Začátky

Naprosto čisté, milé a zajímavě(nikoliv násilně)hluboké komediální drama s prvky romantiky. Beginners také hezky končilo : "Co budeme dělat teď?" Moc se mi líbí podobné filmy, které si na nic nehrají a ctí heslo - v jednoduchosti je síla(a nebo krása). Geniální herci Ewan McGregor, Christopher Plummer a také Mélanie Laurent. Obdivuji takového člověka co vydržel 44 let tajit svoji orientaci a vybudoval si tak "ochranu" v podobě pěkné a na oko harmonické rodiny a také to byl příběh smutného Olivera a jeho začátku v budování vztahu s příjemným průběhem, který netlačí na citovou pilu. A nikdy jsem nevěřila, že by snad mladý gay mohl milovat starého - třeba je to jen ve filmech, ale jak se říká v lásce na věku nezáleží. (12.02.2013)

Vztahová linka dvou hlavních hrdinů je absolutně nudná a nicneříkající. Dialogy slouží jen jako výplňová vata, aby se vůbec o něčem mluvilo. Všechny postavy jsou až k zblití milé, hodné a sympatické, nikdo se ani náznakem neprojevuje nijak negativně. Za celou hodinu a tři čtvrtě se nedočkáme žádného napínavého zvratu, v podstatě se nic neděje, téměř vše je řečeno už na začátku a pak omýláno dokola. Světlým místem jsou scény s matkou hlavního hrdiny, která je správně šáhlá a zábavná. Bohužel těchto scén je ve filmu minimum. Ale nemějte z toho depku, život a vztahy v reálném světě jsou totiž opravdu mnohem zábavnější, emotivnější a komplikovanější. (10.12.2011)

Musím říct, že když jsem sledoval film, říkal jsem si, že mnohem výstižnější by byl název "Beginnings", tedy "Začátky". Netušil jsem, že se tak snímek v češtině skutečně jmenuje. Mám přehled spíš o tom, jak se filmy jmenují anglicky, nikoli česky. Došel jsem pak k závěru, že u českého názvu tentokrát distribuční společnost přece jen přemýšlela. Světlá výjimka potěší. Když už jsme u toho, co potěší, tak kromě českého názvu, jsou to herecké výkony. Je to koncert tří lidí - Ewana McGregora, Mélanie Laurent a samozřejmě Christophera Plummera. Říkal jsem, co ten brzy třiaosmdesátiletý pán předvedl, že si jako nejstarší zlatou sošku vysloužil. Neskutečně mě překvapil. Zahrál si otce, který svému synovi ve svém požehnaném věku prozradil, že je homosexuál a byl jím celý dlouhý život, který strávil po botku synovy matky, své ženy. Synem to tolik neotřese, ale přesto je to silné překvapení. Jenže otec jde dál, už nechce být skrytý, chce být homosexuálem v praxi. Jeho žena totiž zemřela a on může jít s pravdou ven. Najde si čtyřicetiletého milence, s kterým se líbá, drží se s ním za ruku, miluje ho. Je to na něm poznat. Ve svém věku zahrál Plummer homosexuála neskutečně věrohodně, cenu mu přeji, zasloužil si ji. Abych se vrátil k filmu. Je o začátcích. Otec v osmdesáti poznává, jaké je to konečně milovat někoho jinak, než jak to společnost vyjadřuje. Jeho syn zase poznává, jaké je to skutečně milovat, jeho známosti nikdy nevydržely, jako kdyby se bál. Stejně je na tom i jeho nová partnerka. Film je naplněn zajímavými pasážemi, které jsou sledem fotografií, jež mají popisovat dobu, kterou komentuje hlavní postava. Zajímavé a originální řešení, které dokresluje určitou introverze hrdiny, který je na jednotlivé momenty zaměřen - je komiksovým kreslířem. Příjemný film, rozhodně. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/09/rebelka-perfect-sense-sprosty-holky.html (27.02.2013)

I don't want to be just theoretically gay. I want to do something about it." Tenhle film jsem měl v hledáčku už dlouho, ale pořád jsem se neodhodlal ke shlédnutí, nebyl jsem si jistý, zda mě takové téma dokáže oslovit . A přece jen, rád si vybírám filmy, u kterých tuším, že se mi budou líbit...Nakonec za mě rozhodla Air France. A mám radost. To hlavní, proč se mi film líbil, je jeho jakási vzdušnost, efemérnost zachycených pocitů, to, jak netlačí na pilu, ale zároveň je opravdový (všichni to známe) a do poslední slzy realistický. Vylíčení vztahu mezi Oliverem a Annou (bylo pro mě překapvením, že zabírá téměř větší část filmu, než otcův coming out) - to byla báseň. Jak je to všechno křehké, nepojmenovatelné a stejně nás to semele (láska?). (V týhle "nespecifičnosti" mi to připomínalo můj oblíbený kousek Blue Valentine /2010/). Filmařsky je to krásný, nádherně nasnímaný (filtry), Mike Mills zdá se objevuje novou filmovou řeč, která ale není nijak rušivá a dobře k dílu ladí. K vyjádření složitých pocitů a situací mu stačí jedna krátká sekvence a divák ví vše - pocity, nálady (viz běh po lese). Ewan McGreggor zase překonal sám sebe, je dokonale sklíčený, smutný, unavený, naivní (nepřipomíná vám Radima Špačka?). Báječný kostýmy. Kdo čeká "jakýsi film o starém teploušovi", bude podle mého příjemně překvapen, tenhle film je o něčem jiném než o tom, s kým spíme. Těším se na další Millsův autorský počin. (04.04.2012)

I o veskrze obyčejných věcech může vzniknout neobyčejný film. Život není černobílý, je plný emocí, pocitů a maličkostí, které poskládány na sebe tvoří onu těžko definovatelnou jedinečnost bytí a nebytí. A tak je to s hlavním hrdinou Oliverem, který po smrti otce hledá sám sebe, má za sebou čtyři ukončené vztahy a na obzoru se rýsuje nový...Civilní, lidské a moc hezké. (28.12.2011)