Until the Light Takes Us

Perfektní dokument o zásadním hudebním žánru počátku 90. let. Jeden z nejkontroverznějších hudebních žánrů - norský black metal je zde zkoumán prostřednictvím rozhovorů a reportáží a díky tomu je na něj nahlíženo z různých úhlů. Na jedná straně máme zakladatele žánru, kterým jde temnotu, chlad a depresi vyjádřenou pomocí démonických coverů a ledových songů, paralelně s tím jde však ruku v ruce extrémnější proud, kde nechybí násilí, vraždy či pálení kostelů. Naproti tomu všemu stojí média, která si z muzikantů a příznivců žánru vycenzuruje jen to nejhorší a tak to publikuje. Dokument je pojat tak, že se lze vlastně přiklonit na stranu všech, a to i na stranu vrahů a žhářů, protože i ti mají pro své činy pádné důvody. Excelentní pohled do zákulisí temné scény, rozhovory se zainteresovanými lidmi a typický hudební podkres i neobyčejné prolínání toho tvrdého, násilného a zároveň toho krásného dává divákovi možnost rozhodnout se přiklonit se na tu či onu stranu. Takhle by měl vypadat objektivní (a nejen hudební) dokument! 5* (25.12.2013)

Problém tohohle dokumentu je, že neznalej člověk se ze začátku špatně orientuje a sám sebe se ptá kdo je sakra ten Fenriz a Varg Vikernes. Přesto si myslim že i takovejm lidem to za pár minut secvakne dohromady. Nejzajímavější jsou určitě rozhovory s Vargem kterej rozhodně neni vyobrazenej jako nějakej magor jak zde pár lidí píše, právě naopak si svoje názory celkem obstojně hájí. Tenhle žánr to v začátcích neměl vůbec lehký a hrálo mu do noty hlavně štěstí (Fenrizovo překvapení nad vysokou prodejností A Blaze in the Northern Sky to dokazuje) a bez těch všech vražd, spálenejch kostelů a corpse paintu by se to prostě neobešlo. Patří to k tomu. (19.04.2013)

Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem black metalu, a kromě několika kapel ho vůbec neposlouchám, ale problematika black metalu v Norsku na počátku 90. let a všechny události s tím spojené mě vždycky velice zajímaly. Tenhle dokument je velmi netradičně pojatý, protože mixuje, ze začátku se zdá, že nahodile, vzpomínky jednotlivých muzikantů, archivní záběry a do toho jsou zamontovány nejrůznější prostřihy ze současnosti (např. Fenris jde po lese, Fenrise ve vlaku prohledávají, jestli u sebe nemá drogy, Fenris je v hospodě, Fenris ve svým bytě, kde se tak deset let neuklízelo atd.:-)) a hlavně poměrně zajímavě ukazuje, jaký měl black metal vliv na moderní umění. Hudební doprovod taky stojí za zmínku, kromě ukázek z hudby zmiňovaných kapel (Mayhem, Burzum, Darkthrone ...), se zde objevují hudební ukázky z nejrůznějších jiných žánrů, které ale vždycky patřičně depresivně dokreslují celkovou temnou a svírající atmosféru celého dokumentu. Nejzajímavější je na konci Frostovo sebepoškozování při vernisáži. (01.08.2010)

Po filmu Lords of Chaos(2018), kterej beru spíš jako film o fiktivní kapele propůjčujíc si pár faktů ze života kapely Mayhem jsem si vzpomněl na tenhle roky odkládanej dokument. Je jasný, že co se týče pravdivejch informací vždy zvítězí reálný záběry a výpovědi lidí co vše zažili než film, kterej si příběh přikrášluje k obrazu svýmu hlavně tak aby to bylo pro diváka co nejvíc zajímavý. Tenhle Black metalovej dokument to má u mě za 4 hvězdy. (09.03.2023)

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)