Začátky

„Zůstat sám je velmi snadné“ I banality, podávané s citem, dokážou udělat dojem. Začátky, interiérová freudiánská tragikomedie, formálně ani obsahově nenabízejí nic radikálně nového, přesto působí svěže. Fragmentarizace zacykleného vyprávění, vystihující životní zkušenost v postmoderní době bez začátku a konce, a absence většího dramatu i menšího konfliktu, film odlišuje od přímočařejších, k cíli směřujících vztahových dramat (stejně tak „indie“ look s podzimně melancholickými barevnými tóny). Triviálně nejsou pojímány ani vztahy mezi postavami. Zamrzí jen, vzhledem k autobiografické podstatě scénáře pochopitelné, soustředění veškeré pozornosti k Oliverovi. Ostatní, otec, matka, otcův milenec i nová přítelkyně, jsou v důsledku jenom klíčem k pochopení jeho osobnosti. Pochopení jím samým i námi. Ústředním tématem filmu, od něhož Mills poněkud roztěkaně (ovšem v souladu se zvolenou formou vyprávění) odbíhá k politice, občanské angažovanosti a starým filmům, je možnost, potažmo schopnost sebevyjádření. Po smrti otce, který dlouho nemohl dát najevo svou homosexualitu, se Oliver uzavírá do sebe, namísto toho, aby dal světu na vědomou, že je tady, a že je osamělý (kvůli povaze), smutný (kvůli minulosti a vzpomínkám) a plný obav (kvůli budoucnosti). V tom, aby si nahlas zařval, mu oproti gayům, jejichž hlas byl desetiletí umlčován, brání jen vlastní neschopnost přijmout posun, jenž v jeho životě smrtí otce nastal. Zpátky do světa mluvících (tzn. ne psích) hlav ho – psychoanalytikové, zpozorněte – vytáhne dívka bez hlasu, převlečené v okamžiku prvního setkání za muže (čili je zpočátku jenom náhradou za otce, výplní uvolněného prostoru). Navenek prosté až tuctové sbližování Anny a Olivera se vyhýbá řadě romantickým klišé s rozcházením a opětovným scházením a ve světle dvojnásobně iracionálního vztahu mezi Oliverovou matkou a otcem nastoluje otázky, jimiž se tuctové romance nezdržují. Například tu zcela nejzákladnější – proč 2 lidé zůstávají spolu? Na vztahové rovině je znát, nakolik osobním filmem Začátky pro Millse jsou. Stěžejním slovem je „citlivost“ a význam mu dávají herci. Ewan McGregor, jehož utlumený projev výborně odpovídá Oliverově rozpoložení, tudíž pro jednou padá podezření, že herec svůj part odehrál pod vlivem valia. Veterán Plummer, který si svého „starého teplouše“ užívá stejně jako Mélanie svou půvabnou ochranitelku, o níž můžete vědět všechno, a přesto bude budit dojem kohosi tajuplného. Je tak trochu bytostí z jiného světa, navenek nezatíženou žádnými vážnými starostmi, ale opět se nabízí ona lehce alibistická omluva – Anna slouží výhradně tomu, aby protagonista našel sám sebe, pročež její pečlivější prokreslení není žádoucí. Začátky se dokázaly vyvarovat debilně optimistického, všechno bude v pohodě, všichni jsou šťastní feelingu, přesto a přes určitou nevyrovnanost, zanechávají veskrze příjemný pocit. Pocit, za který se nemusíte stydět. 80% (18.11.2011)

