sloužící věci, u kterých se ani nepředpokládá, že by mohli mít nějaké city nebo záliby. Přesto si najdou cestu do zapadlé kavárny "Time of Eve", kde platí Pravidlo: Neděláme rozdíly mezi člověkem a robotem. Jednotlivé epizody se zaměřují na příběhy různých návštěvníků kavárny a překvapeným lidem se postupně stírají rozdíly mezi "druhy". Na webový seriál moc pěkný vizuál i animace. (22.10.2012)

Veľmi jemne ladený príbeh rozvíja problematiku vzťahu robotov a ľudí. Naznačuje možnosť rozvinutého cítenia androidov, ktorý budú na nerozoznanie od ľudí. Spoločnosť, ale samostatné myslenie androidov neprijala, a preto sa musia skrývať ak chcú prejaviť svoje city a zahodiť odlišnosť. Ako aj v našom rasovo rozdrobenom svete nie je ani v tomto anime nájdený liek na rovnoprávnosť v širšej spoločnosti. Jednotlivci sa s myšlienkou rovnoprávnosti vedia spriateliť a preto sa v priestoroch kaviarne vytvoria priateľstvá. Tvorcovia taktiež naznačia možnosť vzťahu medzi robotom a človeku, ale nakoniec ju nerozvinú. (15.09.2011)