Until the Light Takes Us

Americký dokument o norském blackmetalu, kontroverzním hudebním subžánru, jež se vyznačuje maximálně rychlým, energickým tempem, výraznými hudebními přechody a vývojem skladeb, nelidským vokály, inspirací ve starých severských mýtech, temnotě, antikřesťanstvím či často satanismu a nespoutanou, nenapodobitelnou energií. Dokument se zabývá zejména vznikem tohoto hnutí na počátku 90. let v Norsku a zaměřuje se v největší míře na výpovědi Fenrize z Darkthrone a Varga Vikernesse, snad nejkontroverznější osobu spojovanou s norským blackmetalem, toho času ve výkonu trestu za vraždu. Jeho názory a činy ponechám bez komentáře, pozorovat však tohoto hudebního génia velmi zajímavým způsobem vyprávějícího o svých pohnutkách ke svým činům, byl opravdu zážitek. Jeho projekt Burzum dle mého názoru přivedl blackmetal k dokonalosti, jeho zvuk a dávka energie a emocí jsou naprosto jedinečné a zejména rané skladby pokládám za kultovní. Kromě těchto dvou blackmetalových osobností jsou v menší míře v dokumentu zastoupeni i další vynikající hudebníci - Hellhammer (Mayhem), Frost (Satyricon) nebo Abbas (Immortal). Snímek se poměrně podrobně věnuje nechvalně proslulé historii kapely Mayhem, jež vznikla už v roce 1984 a vytvořila styl blackmetalu. S podivem lze sledovat, že současně, kdy v Norsku zuřila antikřesťanská revoluce, během níž bylo spáleno mnoho starých dřevěných kostelů, norské bleckmetalové hnutí sílilo a vznikaly ta nejlepší, v mnohých případem dosud nepřekonaná hudební díla. Dokument je doplněn hudebními úryvky kapel, o nichž je řeč a jež dodávají snímku na atmosféře. Jako obdivovatel a milovník nejen norského blackmetalu nemám jinou možnost hodnocení nežli maximální, přesto bych možná ještě více dílo ocenil, kdyby se věnovalo více hudbě, např. více záběrů z živých vystoupení dotazovaných interpretů. (17.02.2016)

Pokud chcete vidět ilustrativní záběry norské Cestománie, kde je místo Vladyky frontman Dark Throne jste na správné adrese. Bohužel, pokud se chcete dozvědět něco o tom jak se co vlastně stalo (kdo koho zabil, proč, proč vyfotili mrtvého kamaráda a dali ho na obal alba, nosili opravdu kusy jeho lebky s sebou atd.), tak ne. (07.04.2019)

Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem black metalu, a kromě několika kapel ho vůbec neposlouchám, ale problematika black metalu v Norsku na počátku 90. let a všechny události s tím spojené mě vždycky velice zajímaly. Tenhle dokument je velmi netradičně pojatý, protože mixuje, ze začátku se zdá, že nahodile, vzpomínky jednotlivých muzikantů, archivní záběry a do toho jsou zamontovány nejrůznější prostřihy ze současnosti (např. Fenris jde po lese, Fenrise ve vlaku prohledávají, jestli u sebe nemá drogy, Fenris je v hospodě, Fenris ve svým bytě, kde se tak deset let neuklízelo atd.:-)) a hlavně poměrně zajímavě ukazuje, jaký měl black metal vliv na moderní umění. Hudební doprovod taky stojí za zmínku, kromě ukázek z hudby zmiňovaných kapel (Mayhem, Burzum, Darkthrone ...), se zde objevují hudební ukázky z nejrůznějších jiných žánrů, které ale vždycky patřičně depresivně dokreslují celkovou temnou a svírající atmosféru celého dokumentu. Nejzajímavější je na konci Frostovo sebepoškozování při vernisáži. (01.08.2010)

Perfektní dokument o zásadním hudebním žánru počátku 90. let. Jeden z nejkontroverznějších hudebních žánrů - norský black metal je zde zkoumán prostřednictvím rozhovorů a reportáží a díky tomu je na něj nahlíženo z různých úhlů. Na jedná straně máme zakladatele žánru, kterým jde temnotu, chlad a depresi vyjádřenou pomocí démonických coverů a ledových songů, paralelně s tím jde však ruku v ruce extrémnější proud, kde nechybí násilí, vraždy či pálení kostelů. Naproti tomu všemu stojí média, která si z muzikantů a příznivců žánru vycenzuruje jen to nejhorší a tak to publikuje. Dokument je pojat tak, že se lze vlastně přiklonit na stranu všech, a to i na stranu vrahů a žhářů, protože i ti mají pro své činy pádné důvody. Excelentní pohled do zákulisí temné scény, rozhovory se zainteresovanými lidmi a typický hudební podkres i neobyčejné prolínání toho tvrdého, násilného a zároveň toho krásného dává divákovi možnost rozhodnout se přiklonit se na tu či onu stranu. Takhle by měl vypadat objektivní (a nejen hudební) dokument! 5* (25.12.2013)

Tak tohle mně hodně chytlo za srdce, miluji black metal, celým svým černým srdcem a tohle by každý fanoušek měl znát. Mrazivý a ne vůbec veselý začátek něčeho velkého, jako je norský black metal. Musím říct, že i přesto všechno, co udělal Varg, tak jsem si ho docela oblíbila. Atmosféru tohoto dokumentu skvěle dokresluje vybraná hudba v podobě ambientní tvorby Varga, úžasných Múm, klasických pecek Darkthrone, Mayhem a dalších. (02.09.2011)