Nijak zvlášť mě to nezaujalo. Film má v podstatě dvě linie. Jedna se zaměřuje na vztah Ewana McGregora a jeho nové partnerky, která má zpočátku potíže s mluvením a druhé se věnuje retrospektivním vzpomínkám na jeho otce v podání Christophera Plummera (budiž mu země lehká), který si na stará kolena vzpomněl, že je vlastně homosexuál a v poslední fázi života si dokonce našel o dost mladšího partnera a začal ,,nový život". Je to takové vyprávění bez zásadnějšího příběhu (pokud se tam něco podstatného stalo tak mi to nejspíš uniklo), které za mě nemá nic výraznějšího (humor, atmosféra), co by mi přimělo k vyššímu hodnocení. Film se táhne jak med ve velmi pomalém tempu a podstatou část filmu jsem se celkem nudil. Možná jsem na to nebyl úplně naladěn a měl jsem až moc cynickou náladu. Určitě spoustě lidem se to bude líbit a budou ve výsledku spokojení. To ale nebyl můj případ. 4/10 (08.02.2021)

Tak jsem myslela, že tento neznámý film s Ewanem McGregorem bude představovat neobjevenou perlu a skvělý relax na páteční večer. Výsledek? Relax určitě, ale chvílemi až trochu uspávající. Celkový děj bych shrnula do pár vět a vývoj byl neskutečně pomalý. Nicméně, k těm pozitivům, líbily se mi hodně sestřihy z jednotlivých let v minulosti, které je charakterizovaly. Líbilo se netradiční pojetí vztahu dvou hlavních akterů a jejich vlastní problémy, líbil se mi Jack Russel teriér a líbil se mi nekonvenční otec Ewana. 50% (28.10.2011)

Popravde, veľmi ma to nezobralo. Teda, skoro vôbec. Celý film mi prišiel strašne natiahnutý a v podstate sa celý čas nič nedeje. Ukážka zo života samotára neschopného mať vzťah, na ktorého dolieha nevydarené manželstvo jeho rodičov. Jedno sa však musí nechať, Ewanovi a Melanie to spolu skutočne pristane. (19.05.2013)

Musím říct, že když jsem sledoval film, říkal jsem si, že mnohem výstižnější by byl název "Beginnings", tedy "Začátky". Netušil jsem, že se tak snímek v češtině skutečně jmenuje. Mám přehled spíš o tom, jak se filmy jmenují anglicky, nikoli česky. Došel jsem pak k závěru, že u českého názvu tentokrát distribuční společnost přece jen přemýšlela. Světlá výjimka potěší. Když už jsme u toho, co potěší, tak kromě českého názvu, jsou to herecké výkony. Je to koncert tří lidí - Ewana McGregora, Mélanie Laurent a samozřejmě Christophera Plummera. Říkal jsem, co ten brzy třiaosmdesátiletý pán předvedl, že si jako nejstarší zlatou sošku vysloužil. Neskutečně mě překvapil. Zahrál si otce, který svému synovi ve svém požehnaném věku prozradil, že je homosexuál a byl jím celý dlouhý život, který strávil po botku synovy matky, své ženy. Synem to tolik neotřese, ale přesto je to silné překvapení. Jenže otec jde dál, už nechce být skrytý, chce být homosexuálem v praxi. Jeho žena totiž zemřela a on může jít s pravdou ven. Najde si čtyřicetiletého milence, s kterým se líbá, drží se s ním za ruku, miluje ho. Je to na něm poznat. Ve svém věku zahrál Plummer homosexuála neskutečně věrohodně, cenu mu přeji, zasloužil si ji. Abych se vrátil k filmu. Je o začátcích. Otec v osmdesáti poznává, jaké je to konečně milovat někoho jinak, než jak to společnost vyjadřuje. Jeho syn zase poznává, jaké je to skutečně milovat, jeho známosti nikdy nevydržely, jako kdyby se bál. Stejně je na tom i jeho nová partnerka. Film je naplněn zajímavými pasážemi, které jsou sledem fotografií, jež mají popisovat dobu, kterou komentuje hlavní postava. Zajímavé a originální řešení, které dokresluje určitou introverze hrdiny, který je na jednotlivé momenty zaměřen - je komiksovým kreslířem. Příjemný film, rozhodně. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/09/rebelka-perfect-sense-sprosty-holky.html (27.02.2013)